Je třeba vysvětlovat, jak se věci mají
„My už nejsme lidi, my jsme jenom partaje,“ zpívávali Voskovec s Werichem, tuším ve hře Osel a stín. Obávám se, že se jejich předválečná zkušenost po listopadu 1989 velice rychle obnovila, a to dokonce i v oblastech, kde by politiky mělo být co nejméně. Tedy kupříkladu ve zdravotnictví.Dovedu si totiž krásně představit model, v němž volení zástupci lidu, tedy poslanci, rozhodují jen o tom jediném politiku, které by ve zdravotnictví mělo být, a to o míře solidarity občanů, v tomto konkrétním případě tedy o solidaritě zdravých s nemocnými a bohatých s chudými. Slovíčka do zákona netřeba složitě, po česku, nalézat či formulovat, ale lze použít již v praxi léty prověřený cizí vzor, který si vystačí s několika stručnými paragrafy, které literou práva obecně a nesložitě popíší rozsah a obsah solidárně hrazené zdravotní péče. Tečka. Konec.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 20/2005, strana 22
Zdroj: