Přeskočit na obsah

Domácí porody a souhlas rodičky. Kdy může lékař zasáhnout?

domácí porody
Ilustrační foto vytvořené pomocí generativní AI (ChatGPT, OpenAI)

Rozhodnutí porodit doma není v České republice samo o sobě protiprávní. To však neznamená, že jsou právní podmínky domácího porodu a porodu ve zdravotnickém zařízení stejné nebo že volba rodičky zbavuje zúčastněné osoby odpovědnosti. Soudní rozhodnutí vymezují možnosti pomoci porodní asistentky i hranice zásahu lékaře, který se při porodu snaží chránit život a zdraví dítěte. Právě v situaci, kdy žena doporučený zákrok odmítá, se vedle medicínské správnosti postupu posuzuje také jeho právní důvod, nezbytnost a přiměřenost. Ochrana dítěte přitom nemůže ospravedlnit ponižující zacházení s rodičkou.

Jsou porody v domácím prostředí povoleny, nebo ne? Může domácí porod sama vést dula? A co porodní asistentka, může přijít domů a vést porod? Kolem domácích porodů vyvstává více otázek než odpovědí. Za jakých podmínek může poskytovatel zdravotních služeb zasáhnout k záchraně dítěte, které se ještě nenarodilo? A co když rodička doporučený zákrok výslovně odmítá? Co je vlastně takzvané porodnické násilí?

Rizikový domácí porod před Nejvyšším soudem

Na Nejvyšší soud se obrátila s dovoláním obviněná, profesí porodní asistentka, která byla u nižších soudních instancí uznána vinnou z přečinu usmrcení z nedbalosti. Šlo přitom o její vlastní porod. I přes opakovaná varování lékařů se rozhodla porodit doma, přestože věděla o rizicích spojených s polohou plodu koncem pánevním. Nakonec porodila bez další odborné asistence. Podle závěrů soudů utrpělo dítě v důsledku porodních komplikací těžké poškození mozku a po několika týdnech v nemocnici zemřelo. Nejvyšší soud její dovolání odmítl v usnesení sp. zn. 4 Tdo 120/2026. Předmětem posuzování přitom nebyla samotná volba domácího porodu, ale konkrétní jednání rodičky při předem známých závažných rizicích.

A nabízejí se otázky. Jakou pomoc může při domácím porodu poskytnout dula a jakou porodní asistentka? A za jakých podmínek je jejich pomoc legální?

Jakou roli má dula u porodu?

Při domácích porodech může být rodičce k dispozici dula. Ta však v této roli nevystupuje jako zdravotnický pracovník a nemůže nahrazovat odbornou péči porodní asistentky nebo lékaře. Poskytuje budoucí matce psychickou a případně fyzickou podporu, a to jak v domácích podmínkách, tak ve zdravotnickém zařízení. Může ženu provázet před porodem, během něj i po něm a být oporou také jejímu partnerovi nebo dalším blízkým.

I dula může nést trestněprávní odpovědnost, pokud svým jednáním při porodu naplní znaky trestného činu.

Může porodní asistentka vést domácí porod?

Naskýtá se tedy otázka, zda může porodní asistentka vést domácí porod v podmínkách, které si rodička předem zvolila. Domácí porody jako takové nejsou v českém právním řádu zakázány. Je však třeba odlišit rozhodnutí ženy porodit doma od vedení porodu jako zdravotní služby. Plánované vedení porodu v tomto režimu je vázáno na oprávněného poskytovatele, odborně způsobilé zdravotnické pracovníky a stanovené podmínky zdravotnického zařízení.

Nastává tedy určitý paradox. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2746/23 může žena při plánovaném fyziologickém domácím porodu využít pomoc odborně vzdělané porodní asistentky, nejde však o zdravotní péči ve smyslu zákona o zdravotních službách. Porodní asistentka přitom nesmí rodičku uvádět v omyl, že jí takovou zdravotní péči poskytuje. Tento závěr se týká fyziologického porodu a nelze jej obecně vztahovat na jiné zdravotní výkony.

Ovšem při poskytování zdravotních služeb bez potřebného oprávnění může hrozit pokuta až jeden milion korun. Samotnou asistenci u plánovaného fyziologického domácího porodu, kterou Ústavní soud vymezil mimo režim zdravotních služeb, však nelze automaticky považovat za takové porušení zákona.

Kde jsou hranice volby místa a způsobu porodu?

Ústavní soud zdůraznil, že porod představuje jedinečný a choulostivý okamžik v životě ženy. Otázka výběru místa a okolností porodu spadá pod ochranu jejího soukromí, tělesné a duševní nedotknutelnosti, osobní autonomie a souvisejících reprodukčních práv.

Nejvyšší soud v již zmíněném případu současně zdůraznil, že svoboda volby rodičky ohledně místa a způsobu porodu není absolutní. Je limitována ochranou života a zdraví dítěte.

Obhajoba v tomto řízení namítala, že dítě před úplným narozením nemá právní osobnost, a nemůže proto být chráněno ustanovením o usmrcení z nedbalosti. Nejvyšší soud však tuto argumentaci nepřijal.

Od kdy právo chrání nenarozené a rodící se dítě?

Kterým okamžikem tedy dítě získává právní osobnost? Početím, narozením, nebo až vystavením rodného listu? A znamená to, že před tímto okamžikem není právně chráněno?

Občanský zákoník v § 23 stanoví, že člověk má právní osobnost od narození až do smrti. Vznik právní osobnosti však není totéž co počátek právní ochrany dítěte.

Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí připomněl, že dítě je podle ustanovení o trestných činech proti životu chráněno již v průběhu porodu, kdy alespoň částečně začne opouštět tělo matky. Úplné narození tedy není podmínkou této trestněprávní ochrany.

Nasciturus neboli počaté, dosud nenarozené dítě není bez právní ochrany ani podle občanského zákoníku. Ten v § 25 stanoví, že se na počaté dítě hledí jako na již narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům. Dědictví je jedním z příkladů uplatnění tohoto pravidla, nikoli jediným. Zákon zároveň vychází z domněnky živého narození. Nenarodí-li se však dítě živé, hledí se na ně pro účely této úpravy, jako by nikdy nebylo. V případě dědictví se tedy dědicem nestane.

Porodnické násilí a informovaný souhlas

Jinou otázkou je, za jakých podmínek mohou zdravotníci provést zákrok, který rodička výslovně odmítá.

Zvláštní zpravodajka OSN pro násilí na ženách ve zprávě A/74/137 z roku 2019 upozornila na porodnické násilí ve zdravotnických zařízeních. Co to je? Mezi možné projevy zpráva řadí ponižující či urážlivé zacházení nebo provedení císařského řezu bez informovaného souhlasu ženy. Porodnické násilí popisuje jako rozšířený a systémový problém, jehož příčiny souvisejí také s podmínkami poskytování zdravotní péče.

Podle zvláštní zpravodajky jde o součást řetězce porušování práv v širším kontextu strukturálních nerovností, diskriminace a patriarchátu. Mezi příčiny řadí také nedostatečné vzdělávání a odbornou přípravu a nedostatečné respektování rovného postavení žen a jejich lidských práv.

Nejde přitom jen o to, zda rodička před začátkem porodu podepsala formulář. Zpráva zdůrazňuje, že informovaný souhlas je proces komunikace mezi pacientkou a zdravotníky, nikoli samotný podpis. Pro právní posouzení je třeba rozlišovat chybějící písemný formulář, výslovný nesouhlas s konkrétním zákrokem a situaci, kdy žena kvůli svému zdravotnímu stavu nemůže souhlas vyslovit. Pravidla pro tyto situace upravují zejména § 34 a § 38 zákona o zdravotních službách a podmínky nejsou ve všech případech stejné.

Císařský řez bez souhlasu před Ústavním soudem

Jaká je situace u nás v České republice?

V lednu 2026 se touto problematikou zabýval Ústavní soud v usnesení sp. zn. II. ÚS 2517/23. Případ se týkal porodu z roku 2015. Rodička v porodním plánu možnost císařského řezu připustila, následně si jej však nepřála. Po patologickém kardiotokografickém nálezu (CTG) zdravotníci přistoupili k císařskému řezu v celkové anestezii. Podle závěrů soudů byl zákrok nevyhnutelný vzhledem k urgentnímu ohrožení života rodícího se dítěte.

Ústavní soud stížnost odmítl. Věcné posouzení zásahu do práv ženy se v této fázi řízení týkalo císařského řezu v celkové anestezii a navazující separace matky a dítěte, nikoli celého průběhu péče. Soud zároveň upozornil, že vedle medicínské správnosti je třeba posoudit právní důvod a přiměřenost zásahu. V tomto konkrétním případě shledal výjimečné okolnosti odůvodňující zákrok a neshledal překročení hranice ponižujícího zacházení.

Kdy lze při porodu zasáhnout bez souhlasu rodičky?

Jaký je vlastně právní základ pro takové posouzení?

Listina základních práv a svobod v čl. 6 odst. 1 stanoví, že každý má právo na život a lidský život je hoden ochrany již před narozením. Hned následující článek 7 ovšem zaručuje nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, kterou lze omezit jen v případech stanovených zákonem. Současně zakazuje kruté, nelidské nebo ponižující zacházení.

Ústavní soud přitom v lednovém usnesení rozlišil ústavní ochranu života před narozením od základního práva na život podle Listiny.

Úmluva o lidských právech a biomedicíně v článku 5 vychází z obecného pravidla, že zákrok v oblasti péče o zdraví lze provést pouze se svobodným a informovaným souhlasem dotčené osoby. Výjimky z tohoto pravidla mají své podmínky a nelze je dovozovat pouze z přesvědčení zdravotníka, že navrhovaný postup je pro pacientku správný.

Na první pohled se zde střetává ochrana života před narozením s právem rodící ženy rozhodovat o zásazích do vlastního těla. Již v nálezu sp. zn. I. ÚS 1565/14 z roku 2015 Ústavní soud připustil výjimečnou možnost omezit nedotknutelnost rodičky kvůli ochraně dítěte při porodu. Podmínkou je bezprostřední ohrožení života či zdraví dítěte, které musí být alespoň s vysokou pravděpodobností dáno, a přiměřenost provedeného zákroku. Posoudit je třeba také to, zda stejného cíle nebylo možné dosáhnout postupem, který by do práv ženy zasahoval méně.

Ochrana života dítěte přitom nemůže ospravedlnit nelidské nebo ponižující zacházení s rodičkou. Jde o samostatnou hranici, nikoli jen o další okolnost, kterou lze převážit zájmem na provedení zákroku.

Na závěr lze tedy shrnout, že výchozím pravidlem zůstává svobodný a informovaný souhlas rodičky. Zásah bez něj je výjimkou, která musí mít konkrétní právní důvod a obstát z hlediska nezbytnosti i přiměřenosti. Ochrana dítěte nezbavuje zdravotníky povinnosti respektovat práva a důstojnost ženy.

JUDr. René Šifta, MBA et LL.M.,
právník a manažer 
zakladatel a majitel vzdělávací akademie
Molinek Business Academy, s.r.o.

Molinek Business Academy, s.r.o.
FOTO 1 - Mediacal Tribune ( 7.6. 2026 )

Molinek Business Academy, s. r. o., je vzdělávací instituce zaměřená na profesní vzdělávání a mezinárodní manažerské a právní tituly MBA, LL.M. a MSc. Akademie se specializuje na programy určené zejména pro lékaře, právníky, manažery a další odborníky, kteří si chtějí rozšířit kvalifikaci v oblasti managementu, práva nebo řízení organizací.

Odkaz

Sdílejte článek

Doporučené

Medicína za mřížemi boří předsudky

18. 11. 2026

Zdravotní péče o osoby ve výkonu trestu má svá specifika, která vyžadují odborné znalosti, zkušenosti i úzkou spolupráci s civilním zdravotnictvím.…