Psychiatrická nemocnice Bohnice ukazuje strategii v praxi

Jednotlivá opatření nové Strategie rozvoje paliativní péče se již promítají do každodenní praxe. Příkladem je Oddělení podpůrné a paliativní péče v Psychiatrické nemocnici Bohnice, která letos jako první psychiatrická nemocnice v České republice systematicky začlenila specializovanou paliativní péči do svých služeb.

Specializovaná paliativní péče se v českých nemocnicích postupně stává standardní součástí zdravotních služeb. Z přibližně 180 nemocnic poskytujících akutní péči dnes funguje specializovaný paliativní tým zhruba v padesáti zařízeních. Přesto odborníci upozorňují, že dostupnost těchto služeb zůstává nerovnoměrná a aby měli pacienti ve všech regionech přístup ke kvalitní paliativní péči, označují další rozvoj potřebných služeb za nezbytný.

Novou kapitolu představuje rozvoj paliativní péče v psychiatrických nemocnicích, kterých je v ČR celkem 15. Psychiatrická nemocnice Bohnice se stala první psychiatrickou nemocnicí v ČR, která vytvořila vlastní specializovaný paliativní tým. Dosud byly, a ve většině nemocnic dosud jsou, konziliární paliativní služby v psychiatrii zajišťovány převážně ve spolupráci s nemocnicemi akutní péče nebo prostřednictvím paliativních týmů ve fakultních nemocnicích.

Nově vzniklý multidisciplinární konziliární tým bohnické nemocnice propojuje psychiatrii, paliativní medicínu, psychologii, ošetřovatelství i sociální práci a poskytuje podporu pacientům se závažným psychiatrickým i somatickým onemocněním. Pomáhá při zvládání obtíží, stanovování cílů léčby, plánování další péče, koordinaci návazných služeb i podpoře pacientů a jejich blízkých. Tým dnes poskytuje přibližně 50 až 60 konziliárních intervencí měsíčně a spolupracuje také s domácími i lůžkovými hospici a dalšími zdravotními a sociálními službami. Ddo budoucna počítá s dalším rozvojem služeb. Psychiatrická nemocnice Bohnice se tak stává konkrétním příkladem toho, jak lze cíle strategie převádět do běžné klinické praxe.

Paliativní péče se týká i psychiatrických pacientů

„Paliativní péče patří také do psychiatrických nemocnic. Přibývá pacientů, kteří vedle závažného psychiatrického onemocnění trpí také demencí, nádorovým onemocněním, orgánovým selháním nebo dalšími závažnými chorobami. Právě u nich je nezbytné propojit psychiatrii, paliativní medicínu, psychologii, sociální práci i ošetřovatelství tak, aby péče odpovídala skutečným potřebám pacienta a jeho rodiny,” vysvětluje předseda České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP a primář Oddělení podpůrné a paliativní péče Psychiatrické nemocnice Bohnice MUDr. Ondřej Kopecký s tím, že právě multidisciplinární přístup umožňuje poskytovat péči, která respektuje důstojnost člověka, jeho hodnoty i přání v průběhu závažného onemocnění.

Další rozvoj paliativní péče bude podle něho zaměřen na posilování konziliární i ambulantní péče, vzdělávání zdravotnických pracovníků a sdílení zkušeností s dalšími poskytovateli. Dlouhodobou vizí je vznik komplexního centra paliativní péče, které propojí klinickou péči, vzdělávání i metodickou podporu a přispěje tak k naplňování cílů Strategie rozvoje paliativní péče v České republice do roku 2035.

Komunikace s každým pacientem zůstává základem péče

Specifickou výzvu představuje paliativní péče o pacienty s pokročilou demencí. Podle odborníků je prvním principem vždy přímá komunikace s nemocným, pokud to jeho stav dovoluje. „S každým nemocným komunikujeme. Nikdy pacienta neobcházíme. Řada lidí s demencí si i přes diagnózu zachovává schopnost rozhodovat o důležitých otázkách svého života a podílet se na plánování péče,“ zdůraznil MUDr. Kopecký.

Rozhovor přitom podle něho nemusí být zaměřen pouze na prognózu nebo rozsah budoucí léčby. Stejně důležité je zjistit, co člověka těší, jaké hodnoty jsou pro něj podstatné, na koho se spoléhá nebo koho chce mít v blízkosti v obtížných situacích. Tyto informace následně tvoří základ individuálního plánu péče. Pokud již nemocný není schopen smysluplné komunikace, přebírají důležitou roli jeho blízcí.

„Rodina je v takové situaci hlasem pacienta. Pomáhá zdravotníkům porozumět tomu, co bylo pro nemocného důležité a jaké byly jeho životní hodnoty. Na nich pak stavíme naše medicínská rozhodnutí,“ vysvětlují členové bohnického paliativního týmu.

Součástí paliativní péče není pouze rozhodování o léčebných postupech, důležité je také aktivní vyhledávání projevů utrpení i u pacientů, kteří již nedokážou své obtíže slovně vyjádřit. U lidí s pokročilou demencí zdravotníci využívají standardizované nástroje pro hodnocení bolesti, diskomfortu nebo dalších symptomů. Cílem je zabránit tomu, aby pacient trpěl bolestí, žízní, hladem nebo jiným diskomfortem jen proto, že není schopen běžné komunikace.

Bohnický paliativní tým zdůrazňuje také význam prostředí, ve kterém probíhají rozhovory s pacienty a jejich rodinami. V mnoha zdravotnických zařízeních totiž často chybí prostor umožňující klidnou diskusi o závažných tématech bez rušivých vlivů. Nejde přitom pouze o rozhovory v závěru života, ale o jakákoli citlivá rozhodnutí týkající se další léčby, přání pacienta nebo plánování péče. Vytvoření důstojného zázemí je proto považováno za nedílnou součást kvalitní paliativní péče. 

Součástí péče je rovněž podpora spirituálních potřeb pacientů. Podle odborníků nelze spiritualitu ztotožňovat pouze s náboženstvím. „Každý člověk má své hodnoty, které dávají jeho životu smysl. U někoho jsou spojeny s vírou, u jiného s rodinou, životními zkušenostmi nebo osobními cíli. Respekt k těmto hodnotám je jednou z klíčových součástí paliativní péče,“ připomněl prim. Kopecký.

Největší výzvou jsou psychiatrická onemocnění

Budování multidisciplinárního paliativního týmu neznamená pouze organizační nebo personální úkol. Vyžaduje vytvoření týmu odborníků, kteří disponují nejen odbornými znalostmi, ale také vysokou mírou komunikačních dovedností a empatie. „Při budování týmu bylo nejobtížnější dostat dohromady skupinu odborníků, kteří jsou na tuto práci připraveni a mají lidské kompetence a predispozice k tomu se této práci věnovat. Klíčovou roli sehrála i podpora vedení nemocnice, bez níž by vznik specializovaného pracoviště nebyl možný,“ popisuje pro MT prim. Kopecký.

Jak dodává, z odborného hlediska představuje největší výzvu právě paliativní péče o pacienty s těžkými psychiatrickými onemocněními. „Zatímco u nemocných s pokročilým onkologickým onemocněním, srdečním nebo plicním selháním bývá většinou zachována schopnost vyjadřovat vlastní preference a hodnoty, u některých psychiatrických diagnóz může být tato schopnost významně narušena. Určit, co představuje dobrou kvalitu života a co je skutečně v nejlepším zájmu pacienta, je proto podstatně složitější,“ vysvětluje.

Právě hledání způsobů, jak respektovat autonomii a důstojnost lidí s těžkým duševním onemocněním i v závěru života, podle něho představuje jednu z největších současných výzev paliativní medicíny. Nově vznikající psychiatrické paliativní týmy mohou významně přispět k vytvoření modelu péče, který propojí psychiatrickou, somatickou i psychosociální podporu a bude více reflektovat individuální potřeby pacientů i jejich rodin. „Nemocnice je zapojena i do projektu rozvoje obecné PP v oblasti následných lůžek a těšíme se, že přispějeme k rozvoji paliativní péče o lidi s pokročilým psychiatrickým onemocněním,“ uzavírá MUDr. Kopecký.