Genetické testování pomáhá předcházet karcinomu ovaria
Výskyt karcinomu ovaria v České republice za posledních dvacet let klesl téměř o pětinu. Významnou roli v prevenci u žen s dědičným rizikem nádorového onemocnění přitom hraje genetické testování. To umožňuje identifikovat ženy se zvýšeným rizikem ještě před vznikem malignity a nabídnout jim účinná preventivní opatření. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze nyní dále rozšiřuje komplexní péči o tuto skupinu pacientek. Na Klinice gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN u Apolináře proto vzniká nová ambulance lékařské genetiky.
Podle údajů Národního onkologického registru bylo v roce 2004 v Česku diagnostikováno 1 212 nových případů karcinomu ovaria. V roce 2024 to bylo 952 případů, tedy o 260 méně. Incidence tak za dvě desetiletí klesla téměř o pětinu.
„Ovariální karcinom zůstává nejzávažnějším z gynekologických nádorových onemocnění. Bohužel dosud nemáme vyšetření, kterým bychom onemocnění mohli odhalit včas. Jedinou, ale velmi účinnou formou prevence pro část pacientek je odhalení jejich vrozeného rizika a preventivní odstranění vaječníků a vejcovodů ještě před vznikem malignity,“ vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc., přednosta Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN.
Význam genetického testování podle něj souvisí také s komplexním charakterem péče, kterou klinika poskytuje. Pracoviště pokrývá široké spektrum péče o ženské zdraví – od péče o plod a porodnictví přes neonatologii, dětskou gynekologii, reprodukční medicínu a asistovanou reprodukci až po onkologii a urogynekologii. Právě mezioborová spolupráce je podle prof. Cibuly základem skutečně dostupné zdravotní péče.
„Dostupnost pro mě znamená, že každý pacient si najde pro svůj problém vhodné místo a když tam přijde, dostane komplexní péči,“ uvedl prof. Cibula. Cílem je podle něj péče organizovaná „okolo pacienta“, aby nemocný nemusel opakovaně navštěvovat různá pracoviště, ale mohl potřebná vyšetření a léčbu absolvovat pokud možno na jednom místě. Typickým příkladem je právě mezioborová péče, na níž se podílejí onkologové, gynekologové, genetici a další odbornosti.
Klíčové je identifikovat rizikové ženy včas
Příznivý vývoj incidence a mortality karcinomu ovaria je podle prof. Cibuly pozoruhodný i vzhledem k tomu, že česká populace stárne, neexistuje účinný screening a některé protektivní reprodukční faktory se v populaci snižují. Za jeden z významných faktorů tohoto trendu považuje úspěšnou spolupráci genetiky s klinickou péčí o ženy se zvýšeným genetickým rizikem. „Je to úspěch spolupráce genetiky a péče o jedince, kteří jsou diagnostikováni s rizikem. Cílené vyhledávání žen s vysokým genetickým rizikem a následná prevence tak představují významnou součást moderní onkologické péče,“ dodává.
Velký význam má především genetické testování příbuzných pacientek, u nichž již byla prokázána mutace spojená se zvýšeným rizikem nádorového onemocnění. U zdravých příbuzných je tak možné identifikovat nosičky patogenní varianty a nabídnout jim odpovídající preventivní péči.
Na Klinice gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN bylo za poslední čtyři roky provedeno přibližně dvě stě preventivních operací, při nichž byly ženám se zvýšeným genetickým rizikem odstraněny vaječníky a vejcovody. Z těchto přibližně dvou stovek výkonů byl v 95 procentech případů histologický nález benigní. U přibližně pěti procent žen byl naopak zachycen přednádorový stav nebo časný karcinom ovaria. Převážně šlo o pacientky vyššího věku, které preventivní výkon nepodstoupily v doporučeném intervalu.
„Z našich dat vyplývá, že přibližně 95 procent preventivních operací je provedeno v době, kdy je nález ještě zcela v pořádku, a pouze u malé části pacientek zachytíme časné přednádorové nebo nádorové změny. Klíčové pro zdravé nosičky mutací je naplánování preventivní operace ve správný čas,“ potvrzuje MUDr. Michal Emingr, onkogynekolog Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN.
Načasování preventivního výkonu se liší podle typu mutace
Zároveň připomíná nové doporučené postupy, které kladou důraz na individuální časování jednotlivých kroků péče. U zdravé nosičky genetické predispozice se intervaly sledování i doporučený věk preventivního výkonu liší podle konkrétní mutace.
U nosiček patogenní varianty genu BRCA1 se preventivní odstranění vejcovodů a vaječníků doporučuje zpravidla ve věku 35–40 let, u BRCA2 ve věku 40–45 let. Načasování se však vždy posuzuje individuálně s ohledem na konkrétní genetický nález, rodinnou anamnézu a reprodukční plány pacientky.
Po preventivním výkonu se u zdravých žen pozornost zaměřuje mimo jiné na důsledky předčasné menopauzy. Součástí následné péče může být hormonální substituční léčba a prevence komplikací spojených zejména se zvýšeným rizikem osteoporózy.
Genetická predispozice ovlivňuje riziko více nádorových onemocnění
Dědičná nádorová predispozice se podílí přibližně na pěti procentech všech nádorových onemocnění, přičemž její podíl se mezi jednotlivými diagnózami významně liší. U karcinomu prsu jde přibližně o deset procent pacientek, zatímco u karcinomu ovaria lze genetickou predispozici spojenou se zvýšeným celoživotním rizikem identifikovat až u čtvrtiny pacientek.
U nosiček patogenních variant genů BRCA1 a BRCA2 dosahuje celoživotní riziko vzniku karcinomu ovaria přibližně 40–70 procent. U dalších genů, například BRIP1, RAD51C, nebo v rámci Lynchova syndromu se celoživotní riziko pohybuje přibližně kolem deseti procent v závislosti na konkrétním genu a variantě.
Genetický nález přitom není významný pouze pro stanovení rizika karcinomu ovaria. „Typ mutace je důležitý jednak pro nasazení cílené léčby, ale i pro predikci dalších onemocnění, například karcinomu prsu, střev nebo pankreatu, která mohou v průběhu života nosičky vzniknout,“ vysvětlil doc. MUDr. Michal Vočka, Ph.D., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN.
Znalost genetické predispozice tak umožňuje nastavit dlouhodobý surveillance program podle konkrétního rizikového profilu pacientky. V některých případech může včasné sledování vést k časnějšímu záchytu nádoru, u vybraných genetických predispozic lze vzniku malignity preventivním výkonem přímo předcházet.
„Proto by každá pacientka s karcinomem ovaria měla být testována. Pravidelné sledování osob s geneticky zvýšeným rizikem nádorových onemocnění může zásadně ovlivnit jejich prognózu. Umožňuje zachytit nádor v časném stadiu a v některých případech jeho vzniku i předcházet,“ zdůraznil doc. Vočka.
VFN soustřeďuje péči o rizikové pacientky na jednom místě
S rostoucí dostupností genetického testování narůstá také počet osob, u nichž je třeba zajistit dlouhodobé sledování. Ve VFN proto fungují programy pro osoby se zvýšeným rizikem nádorových onemocnění, na nichž spolupracují zejména Onkologická klinika a Klinika gynekologie, porodnictví a neonatologie.
Právě vzájemné propojení obou pracovišť umožňuje péči individualizovat podle konkrétního genetického rizika. Pacientky jsou při vstupu do programu nově rozdělovány mezi gynekologa a onkologa podle typu rizika. Péče se tak nedubluje a zároveň se soustředí na vyšetření a sledování v období, kdy riziko konkrétního nádoru narůstá.
Programy sledování osob s dědičnou predispozicí k nádorovým onemocněním fungují ve VFN již od počátků genetického testování v České republice. Nemocnice dnes patří mezi největší pracoviště v zemi, která se této skupině pacientů dlouhodobě věnují. Odborníci VFN se zároveň podílejí na tvorbě doporučení pro sledování lidí s dědičnou predispozicí k nádorovým onemocněním v České republice.
Nová ambulance lékařské genetiky přímo u Apolináře
VFN současně navyšuje kapacitu genetických konzultací. Na Klinice gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN u Apolináře vzniká nová ambulance lékařské genetiky, která se stane součástí komplexní péče o pacientky s dědičným rizikem nádorových onemocnění.
Nová ambulance dále posílí dosavadní mezioborovou spolupráci a umožní těsnější propojení lékařské genetiky, gynekologie, onkogynekologie a onkologie.
„Potřeba onkogenetických vyšetření stále narůstá, obzvláště u karcinomu prsu nebo vaječníků. Znalost genetického profilu pacientky nám umožňuje lépe porozumět jejím individuálním rizikům, a především cíleně nastavit prevenci, léčbu i následné sledování skutečně na míru. Snažíme se o to, aby celou péči, od genetické konzultace přes sledování až po preventivní výkony, mohly ženy absolvovat na jednom místě v rámci jednoho týmu,“ doplňuje MUDr. Zdeněk Laštůvka, Ph.D., z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN.
Genetické testování tak v péči o ženy s rizikem dědičných nádorových onemocnění nepředstavuje pouze diagnostický nástroj. Umožňuje identifikovat zdravé nosičky predispozice, individualizovat jejich dlouhodobé sledování a ve vhodném okamžiku nabídnout preventivní zákrok. Právě propojení genetiky s gynekologickou a onkologickou péčí může být jedním z důvodů, proč se přes absenci účinného screeningu incidence i mortalita karcinomu ovaria v České republice dlouhodobě snižují.
