Ministr odvolal ředitele Ludvíka z Motola kvůli mimořádné korupční kauze

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) podepsal odvolání ředitele FN v Motole Miloslava Ludvíka. V rozsáhlé kauze bylo z korupce, dotačních podvodů, poškozování finančních zájmů EU a praní peněz obviněno 17 lidí. Nemocnici vede Lucie Valentová-Bartáková. Evropské peníze pro motolské projekty byly pozastaveny.

Odvolání dlouholetého ředitele Miloslava Ludvíka následovalo bezprostředně po zjištění podezření z korupčních trestných činů. „Vzhledem k závažnosti obvinění vznesených proti řediteli Fakultní nemocnice Motol ministr zdravotnictví Miloslava Ludvíka z této pozice odvolal,“ uvedl vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví Jan Řežábek.

Ludvík řídil největší českou nemocnici od roku 2000 s krátkou přestávkou v roce 2017, kdy byl ministrem zdravotnictví.

Práce Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a Národní centrály proti organizovanému zločinu vedla 24. února k 46 prohlídkám ve Fakultní nemocnici Motol, několika firmách a advokátní kanceláři, celkem 17 osob bylo obviněno. Podezřelé jsou z trestných činů korupce, dotačních podvodů, poškozování finančních zájmů EU a praní peněz. Kancelář ředitele FN Motol byla stejně jako několik dalších kanceláří v nemocnici zapečetěna. Policisté se v této kauze zajímají mimo jiné o stavební firmu Geosan Group, která v Motole provedla zakázku na snížení energetické náročnosti budovy modrého pavilonu za 1,3 miliardy korun, a také společnost Gemo, která v Motole staví onkologické centrum za více než tři miliardy korun. Hlavním podezřelým hrozí až 12 let vězení. Mezi obviněnými je podle médií i Ludvíkův náměstek Pavel Budinský.

„Podle vyšetřování 16 podezřelých systematicky zneužívalo postupy zadávání veřejných zakázek tím, že požadovalo a poskytovalo nezákonné finanční zisky v souvislosti se zakázkami pro Fakultní nemocnici v Motole v Praze, největší nemocnici v Česku,“ uvádí v oficiálním vyjádření EPPO. „Existuje důvod se domnívat, že závažná korupce ovlivnila realizaci projektů financovaných nebo spolufinancovaných EU prostřednictvím Národního plánu obnovy České republiky a Evropského fondu soudržnosti (Operační program pro životní prostředí 2014–2020) v celkové hodnotě více než 160 milionů EUR (4 miliardy Kč),“ uvedl úřad. Podezření z korupce se netýkají jen evropských projektů, ale i dalších zakázek.

Server Odkryto cituje policejní dokumenty, podle kterých měl Pavel Budinský v jednom z případů po předchozí dohodě s Miloslavem Ludvíkem říci obchodnímu řediteli Geosanu Ivanu Havlovi o úplatek ve výši osm milionů korun, z toho pět milionů určených pro Miloslava Ludvíka a tři miliony určené pro sebe, s čímž Ivan Havel souhlasil.

Miloslav Ludvík je výkonným místopředsedou Asociace nemocnic ČR. Do roku 2022 byl aktivním členem ČSSD, za kterou byl několik let v zastupitelstvu hlavního města Prahy. EPPO je nezávislý úřad, který odpovídá za vyšetřování a stíhání trestných činů poškozujících finanční zájmy EU.

Ministr Válek pověřil vedením FN Motol pneumoložku Lucii Valentovou-Bartákovou. Jako náměstkyně ji vedla hned od pondělí 24. února. Ve středu byla jmenována na místo ředitelky. Ve své funkci náměstka skončil i Pavel Budinský, odstoupil z funkce. Valentová-Bartáková v nemocnici působila jako náměstkyně pro léčebně-preventivní péči. Je předsedkyní Sekce pro transplantace plic České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Evropské peníze na motolské onkologické centrum byly pozastaveny

Ministerstvo zdravotnictví pozastavilo kvůli podezření na korupci vyplácení prostředků z Národního plánu obnovy na projekty Fakultní nemocnice v Motole. Z NPO má Motol schváleny peníze na několik projektů, v první řadě na vybudování Českého onkologického institutu – Motolského onkologického centra. To je největší projekt zdravotnické části NPO. Vybudování má přijít na 3,7 miliardy korun. Zároveň je to jeden z dvou evropských projektů v Motole, u kterých je známo, že v nich mají evropští a čeští vyšetřovatelé podezření na korupční trestné činy.

„Ministerstvo zdravotnictví u projektů FN Motol v souladu s pravidly pozastavilo vyplácení veškerých prostředků z Národního plánu obnovy a vyčká na relevantní informace od policie či Úřadu evropského veřejného žalobce. U ostatních příjemců pokračuje v administraci Národního plánu obnovy standardním způsobem a tato kauza na ně nemá žádný vliv,“ uvedl pro MT Jan Řežábek.

Podle jeho slov by se motolská kauza rozhodně neměla dotknout čerpání dotací z NPO na další zdravotnické projekty. „Potenciální trestná činnost osob z jedné nemocnice rozhodně nemá žádný vliv na další projekty Národního plánu obnovy u jiných poskytovatelů,“ věří Řežábek.

Národní plán obnovy má přísné termíny. Uvolnění financí je podmíněno tím, že Česko bude plnit milníky a cíle, které si samo stanovilo v plánu. Všechny milníky a cíle musejí být splněny nejpozději do poloviny roku 2026, vybudování Českého onkologického institutu včetně získání povolení k činnosti je jedním z těchto milníků.

Úředníci Ministerstva zdravotnictví ihned zahájili jednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu, které má Národní plán obnovy za ČR na starost. Jak uvedl Řežábek, následně budou probíhat i jednání s Evropskou komisí a dalšími aktéry.

Jak může kauza na evropské financování motolského onkologického centra dopadnout a jak evropské orgány zareagují, nechtěl Řežábek předem odhadovat. „V tuto chvíli je těžké předjímat reakci Evropské komise. Ministerstvo zdravotnictví činí veškeré kroky v souladu s pravidly nastavenými pro řízení a kontrolu Národního plánu obnovy, například hlášení takzvané nesrovnalosti v rámci nastaveného systému,“ uvedl Řežábek.

Na motolské onkologické centrum zatím žádné evropské peníze nepřišly a mají být součástí až pozdější výplaty z NPO. Zatím projekt předfinancovává Ministerstvo zdravotnictví, které také poskytuje peníze na kofinancování. V případě, že by soud konstatoval porušení finančních zájmů EU, nebyly by ČR peníze proplaceny, řekl později pro ČTK Řežábek.

Dokončení projektů NPO v Motole je pro zřizovatele prioritou. „Žádná z těch staveb, které se tam realizují, nebyla zastavena. Ty stavby jsou pod smlouvami, je potřeba je dokončit,“ řekl k situaci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Je jistota, že stavby budou pokračovat, vůbec se to netýká zdravotnického provozu a kvality péče, doplnil.