Česko čeká bezprecedentní nárůst pacientů v závěru života. Nová strategie má připravit zdravotnictví na demografickou vlnu

Počet lidí, kteří budou v příštích desetiletích potřebovat paliativní, ošetřovatelskou i sociální péči, výrazně poroste. Už dnes v České republice každoročně zemře kolem 110 000 lidí, přičemž více než 65 000 úmrtí je očekávatelných a přibližně 20 000 pacientů by mohlo profitovat ze specializované paliativní péče. Ministerstvo zdravotnictví proto představilo první kroky k naplnění historicky první Strategie rozvoje paliativní péče do roku 2035. Ta má připravit české zdravotnictví na zásadní demografickou změnu, posílit dostupnost péče pro dospělé i děti, podpořit rodiny a neformální pečující a propojit zdravotní a sociální systém.

To, co bylo ještě před patnácti lety okrajovým tématem zdravotní politiky, se během následujících dvou desetiletí stává jednou z největších výzev českého zdravotnictví. Demografické prognózy totiž ukazují, že populace rychle stárne a s tím bude dramaticky přibývat lidí se závažnými chronickými onemocněními, ztrátou soběstačnosti i potřebou dlouhodobé podpory.

Právě na tuto změnu reaguje historicky první Strategie rozvoje paliativní péče v České republice do roku 2035. Její první konkrétní kroky Ministerstvo zdravotnictví symbolicky představilo v Psychiatrické nemocnici Bohnice – první psychiatrické nemocnici v Česku, která systematicky začlenila specializovanou paliativní péči do svých služeb.

Demografie mění podobu zdravotnictví

Česká republika každoročně eviduje přibližně 110 000 úmrtí. Více než 65 000 z nich lze označit za očekávatelná a přibližně 20 000 pacientů by každoročně mohlo významně profitovat ze specializované paliativní péče. Současně platí, že tři čtvrtiny pacientů s očekávatelným úmrtím jsou v posledních třech měsících života alespoň jednou hospitalizovány a 62 procent lidí umírá na lůžkách akutní nebo následné péče. Vedle toho žije v ČR přibližně 13 000 dětí se závažným život limitujícím nebo život ohrožujícím onemocněním, které potřebují dlouhodobou podporu.

Zejména u dětí paliativní péče neznamená pouze péči v posledních dnech života, ale může trvat dlouhé měsíce i roky. Podle predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) vzroste potřeba zdravotní péče v závěru života do roku 2050 o 86 procent.

„Demografický vývoj jednoznačně ukazuje, že paliativní péče bude v příštích letech potřebná pro stále větší počet lidí. Naší odpovědností je připravit zdravotní systém tak, aby dokázal na tuto změnu reagovat. Proto jsme připravili historicky první Strategii rozvoje paliativní péče do roku 2035, která vytváří dlouhodobý rámec pro rozvoj služeb, jejich lepší koordinaci i podporu pacientů a jejich rodin. Nejde o jednorázové opatření, ale o postupnou změnu, která se bude promítat do organizace péče v celé České republice,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Do roku 2040 razantně přibude lidí odkázaných na dlouhodobou péči

Nová data ÚZIS propojená s daty Ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že změny budou mnohem hlubší než samotný nárůst úmrtí. Dlouhodobá zdravotní a sociální péče se již dnes týká více než půl milionu lidí. Do roku 2040 jejich počet vzroste na více než 758 000. Ještě výraznější bude změna u nejstarší populace. Počet obyvatel starších 85 let se zvýší ze současných přibližně 215 000 na více než půl milionu.

„Všechna dostupná data a predikce ukazují na strategickou nutnost posílení paliativní péče, ošetřovatelských a sociálně-zdravotních služeb v závěru života u těžce nemocných pacientů. V důsledku demografického stárnutí se do roku 2040 počet žijících seniorů ve věku 85+ více než zdvojnásobí. Srovnatelným tempem porostou počty nesoběstačných geriatrických pacientů, a tedy i potřeba ošetřovatelské péče,“ uvedl ředitel ÚZIS prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., podle něhož bude poptávka po dlouhodobých ošetřovatelských a sociálně-zdravotních službách do roku 2040 více než dvojnásobná. I proto je podle predikcí potřeba vychovat vyšší stovky lékařů se zaměřením na paliativní medicínu a geriatrii a cca 28 000 všeobecných sester.

Spolu se stárnutím populace bude nevyhnutelně narůstat mortalita, i když zřejmě postupně v čím dál vyšším věku, který se oproti tomu současnému prodlouží o dalších 4–5 let. Podle prof. Duška tedy není času nazbyt. „Času připravit se na tuto situaci mnoho není, křivka se začíná nebezpečně zvedat již kolem roku 2028 a po roce 2030 jde nahoru velmi strmě,“ dodal s tím, že zdravotnictví nebude řešit jen větší počet úmrtí.

„Tento segment péče není jen o mortalitě, je to o péči – o lidi, kteří jsou na konci života, což nemusí znamenat, že zemřou v rámci týdnů. Bohužel nežijeme zdravě a neumíme stárnout zdravě. S pokročilými onemocněními ve velmi špatném stavu lidé u nás nežijí měsíc před smrtí, ale i léta. Ve stavu, kdy již ztratí soběstačnost, dnes díky propojení dat s MPSV vidíme, že se jedná o čtyři i pět let. V důsledku toho roste poptávka po komplexních ošetřovatelských službách,“ doplnil.

Jak dodává, jen za posledních deset let přibylo pacientů se ztrátou soběstačnosti o 47 procent, zatímco rozsah zdravotních služeb, které potřebují, vzrostl o 60 procent.

Neformální pečující odvádějí práci v rozsahu desítek milionů dnů

Jedním z nejvýraznějších zjištění nových analýz je rozsah péče poskytované rodinami. „Chtěl bych jim složit poklonu, protože mne samotného rozsah této péče překvapil. Rozsah péče neformálních pečujících byl v roce 2024 mezi 25–30 miliony ošetřovacích dnů, které investovali, aby zajistili péči o blízkého v přirozeném sociálním prostředí. Do roku 2040 dojde ke značnému nárůstu, proto jednou z výzev v paliativní péči je posilovat systém komunitních ošetřovatelských služeb, včetně neformálních pečujících,“ uvedl prof.  Dušek.

Práci neformálních pečujících ocenil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který zdůraznil, že strategie se zaměřuje jak na dospělé, tak na dětské pacienty. „Vedle rozvoje nemocničních paliativních týmů či mobilních hospiců považuji za klíčovou i podporu neformálních pečujících. Péče není jen o pacientovi, ale o jeho rodině, o blízkých, kteří se o něho starají a potřebují také podporu a psychosociální péči,“ zdůraznil.

Strategie poprvé systematicky řeší také dětskou paliativní péči

Významnou novinkou strategie je samostatný implementační plán pro dětskou a perinatální paliativní péči. V České republice žije přibližně 13 000 dětí se závažným život limitujícím nebo život ohrožujícím onemocněním. Ve většině případů nejde o onkologické pacienty, ale o děti s genetickými, neurologickými, metabolickými nebo vzácnými onemocněními.

„Strategie poprvé systematicky řeší rozvoj dětské a perinatální paliativní péče prostřednictvím samostatného implementačního plánu. Dětská paliativní péče přitom není péčí pouze na konci života. Ve většině případů doprovází dítě i jeho rodinu měsíce nebo roky a pomáhá zvládat zdravotní obtíže, koordinovat péči i zachovat co nejvyšší kvalitu života. Naším cílem je, aby každé dítě se závažným onemocněním mělo včas dostupnou odbornou podporu bez ohledu na místo bydliště,“ uvedla Jitka Kosíková, metodička a koordinátorka Strategie rozvoje paliativní péče v ČR do roku 2035 a členka Rady sekce dětské paliativní péče při ČSPM.

Jak vysvětlila, nová strategie stojí na pěti pilířích:

1. Dostupnost a efektivita paliativní péče – rozvoj specializované PP (regionální, kapacitní, pilotní otevření nových služeb), rozvoj obecné PP, koordinace, efektivita a kvalita péče.
2. Pracovníci ve službách jsou erudovaní profesionálové s náležitou podporou – rozvoj kompetencí napříč obory, podpora vzdělávání, silnější zázemí pro multidisciplinární týmy, podpora vědy a výzkumu a nástroje pro efektivní činnost profesionálů.
3. Péče o člověka s nemocí a v závěru života respektuje jeho individualitu – posílení plánování péče, dokumentace a předávání informací mezi poskytovateli, podpora důstojnosti života s nemocí.
4. Neformální pečující a blízcí dostávají náležitou podporu a péči a mají příležitost zůstat součástí komunity.
5. Život s vážnou nemocí je společenským tématem – informovanost veřejnosti, otevřené společenské porozumění podporuje včasné využití péče i důvěru.

Součástí prvních kroků je také pilotní projekt zaměřený na praktické lékaře. Zapojeno je 40 ordinací, z toho 30 praktických lékařů pro dospělé a 10 pediatrických praxí. Projekt má ověřit doporučené postupy, podpořit vzdělávání a zlepšit včasné rozpoznávání pacientů, kteří paliativní péči potřebují.

Paliativní péče není jen o umírání

Na proměnu oboru upozornil také předseda České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP a primář Oddělení podpůrné a paliativní péče Psychiatrické nemocnice Bohnice MUDr. Ondřej Kopecký. „Dnes vidíme, že pro každého člověka s pokročilou nemocí je důležité něco jiného, každý žije svůj specifický život a v něm hledá, jak s těžkou nemocí žít co nejlépe. K tomuto komplexnímu přemýšlení se vyvinula i odbornost paliativní medicíny. Nedokážeme zařídit, že všichni v závěru života budou spokojeni, bez obtíží, že se bude odehrávat vše tak, jak by si přáli, ale můžeme pomoci, aby tento systém byl vůči těmto potřebám naslouchající, připravený a dostatečně odborný,“ uvedl.

Jak zdůraznil, Psychiatrická nemocnice Bohnice chce být v tomto úsilí aktivní. „Jde o to, aby se i nemocným s psychiatrickým onemocněním, které si leckdy s sebou nesou desítky let, dostalo dobré, důstojné, respektující a odborné péče. Aby se jim dostalo koordinace a podpory života, kdy budou žít např. ve vlastních domovech. Chceme se také věnovat tomu, že naše práce bude jádrem, jakýmsi kvasem, kde se bude potkávat paliativní přístup s psychiatrickou expertizou,“ zdůraznil prim. Kopecký.

Svoji zkušenost s paliativní péčí popsal i Petr Wiselka, jehož dcera Elizabeth žila se vzácným genetickým onemocněním. „Když člověk slyší slovo paliativní péče, často si představí jen konec života. My jsme ale poznali, že je to především tým lidí, kteří stojí po boku celé rodiny. Pomohli nám zvládat každodenní situace, náročná rozhodnutí i ty nejtěžší chvíle a dali nám jistotu, že na to nejsme sami. Díky nim jsme mohli být s dcerou co nejvíce doma a soustředit se na to nejdůležitější, být spolu.“

Právě tato zkušenost podle ministerstva i podle odborníků nejlépe vystihuje smysl nové strategie – aby kvalitní, koordinovaná a důstojná paliativní péče byla včas dostupná každému pacientovi a jeho rodině bez ohledu na místo, kde žijí.

Cílem nové strategie je podle ministra Vojtěcha, aby všichni, koho se to týká (odborníci, zdravotní pojišťovny, jednotliví poskytovatelé, kraje), byli připraveni na situaci, která nás čeká, tedy na významně narůstající počet lidí, kteří budou paliativní péči potřebovat. „V tomto směru budeme určitě komunikovat i s jednotlivými kraji. Vidíme, že síť péče je stále nerovnoměrná, jsou kraje, které jsou velmi dobře pokryty, ale i ty, kde je situace horší. Pro nás je zásadní, aby v rámci celé ČR dostupnost paliativní péče, jak v rámci terénu, tak nemocnic, byla co nejvíce rovnoměrná a rozdíly mezi kraji se snižovaly,“ uzavřel.