Léky v ČR 2008 – téměř 73 miliard
korun
Koncem ledna byly zveřejněny údaje IMS a SÚKL o spotřebě léků v České republice v roce 2008. I když IMS vychází z údajů o prodejích realizovaných velkodistributory léků do veřejných a nemocničních lékáren, a nikoli z dat o přímých dodávkách do lékáren realizovaných farmaceutickými firmami, které jsou držiteli distribučních oprávnění, a vypočítává tržby z cen, za něž jsou léky dodávány do distribuce plus navýšení o obchodní přirážku, zatímco čísla SÚKL vycházejí z maximálních cen (takže reálně mohou být výdaje o něco nižší), obě statistiky ukazují stejné trendy. Trend počtu prodaných balení zaznamenává pokles (podle IMS cca o 9 %, podle SÚKL o 7,7 %), zatímco ve finančních objemech dochází k vzestupu (podle IMS o 4 %, podle SÚKL dokonce o 8,1 %).
Protože absolutní čísla SÚKL mají vyšší vypovídací hodnotu, neboť zahrnují veškeré léčivé přípravky bez ohledu na to, zda jde o léky preskripční či volně prodejné, o léky vydané v lékárnách nebo ordinované v ambulancích, nemocnicích a jiných zdravotnických zařízeních, vycházíme v dalším textu pouze z nich.
Ze zprávy SÚKL plyne, že podle hlášení distributorů bylo v roce 2008 v České republice dodáno do lékáren, zdravotnických zařízení a prodejcům vyhrazených léčiv 317,7 milionu balení léčivých přípravků, což ve srovnání s rokem 2007 znamená pokles o 7,42 %. Ve finančním vyjádření se jedná o 72,75 miliardy Kč (údaje o finančních objemech byly počítány jako horní odhad výdajů pro konečné spotřebitele a vycházely z výrobních cen, ke kterým se připočítávala maximální možná výše obchodní přirážky a DPH). Oproti roku 2007 finanční výdaje na léčivé přípravky vzrostly o 8,32 %.
Interpretace uvedených trendů není jednoduchá, a v některých směrech je dokonce na základě pouze krátkého časového úseku a neexistence metodiky nemožná (odlišení spotřeby generických a originálních léků, samostatné hodnocení trendů spotřeby léčivých přípravků na recept, plně či částečně hrazených pojišťovnami, doplatků na tyto léky, léků spotřebovaných v nemocnicích a ambulancích a konečně léků volně prodejných, důvody předepisování menšího počtu větších balení atd.). Nicméně přehledy spotřeby podle jednotlivých indikačních skupin (viz následující dva grafy) naznačují, že se skutečně daří přesunovat prostředky z veřejného solidárního pojištění do oblasti tzv. drahých diagnóz, tedy do léčby nákladných onemocnění (odhad nárůstu o 1,5 až 2 miliardy korun); naopak v oblasti léků volně prodejných a levnějších léků určených k terapii nikoli závažných a chronických, nýbrž méně závažných, akutních a přechodných onemocnění, se stále zvyšuje objem individuálních plateb a spoluúčasti pacientů formou doplatků.
Zdroj: