Kůže v centru nových dermatologických výzev: od klimatické změny po agonisty GLP-1
Klimatická změna může ovlivňovat výskyt a závažnost kožních onemocnění, autonomní umělá inteligence má potenciál zvýšit kapacitu dermatologické péče a sociální sítě přinášejí rizika spojená s neověřenými kosmetickými postupy. Nová data prezentovaná na kongresu EADV 2026, který se konal od 30. 9. do 3. 10. ve Vídni, upozornila také na změny nehtů, vlasů a kštice u pacientů léčených agonisty receptoru GLP-1.
Klimatická změna jako nový faktor kožního zdraví
Dopady klimatické změny na dermatologická onemocnění se podle nové mezinárodní analýzy stávají významným klinickým problémem. Do studie Global Access to Skin Health Observatory (SkinObservatory) byli pozváni zástupci 194 členských zemí Světové zdravotnické organizace (WHO). Data byla získána ze 136 zemí zastupujících všechny čtyři příjmové kategorie podle klasifikace Světové banky.
Celkem 42,6 procenta respondentů uvedlo změny v prevalenci a/nebo závažnosti kožních onemocnění, které lze přičíst klimatickým změnám. Výrazné rozdíly byly patrné podle příjmové úrovně zemí. Změny související s klimatickou změnou zaznamenalo 55,6 procenta zemí s nízkými příjmy a 52,5 procenta zemí s nižšími středními příjmy. V zemích s vyššími středními příjmy činil tento podíl 43,8 procenta a v zemích s vysokými příjmy 28,3 procenta.
Nejčastěji byly hlášeny změny související s nárůstem výskytu potniček (81 %), zánětlivými kožními onemocněními (75,9 %), infekčními chorobami (62,1 %) a vektorovými chorobami (50 %). Významnou roli mohou hrát nejen vyšší teploty, ale také změny vlhkosti, kvality ovzduší, expozice UV záření a geografického rozšíření některých infekčních a vektorových onemocnění.
„Nejdůležitějším zjištěním je, že klimatická změna již nyní ovlivňuje kožní zdraví po celém světě, přičemž její dopad není rovnoměrně rozložen,“ uvedla Dr. Esther Freemanová. Zvláštní pozornost je podle prezentovaných dat třeba věnovat zemím a populacím, které mají omezený přístup ke zdravotní péči a současně jsou klimatickým změnám více exponovány. Výzkumníci proto doporučují posílit epidemiologický dohled a vzdělávání zdravotnických pracovníků i veřejnosti a vytvářet adaptační strategie přizpůsobené místním podmínkám.
Autonomní AI může zvýšit kapacitu dermatologické péče
Pozornost vzbudila také studie hodnotící autonomní systém umělé inteligence v reálné klinické praxi. Analýza zahrnovala 8 391 pacientů a více než 8 500 osobních vyšetření na dvou britských pracovištích. Autonomní postup podle odhadu ušetřil 2 851 hodin práce zdravotníků, což odpovídá přibližně 62procentnímu zvýšení klinické kapacity. Při délce konzultace 20 minut to představuje více než 8 500 dodatečných osobních dermatologických vyšetření.
Počet urgentních doporučení pro podezření na kožní nádor se v Anglii od roku 2009 téměř ztrojnásobil, přesto pouze přibližně šest procent z nich vede k urgentní diagnóze kožního nádoru. Autonomní AI ve formě zdravotnického prostředku (AIaMD) dokázala identifikovat pacienty s benigními kožními lézemi odeslané v režimu urgentního vyšetření pro podezření na kožní nádor. Tyto případy mohla samostatně vyřadit z dalšího vyšetřování, zatímco pacienty s vyšším rizikem odeslala k posouzení teledermatologem. Dermatologové tak získali více kapacity pro pacienty, kteří specialistu skutečně potřebují.
AI bez kontroly lékařem samostatně vyřadila 31 procent, respektive čtvrtinu pacientů na obou pracovištích. Teledermatologové následně vyřadili dalších 25 procent. Ve srovnání se standardní teledermatologií klesl podíl pacientů vyžadujících rutinní kontrolu z 27 na 12 procent. Míra biopsií činila 27 procent oproti 43 procentům při konvenčním osobním vyšetření. U invazivního melanomu, spinocelulárního karcinomu a bazocelulárního karcinomu přesahovala senzitivita 98 procent, specificita dosáhla 72,1 procenta. V souboru bylo zaznamenáno šest falešně negativních případů.
„Nejde pouze o technologii, ale o způsob, jakým může být technologie bezpečně integrována do klinické praxe a pomoci řešit rostoucí poptávku po dermatologické péči,“ uvedla Dr. Lucy Thomasová. Výsledky současně ukazují, že při zavádění autonomních systémů zůstává zásadní otázkou bezpečnost a nastavení klinických procesů, včetně kontroly případů, které algoritmus nedokáže správně klasifikovat.
Sociální sítě podporují neověřené kosmetické postupy
Další studie upozornila na kvalitu zdravotních a kosmetických informací šířených prostřednictvím sociálních sítí. Korejská kosmetika a snaha dosáhnout tzv. glass skin, tedy hladké, čisté a intenzivně hydratované pokožky, se staly globálním fenoménem sociálních sítí, zejména TikToku, kde jednotlivé postupy mohou oslovit miliony uživatelů. Dermatologická správnost a bezpečnost tohoto obsahu však dosud nebyly systematicky hodnoceny.
Analýza 38 populárních videí zaměřených na korejskou kosmetiku ukázala, že přibližně 95 procent obsahovalo zavádějící nebo nedostatečně podložená tvrzení. Všechna hodnocená videa byla klasifikována jako nespolehlivá nebo méně spolehlivá a žádné z nich neuvádělo externí zdroj či odbornou referenci. Téměř 82 procent videí vytvořili influenceři bez lékařského vzdělání, 11 procent kosmetické značky a osm procent další tvůrci obsahu zaměřeného na krásu. Žádné z hodnocených videí nevytvořil dermatolog.
V 84 procentech videí nebyl zohledněn rozdílný typ pleti, 45 procent doporučovalo kombinace přípravků bez odpovídajícího upozornění na možné nežádoucí účinky a 32 procent slibovalo okamžité nebo velmi rychlé výsledky. Pouze minimum videí upozorňovalo na podráždění či nutnost fotoprotekce a žádné neuvádělo relevantní externí zdroje nebo doporučení dermatologa. „Sociální sítě dnes významně ovlivňují, jak lidé pečují o svou kůži, přestože informace, které zde získávají, často neprocházejí žádnou odbornou kontrolou,“ uvedla Dr. Maria Lúcia Paysanová.
Na problematiku neodborně sestavených kosmetických režimů navázala samostatná observační studie 94 pacientů. Nejčastěji byly používány alfa- a beta-hydroxykyseliny (34 %), volně prodejné retinoidy (27 %), vitamin C (14 %) a niacinamid (11 %). Téměř polovina pacientů používala kompletní vícefázovou rutinu a 63 procent kombinovalo více než tři aktivní látky. Nejčastějšími kožními komplikacemi byla iritativní kontaktní dermatitida (42 %) a akné (28 %), následované rosaceou či rosaceiformní dermatitidou (12 %), pozánětlivou hyperpigmentací (11 %) a povrchovými chemickými popáleninami (7 %).
„Pacienti často kombinují několik aktivních látek bez znalosti jejich vzájemných interakcí a bez adekvátního posouzení svého kožního typu,“ varovala Dr. Ouissal Hormiová. Výsledky podle autorky podporují potřebu lepší edukace pacientů a dostupnosti odborných informací o bezpečném používání aktivních kosmetických přípravků.
Agonisté GLP-1 jsou spojeni s častějšími změnami nehtů, vlasů a kštice
Nová data prezentovaná na kongresu EADV 2026 ukazují na častější výskyt změn nehtů, vlasů a kštice u pacientů léčených agonisty receptoru GLP-1. Výsledky však vzhledem k průřezovému designu studií neprokazují kauzální vztah.
Multinárodní studie zahrnula 575 uživatelů agonistů receptoru GLP-1 a 1 329 kontrolních osob s diabetem 2. typu a/nebo obezitou, které tuto léčbu nikdy neužívaly. Alespoň jednu poruchu nehtů uvedlo 66 procent uživatelů GLP-1 oproti 53 procentům kontrol. Onycholýza byla zaznamenána u 39 vs. 9 procent a dyschromie nehtů u 46 vs. 17 procent pacientů. „Naše výsledky ukazují jasnou asociaci, současně však zdůrazňují důležitou skutečnost: ne všechno, co se během léčby GLP-1 objeví, musí být nutně způsobeno samotnou léčbou,“ uvedl Dr. Charles Taïeb. Po zohlednění dermatologických onemocnění a nutričních deficitů některé asociace zeslábly, onycholýza a dyschromie však zůstaly přibližně dvakrát až třikrát častější.
Souběžná analýza stejné kohorty ukázala také častější vypadávání vlasů a změny kštice. Vypadávání vlasů uváděla polovina uživatelů GLP-1 oproti 34 procentům kontrol. Zřejmý byl i pokles objemu či hustoty vlasů (42 vs. 19 %) a nově vzniklé vypadávání po zahájení léčby (26 vs. 12 %). Erytém kštice byl přibližně třikrát častější. Většina případů vypadávání vlasů byla současně spojena s pruritem, erytémem nebo deskvamací kštice. „To naznačuje, že dění v oblasti kštice může přesahovat klasické vypadávání vlasů pozorované po rychlém úbytku tělesné hmotnosti a může zahrnovat zánětlivou složku,“ uvedl Dr. Bruno Halioua.
Obě studie byly průřezové a vycházely z pacienty uváděných příznaků, takže nemohou potvrdit kauzální souvislost s léčbou GLP-1. Autoři plánují prospektivní studie se standardizovaným dermatologickým vyšetřením a biologickým monitorováním. Pro klinickou praxi podle autorů výsledky představují především důvod k informovanosti a sledování pacientů; změny vlasů, kštice či nehtů nejsou samy o sobě důvodem k vysazení účinné léčby.
Nová data prezentovaná již v průběhu prvního dnu kongresu EADV 2026 tak ukazují, že současná dermatologie čelí širokému spektru nových problémů – od environmentálních změn přes implementaci AI do klinické praxe až po vliv sociálních sítí a nové léčebné modality. Společným tématem zůstává potřeba kvalitních klinických dat, bezpečné implementace nových technologií a dostupnosti odborně podložených informací pro zdravotníky i pacienty.