Přeskočit na obsah

Krátce

NOVÁ MOŽNOST TROJKOMBINAČNÍ LÉČBY MNOHOČETNÉHO MYELOMU

Přidání antimyelomové monoklonální protilátky k režimům obsahujícím imunomodulační látku, inhibitor proteazomu nebo obojí spolu s dexametazonem zlepšuje odpovědi u pacientů s mnohočetným myelomem. Ukázala to mezinárodní, prospektivní studie fáze III, která srovnávala karfilzomib spolu s týdenním dexametazonem s přidáním nebo bez přidání monoklonální protilátky anti‑CD38 isatuximabu v dávce 10 mg/kg týdně po dobu čtyř týdnů a následně každé dva týdny. Dospělí pacienti, kteří dostali jednu až tři předchozí linie léčby, byli randomizováni buď do ramene s isatuximabem, nebo do kontrolního ramene bez isatuximabu. Léčba pokračovala až do progrese onemocnění nebo projevů toxicity. Při sledování téměř 21 měsíců mediánu přežití bez progrese (PFS), primárního cílového ukazatele, v rameni s isatuximabem nebylo dosaženo; v kontrolním rameni činil 19 měsíců.

Dvouleté PFS bylo 69 procent oproti 46 procentům (p = 0,001). Celková míra odpovědi byla v obou skupinách podobná (87 % a 83 %), ačkoli vyšší podíl pacientů v rameni s isatuximabem dosáhl velmi dobré nebo lepší parciální odpovědi (73 % oproti 56 %; p = 0,001). Míra kompletní remise byla 40 procent oproti 28 procentům.

Nedetekovatelná měřitelná reziduální nemoc (MRD) byla rovněž ve prospěch isatuximabu (30 % vs. 13 %). Toxicita byla v obou skupinách podobná, léčbu z důvodu toxicity přerušilo osm procent pacientů s isatuximabem oproti 14 procentům kontrol. Úmrtí související s léčbou se vyskytlo ve třech procentech v každé skupině.

Zdroj: Moreau P et al. Isatuximab, carfilzomib, and dexamethasone in relapsed multiple myeloma (IKEMA): A multicentre, open‑label, randomised phase 3 trial. Lancet 2021 Jun 19; 397:2361. (https:// doi.org/10.1016/S0140‑6736(21)00592‑4)


IAMI: OČKOVÁNÍ PROTI CHŘIPCE BY SE MĚLO STÁT SOUČÁSTÍ STANDARDNÍ LÉČBY PO INFARKTU MYOKARDU

Podání chřipkové vakcíny podle zdrojů ESC snižuje u hospitalizovaných pacientů s infarktem myokardu nebo vysoce rizikovým koronárním onemocněním 12měsíční riziko úmrtí ze všech příčin, infarktu myokardu nebo trombózy stentu. Během chřipkových epidemií umírá obecně více lidí z kardiovaskulárních příčin než v obdobích mimo epidemie. Protektivní vliv očkování proti chřipce na výskyt kardiovaskulárních příhod u pacientů s onemocněním srdce byly již pozorovány v observačních či menších randomizovaných studiích. To ovšem nestačí k vydání doporučení, podle kterého by se mohla chřipková vakcína stát standardní součástí léčby pacientů hospitalizovaných po kardiovaskulární příhodě.

Tuto mezeru v důkazech vyplnila dosud největší randomizovaná studie IAMI, která hodnotila, zda očkování proti chřipce zlepšuje výsledky po infarktu myokardu nebo perkutánní koronární intervenci (PCI) u vysoce rizikových pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Studie probíhala ve 30 nemocnicích osmi zemí (včetně České republiky) během čtyř chřipkových sezón od října 2016 do února 2020. Účastníci byli randomizováni v poměru 1 : 1 buď k podání vakcíny proti chřipce, nebo placeba do 72 hodin od invazivního koronárního výkonu nebo od hospitalizace.

Primárním cílovým ukazatelem byl kompozit úmrtí ze všech příčin, infarktu myokardu nebo trombózy stentu po 12 měsících. Pro klíčové sekundární cíle – úmrtí ze všech příčin, úmrtí z KV příčin, infarkt myokardu a trombózu stentu – byla použita strategie hierarchického testování. Studie byla předčasně zastavena 7. dubna 2020 kvůli pandemii COVID‑19, k uvedenému datu v ní bylo zařazeno 2 571 pacientů (58 % plánovaného cílového počtu). Průměrný věk účastníků byl 60 let a 18 procent tvořily ženy.

V rameni s podáním chřipkové vakcíny došlo oproti placebu k 28% snížení rizika událostí primárního cíle (HR = 0,72; 95% CI 0,52–0,99; p = 0,040). Pokud jde o sekundární cíle, riziko úmrtí z jakékoli příčiny bylo sníženo o 41 procent (HR = 0,59; 95%CI 0,39–0,89, p = 0,010) a úmrtí z KV příčin rovněž o 41 procent (HR = 0,59; 95% CI 0,39–0,90, p = 0,014). Mezi rameny nebyl pozorován signifikantní rozdíl v míře výskytu infarktu myokardu (HR = 0,86; 95%CI 0,50–1,46; p = 0,57).


GUIDELINES ASH PRO TRANSPLANTACI KMENOVÝCH BUNĚK U SRPKOVITÉ ANÉMIE

Americká hematologická společnost (ASH) vydala doporučení pro léčbu srpkovité anémie pomocí transplantace kmenových buněk. Tyto pokyny doplňují kompletní soubor doporučení pro zlepšení péče o pacienty žijící s tímto onemocněním. V současné době je jedinou potenciálně léčebnou metodou SCD alogenní transplantace krvetvorných kmenových buněk. Podle autorů je důležité, aby se o transplantaci začalo diskutovat již v mladém věku u všech jedinců se srpkovitou anémií. U jedinců, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu nebo u nichž je riziko CMP velmi vysoké, by se měla transplantace zvážit místo standardní péče – transfuze. Dále by transplantace měla být zvážena u všech pacientů s neurologickým poškozením, kteří mají vhodného příbuzného sourozeneckého dárce. Doporučení poukazují na důkazy, že děti mladší 13 let, které dostanou kmenové buňky od shodného sourozeneckého dárce, mají lepší výsledky než děti starší 13 let.

Sbírka doporučení ASH pro SCD pokrývá témata, u nichž existuje značná nejistota nebo rozdíly v klinické praxi:

  • Kardiopulmonální onemocnění a onemocnění ledvin
  • Transfuzní léčba
  • Cerebrovaskulární onemocnění
  • Léčba akutní a chronické bolesti
  • Transplantace kmenových buněk

U pacientů s častými bolestmi a také u pacientů s opakovanými epizodami akutního hrudního syndromu doporučují doporučení ASH transplantaci od shodného sourozeneckého dárce oproti standardní péči.

U jedinců s indikací k transplantaci, kteří nemají vhodného sourozeneckého dárce, doporučuje ASH transplantaci od alternativních dárců pouze v rámci klinické studie.

Zdroj: www.hematology.org/SCDguidelines


PRESKRIPCE ANTIDEPRESIV PŘED DIAGNÓZOU DIABETU 2. TYPU

Skotská studie představená na letošním kongresu EASD ukázala, že téměř každé čtvrté osobě s diabetem 2. typu byla před diagnózou diabetu předepsána antidepresiva. Preskripce antidepresiv a antipsychotik před diagnózou diabetu 2. typu je podle analýzy dat od více než 266 000 diabetiků běžná. Téměř 23 procent pacientů s diabetem mělo předepsána antidepresiva, pět procent antipsychotika a sedm procent obě látky. Větší podíl osob, kterým byla předepsána antidepresiva nebo antipsychotika, tvořily ženy, žily v socioekonomicky chudších oblastech, byly kuřačky, byly obézní, měly hypertenzi a vysoký cholesterol ve srovnání s osobami, kterým nebyla předepsána. Mezi jedinci s diabetem, kterým byla předepsána antidepresiva, byl 33 procentům předepsán SSRI, 31 procentům tricyklické antidepresivum. Mezi předepsanými antipsychotiky bylo 80 procent antipsychotik první generace.

Podle autorů je zapotřebí výzkumu předepisování psychiatrických léků po stanovení diagnózy diabetu, aby se zjistilo, zda jejich užívání neovlivňuje riziko komplikací diabetu včetně srdečních onemocnění, CMP a retinopatie.

Zdroj: https://consumer.healthday.com/antidepressant‑antipsychotic‑rx‑common‑before‑diabetes‑diagnosis‑2655202363. html

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Nejen ukolébavky

7. 12. 2021

Na svět ročně přichází asi 15 milionů předčasně narozených dětí. Různou, někdy dlouhou dobu žijí na novorozeneckých jednotkách intenzivní péče.…

Krátce

7. 12. 2021

Co je nového u nealkoholické steatohepatitidy? Vzhledem k rostoucímu významu nealkoholického ztukovatění jater (NAFLD) a jeho zánětlivých projevů …

Dum spiro, spero…

7. 12. 2021

Jeden kongres, jedno sympozium, ale hned dvě témata – jednak CHOPN, jednak deprese. To, co je spojuje, jsou třeba smutná čísla ze statistik. Podle…