Jaký efekt by měla mít generická preskripce?
V našem oboru to u mnoha skupin léků není možné
S generickou preskripcí zásadně nesouhlasím a myslím, že takto smýšlí většina lékařů i lékárníků. Nic pozitivního to nepřinese, jenom se zkomplikuje předepisování léků. A pacienti-chronici budou zmateni neustálou změnou názvu a vzhledu jejich dlouhodobě užívaného léku.
Konkrétně v našem oboru v mnoha lékových skupinách vůbec nebude generická preskripce možná. Např. u inhalačního kortikosteroidu budesonidu je možné tu samou molekulu inhalovat pomocí aerosolového dávkovače, turbuhaleru, aerolizeru, easyhaleru, airmaxu. Podobně je to u beta-agonistů užívaných k záchranné léčbě při dušnosti. Výběr inhalačního systému nemůže provádět lékárník, každý vyžaduje jinou techniku užívání, tu není možné měnit, pacient musí být lékařem před ordinací léku řádně instruován. Stejně tak alergenové vakcíny: při stejném složení nejsou nikdy zaměnitelné. V České republice máme přípravky od tří výrobců, a i když v nich bude totožná účinná látka, např. roztočový extrakt a bude se jednat o udržovací dávkování, množství alergenu je nesrovnatelné a dávkovací schéma je zcela odlišné. A jmenovat mohu i přenosové faktory, bakteriální imunomodulátory a další. Montelukast i zafirlukast jsou na trhu jen pod jedním originálním názvem, stejně je tomu u omalizumabu. Takže v těchto případech generickou preskripcí vybíráme lék jednoho konkrétního výrobce. Nakonec by zbyla jenom antihistaminika a ta si stejně může pacient koupit v mnoha případech bez receptu.
Doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.,
předseda České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP
Léčivo netvoří jen účinná látka
Otevření problémů generik je ošidné. Originální firma, která uvádí lék na trh, má logicky snahu, aby byl lék co nejlépe snášen, a proto mimo účinné látky dává do léku i kvalitní doplňující látky. Každá generická firma se snaží stlačit náklady co nejníže, do preparátu jistě dá účinnou látku, ale doplňující látky (někdy jich může být až 30, jde např. o stabilizátory či plnidla) se liší podle firem. Problém tolerance generik je v toleranci doplňkových látek. Proto považuji myšlenku generické preskripce za sice „úřednicky“ hezkou, ale prakticky povede k problémům jiným – pacienti se budou vracet k lékařům s novými problémy, že ten který lék nesnáší, takže jim přebývá a podobně, takže celé opatření skončí zvýšeným množstvím předepsaných léků a nakonec plýtváním.
MUDr. Jiří Hradec,
místopředseda České diabetologické společnosti ČLS JEP
Další oslabování pozice lékařů
Tento krok povede nepochybně k dalšímu oslabování pozice lékařů v České republice. Mezi originálními přípravky a generiky může existovat (a nepochybně existuje) celá řada rozdílů, stejně jako mezi generiky navzájem. Pokud tedy tento krok bude skutečně realizován, může vést ke zhoršení kvality lékařské péče, za kterou paradoxně nebude odpovědný lékárník, ale lékař.
prof. MUDr. Jiří Widimský jr., CSc.,
předseda České společnosti pro hypertenzi
Mělo by jít o možnost volby, ne povinnost
Možnost generické preskripce, tak jak ji znám ze zahraničí, považuji za přijatelnou, jen pokud bude volbou lékaře, a nikoliv jeho povinností. Její zavedení by znamenalo jen malou změnu od současné generické substituce, vzhledem k současnému nastavení úhrady na nejlevnější generikum v dané skupině léků. Neumím odhadnout, jaké procento mých kolegů praktických lékařů by využilo možnost napsat jen nechráněný název léku a výběr přípravku ponechat na lékárníkovi. V některých indikacích a u některých lékových skupin v tom nevidím problém. Ostatně řada léčivých látek je uvolňována do volného prodeje.
Generická preskripce má ovšem svá bezpečnostní rizika; podle typu léčivé látky, lékové formy, s ohledem na zdravotní stav pacienta, jeho volný pohyb systémem a jeho compliance. Míru těchto rizik umí vyhodnotit pouze ošetřující lékař. Jako lékař, který nese zodpovědnost za léčbu pacienta a také jako první řeší následky účinků předepsaného léku, žádoucí i nežádoucí, bych si chtěl ponechat právo na volbu nejen účinné látky, ale i přípravku podle formy, chutě, dělitelnosti tablety, její velikosti atd. Považuji také za legitimní, aby do volby léku pro pacienta mohl lékař promítnout důvěru k určitému výrobci.
Motivací k zavedení generické substituce je úspora nákladů z veřejného zdravotního pojištění; hovoří se o 3 miliardách. Bylo by férové, kdyby stát vedle modelu generické preskripce také představil model, jak ušetřené prostředky do systému vrátí, např. do podpory komerčně nezávislého kontinuálního vzdělávání.
Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.,
předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
Záleží i na volbě inhalačního systému
Jako pneumolog jsem přesvědčen o tom, že pokud by myšlenka tzv. generické preskripce léků byla uskutečněna, povede v mém i v ostatních oborech k možnosti zhoršení léčby našich nemocných! Kliničtí farmakologové nás opakovaně přesvědčují, že v řadě případů generické preparáty nedosahují kvalit léků originálních, a to v některých případech výrazně. Navíc v pneumologii u inhalovaných léků je velmi důležitá volba vhodného aplikačního systému, který nemůže určit lékárník! Tyto skutečnosti musejí být známy také SÚKL, který se zřejmě na připravované vyhlášce (nebo metodickém pokynu?) podílí. Generická preskripce by znehodnotila často dlouholeté zkušenosti ošetřujících lékařů při vyhledávání nejvhodnějších léků pro jejich nemocné. Tím nechci říci, že bych v některých případech generické léky nepředepisoval, ale je nutno vědět, který lék a komu je možné je doporučit. Jinak by lékárník a jeho/pacientova peněženka rozhodovali o volbě léku! Z uvedených – a i z řady jiných – důvodů myšlenku generické preskripce léků zásadně odmítám!
MUDr. Stanislav Kos, CSc.,
předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP
Nebudu chtít brát na sebe zodpovědnost za takovou léčbu
Zásadně bych nesouhlasila s tím, aby předepisující lékař nevěděl, jaký firemní preparát nemocný obdrží. Léky, i když mají stejný generický název, nejsou nikdy zcela identické, jak je známo z farmakologických bioekvivalentních studií, které zkoumají především účinnost substance, nikoliv snášenlivost celé tablety. Ze své klinické zkušenosti internisty a kardiologa vím, že různé preparáty stejných generických názvů mají i různou účinnost a hlavně rozdílnou snášenlivost ze strany pacientů. Pokud se jako ošetřující lékař rozhodnu pro určitý lék určitého výrobce na základě svých znalostí evidence based medicine a svých klinických zkušeností s daným pacientem, neměl by nikdo jiný měnit moje rozhodnutí. Pokud se tak stane, nebudu chtít brát na sebe odpovědnost za léčbu svého pacienta, protože nebudu vědět, jaký lék mu bude vydán! Myslím, že i z hlediska pacienta je velmi špatné, že se budou názvy jeho léků (a zvláště těch, které užívá celoživotně) měnit, a to lze při takovém systému vydávání léků předpokládat. V klinické praxi je velký problém s adherencí nemocných k dlouhodobé léčbě! Chronicky nemocný si nebude pamatovat generické názvy léků, nemocný zná své léky a jejich indikaci podle firemních názvů, a tak při jejich neustálých změnách se zákonitě sníží i jeho adherence k léčbě.
Chtěla bych vědět: 1. Jaký význam bude mít pro pacienta, že ne jeho ošetřující lékař, ale lékárník bude rozhodovat o výběru výrobce léku? 2. Jak se bude lékárník zodpovídat z případných nežádoucích účinků léku, který sám vybral z dané generické skupiny, a kdo bude řešit následky? 3. Jak si lze ekonomicky představit rozhodování lékárníka?
Prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.,
předsedkyně Českého institutu metabolického syndromu
Kdo bude odpovědný za kontrolu nežádoucích účinků?
Generická preskripce povede k tomu, že lékař nebude mít možnost kontroly nad případnými komplikacemi léčby a jejími nežádoucími účinky, léčba se bude měnit bez vlivu lékaře podle toho, jak lékárník uzná za vhodné zaměnit generikum. Ptám se, kdo bude odpovědný za závažné nežádoucí účinky léčby a kdo je bude vykazovat SÚKL? Dobře víme, že i jednotlivá generika vedou k různým reakcím nemocného, každý z nás to ve své praxi zažil.
Prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc.,
přednosta I. interní kardioangiologické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Nižší ceny lze dosáhnout i jinými mechanismy
Na první pohled by takový systém mohl fungovat, ale medicína je založena na osobní zkušenosti s podáváním léku.
Lékař získá ke konkrétnímu léku důvěru a může být přesvědčen, že funguje lépe. To, že to může být i pravda, ukazují případy, kdy měl generický přípravek problémy a zmizel z trhu. Nejnižší ceny léku lze dosáhnout i jinými mechanismy, například tím, že pacient uhradí poplatek u léku indikovaného lékařem.
Doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D.,
Klinika gerontologická a metabolická LF UK a FN Hradec Králové
Často dobře víme, proč chceme konkrétní lék
Připravovaný záměr ministerstva zdravotnictví nepovažuji za příliš šťastný, i když je zřejmé, že je veden snahou o stlačení cen léků. Preskripce účinné látky a následně rozhodnutí lékárníka o vybraném léku samozřejmě může vést i k tak kritizované snaze firem o ovlivňování toho, kdo rozhoduje o výběru. Považuji za nesprávné, aby rozhodování o výběru konkrétního preparátu bylo založeno pouze na ceně – a jiný smysl tohoto opatření nevidím. U analgetik například víme, že existuje mnoho generik tramadolu, a byť je účinná látka shodná, často velmi dobře víme, proč nechceme, aby byly přípravky zaměněny. Například tramadol některých výrobců lze půlit, a jiných ne, což může mít velký význam při titraci dávky, kterou navíc musí sledovat lékař. U náplasťových forem opioidů se může lišit lepicí vlastnost či reaktivita kůže na náplast i u shodného dávkování účinné látky – jde tedy o komplikace léčby a jejich nutné bezprostřední řešení lékařem. Jiné obory by jistě nalezly mnoho jiných příkladů.
Nežádoucí účinky aplikovaných léků, resp. další záměny bude samozřejmě muset řešit poté lékař na základě příznaků a projevů. Bude následně lékař oprávněn na základě vyšetření a odezvy pacienta , ev. i terapeutické strategie určit ten správný preparát, nebo se bude nucen radit s lékárníkem, který má o léku rozhodovat? Jsou tyto otázky v návrhu ministerstva řešeny?
MUDr. Jiří Kozák, Ph.D.,
předseda Společnosti pro studium a léčbu bolesti ČLS JEP
Zdroj: