Nové CDZ pro závislosti posílí komunitní péči

Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze zahájilo provoz nové centrum duševního zdraví (CDZ) pro osoby se závislostmi. Ministerstvo zdravotnictví při této příležitosti vyhlásilo výzvu ke spolupráci v projektu Podpora vzniku CDZ IV, jehož cílem je podpořit vznik dalších nejméně 15 nových center po celé České republice. Do dvou let jich tak má v Česku fungovat minimálně 75.

Nové centrum je součástí Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN a zaměřuje se na osoby s adiktologickými potížemi, které potřebují intenzivní a koordinovanou ambulantní péči. Služba propojuje zdravotní a sociální podporu, umožňuje individuální plánování léčby a nabízí pomoc nejen v ambulanci, ale také v přirozeném prostředí klientů prostřednictvím terénních týmů. Centrum zahájilo provoz 1. května 2026. Jeho vznik byl podpořen z výzvy Operačního programu Zaměstnanost plus č. 103 financované z Evropského sociálního fondu plus, přičemž na první rok provozu získalo dotaci ve výši 5,437 milionu korun.

„Centra duševního zdraví představují jeden z hmatatelných výsledků reformy péče o duševní zdraví a zároveň moderní přístup k péči o duševní zdraví. Když jsme v roce 2018 otevírali první centra, chtěli jsme přiblížit pomoc přímo k lidem do jejich přirozeného prostředí a propojit zdravotní a sociální služby. Dnes vidíme, že tento model funguje a pomáhá už tisícům klientů několik let po republice. Proto v rozvoji center duševního zdraví pokračujeme a podpoříme vznik dalších tak, aby byla kvalitní péče dostupná ve všech regionech,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a potvrdil, že otevření nového centra duševního zdraví ve VFN je důležitým krokem k lepší dostupnosti péče pro osoby se závislostmi a duševními onemocněními.

Nové pracoviště je určeno zejména lidem s komplikovanými formami závislostí a lidem s kombinací duševních a závislostních onemocnění. Zázemí zahrnuje také rehabilitační část, prostory pro terapeutické programy. Současně bude sloužit jako školicí pracoviště a výuková a výzkumná báze pro studenty a výzkumné pracovníky 1. LF UK.

Podle prof. PhDr. Michala Miovského, Ph. D, přednosty Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN, je v provozu nového adiktologického centra řada novinek. K těm nejvýznamnějším patří:

• terénní práce, komunitní přesah a práce v přirozeném prostředí,
• důsledné řízení služby metodou case managementu,
• důsledné uplatnění nových klinických doporučených postupů pro adiktologii,
• přímé zapojení a integrace rehabilitačního lékařství a nutriční terapie do adiktologie.

„Centrum představuje nový model péče o osoby se závislostmi. Nestavíme jen na ambulantní léčbě, ale propojujeme zdravotní a sociální služby, rehabilitaci, podporu zdravého životního stylu i práci s klientem v jeho přirozeném prostředí. Díky důslednému individuálnímu přístupu a zapojení širokého týmu odborníků chceme zvýšit efektivitu i bezpečnost péče o osoby s nejsložitějšími formami závislostí. Současně budeme mezi prvními pracovišti v České republice zavádět nové klinické doporučené postupy oboru adiktologie do běžné praxe,“ uvedl prof. Miovský.

Jak připomněla MUDr. Miroslava Mašlániová, primářka Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN, CDZ mají u těžších pacientů nabídnout alternativu k hospitalizacím, pokud to stav pacienta dovoluje, a současně předcházet hospitalizacím pacientů, u nichž již běžná ambulance nepostačuje. Centra duševního zdraví pro osoby s adiktologickou poruchou mají podporovat klienty se závislostním chováním při zvládání jejich situace a při hledání způsobů, jak žít běžný život v přirozeném prostředí komunity.

Vznikem centra reaguje VFN na aktuální priority, k nimž patří především zvýšení dostupnosti péče (propojení zdravotní a sociální složky do jednoho funkčního celku) a prevence hospitalizací (včasná detekce zhoršení stavu a podpora reintegrace osob po dlouhodobé léčbě). Multidisciplinární tým tohoto pracoviště zahrnuje adiktology, psychiatra, psychology, psychiatrickou sestru, sociální pracovnice, rehabilitačního lékaře a nutričního terapeuta.

„K základním principům péče v CDZ patří dobrovolnost, kde je spolupráce založena na vůli klienta, přičemž motivace může být proměnlivá a relaps nevnímáme jako selhání, ale jako součást procesu změny. Základním principem je také individuální plánování, kde si klient s case managerem určuje vlastní cíle, které vycházejí z jeho přání, potřeb, silných a slabých stránek i rizik,“ vysvětlila MUDr. Mašlániová.

Brzdou je složitá administrativa a nedostatek odborníků

V rámci reformy psychiatrické péče měla podle původních plánů fungovat v ČR do roku 2030 stovka center duševního zdraví. Jak však ministr Vojtěch připustil, vznik nových CDZ brzdí nedostatek odborníků i složitá administrativa. Do dvou let by jejich počet měl dosáhnout minimálně 75 s tím, že přibudou i další čtyři centra zaměřená na dětskou klientelu, která v posledních letech významně narůstá. A roste i celkový počet uživatelů CDZ, jejichž počet se za posledních pět let zvýšil šestinásobně. V roce 2024 užívalo podle dat Národního zdravotního informačního systému služby CDZ přes 9 100 lidí.

Ke konci roku 2025 fungovalo v České republice 50 center duševního zdraví různých typů, z toho 39 center pro osoby se závažným duševním onemocněním, čtyři centra pro děti a dospívající, tři adiktologická centra, dvě centra pro osoby v ochranném léčení a dvě centra pro seniory. Centra duševního zdraví patří mezi klíčové pilíře reformy péče o duševní zdraví a významně přispívají ke zlepšování dostupnosti služeb v regionech. Otevření centra tak navazuje na dlouhodobou reformu psychiatrické péče, jejímž cílem je přesouvat část služeb blíže k lidem a posilovat komunitní formy podpory.

„Vznik centra zaměřeného na osoby se závislostmi je dalším důležitým krokem reformy psychiatrické péče. Potvrzuje, že princip komunitně orientovaných služeb lze úspěšně rozvíjet i v oblasti adiktologie. Právě dostupná a mezioborová péče poskytovaná co nejblíže běžnému životu klientů je jedním ze základních předpokladů úspěšného zotavení a návratu do běžného života,“ uvedla MUDr. Dita Protopopová, Ph.D., národní koordinátorka politiky duševního zdraví. Zároveň upozornila na zvýšenou potřebu center pro děti a mladistvé, kterých by mělo vzniknout mnohem víc, ale právě u nich je nedostatek odborníků, například dětských psychiatrů, největší. „Jdeme mnohem pomaleji, byť bychom potřebovali jít dvakrát rychleji,“ uvedla s tím, že investice do prevence a krizové péče mají u dětí zabránit potřebě hospitalizací.

Ministerstvo zdravotnictví současně oznámilo spuštění nové výzvy ke spolupráci v rámci projektu Podpora vzniku center duševního zdraví IV (CDZ IV), rovněž připraveného k financování z Operačního programu Zaměstnanost plus. Výzva je určena organizacím, které zvažují založení CDZ ve svém regionu a chtějí získat podporu již v přípravné fázi. Zapojené subjekty budou moci využít metodickou pomoc, odborné konzultace, sdílení zkušeností i personální podporu při přípravě služby.

Cílem projektu je podpořit vznik nejméně 15 nových center duševního zdraví různých typů a posílit dostupnost komunitní péče zejména v regionech, kde podobné služby dosud chybějí. Samotný dotační program na vznik nových center bude vyhlášen v září letošního roku, přičemž mezi zájemce o vznik center se rozdělí 207 milionů korun.

„Zkušenosti fungujících center ukazují, že jejich vznik vyžaduje důkladnou přípravu a úzkou spolupráci řady partnerů. Proto nově spouštíme projekt CDZ IV, který zájemcům nabídne podporu už ve fázi plánování. Chceme pomoci regionům překonat organizační i administrativní překážky a vytvořit podmínky pro vznik dalších center tam, kde dosud chybějí,“ doplnil Mgr. Jan Zapletal, vrchní ředitel pro zdravotní pojištění a evropské fondy Ministerstva zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví považuje další rozšiřování sítě CDZ za jeden z klíčových nástrojů zvyšování dostupnosti péče o duševní zdraví. Cílem je zajistit, aby lidé s duševním onemocněním nebo závislostí mohli získat včasnou, koordinovanou a kvalitní pomoc bez ohledu na místo svého bydliště. Nejvíce CDZ je zatím v Praze, ale v řadě oblastí, jako je např. Šumpersko, Jesenicko, Mostecko a Chomutovsko, Tachovsko a Domažlicko nebo Benešovsko, chybějí. Jednou z hlavních priorit tak zůstává snižování regionálních rozdílů v dostupnosti péče a podpora dlouhodobě udržitelného fungování nových služeb.