Nákupy, které pomáhají celé společnosti
Jednorázové oblečení na sály, certifikované pracovní oděvy, servis polohovacích postelí, služby HR, gastro servis… – věci, které se ve zdravotnictví běžně pořizují. Víte, že by takové nákupy mohly zároveň pomáhat lidem s postižením, a to bez nákladů navíc? S dobře nastaveným náhradním plněním je to možné! Tohle všechno (a mnoho dalšího) totiž umějí vyrobit a spolehlivě dodat české sociální podniky.
Pro toho, kdo pojem „náhradní plnění“ slyší poprvé, začneme vysvětlením. Podnik, který má v dlouhodobém průměru více než 25 zaměstnanců, musí zaměstnávat nejméně čtyři procenta osob se zdravotním postižením (podle § 81 zákona o zaměstnanosti). Jenomže existují obory, kde se toho dosahuje obtížně. Často takový problém nastává i u nemocnic a dalších zdravotnických zařízení.
Pro tyto případy zákon nabízí alternativu: odběr náhradního plnění. Podnik může odebrat zboží nebo služby od zaměstnavatele, který je integračním sociálním podnikem (jejich registr je dostupný na webu Ministerstva práce a sociálních věcí), zaměstnavatelem uznaným na chráněném trhu práce nebo zdravotně postiženou osobou samostatně výdělečně činnou. Pro zdravotnická zařízení, která jsou veřejnými zadavateli, tomuto řešení vychází vstříc i zákon o zadávání veřejných zakázek. Ten nabízí několik nástrojů ke zjednodušení nákupu.
A pak je tu třetí možnost. Pokud někdo lidi zdravotně postižené sám nezaměstnává ani neodebírá náhradní plnění, platí odvody do státního rozpočtu. Tisíce zaměstnavatelů v Česku odvádějí mnohdy milionové částky, aniž by se pokusili toto téma nějak smysluplně uchopit.
V tomto textu bychom rádi upozornili, že nastavená pravidla pro zaměstnávání, odběr náhradního plnění a odvody nemusejí být pro management zdravotnických subjektů složitou byrokratickou komplikací. Nastavená pravidla se dají využít tak, aby neznamenala žádnou finanční zátěž, a ještě pomohla společnosti.
Starý, Osvícená a Kořistka
Představme si zdravotnické zařízení, které má sto zaměstnanců. Takový podnik by měl tedy zaměstnávat čtyři lidi se zdravotním postižením. Vzhledem k náročnosti a rizikovosti činnosti v daných provozech je přímé zaměstnání obtížně realizovatelné. Přesto lze vytipovat některé profese, jako je recepční či správce sítě, kde by se třeba dvě osoby se zdravotním postižením na poloviční úvazek uplatnit mohly. To v přepočtu znamená jeden celý úvazek, zbývá tedy naplnit tři úvazky. Pokud daná společnost nechce hradit odvody, vydá se cestou náhradního plnění. Srovnejme postupy dvou manažerů. Starý přístup, který deformuje trh a společnost, bude reprezentovat pan Starý. Moderní přístup představí paní Osvícená.
Pan Starý si řekne, že potřebuje koupit novou sanitku v hodnotě milionu korun. Na internetu najde podnikatelského vykuka, pana Kořistku. Kořistka sice osoby zdravotně postižené zaměstnává, nechává je barvit šišky a s těmi pak obráží charitativní trhy, ale na výrobě sanitky samozřejmě tito zaměstnanci nemají žádný podíl. A tak milý Kořistka sanitku koupí za ten milion a za cenu o 50 000 vyšší ji pak přeprodá panu Starému. Oba jsou spokojeni, Starý má splněno a stojí ho to jen těch 50 000, tedy méně než odvod. Kořistka je taky spokojen, bez práce přišel k nemalé částce. Pár desítek podobných šmelin – a má v garáži sporťák.
Naproti tomu cesta paní Osvícené je jiná. Hledá na internetu a radí se s odborníky, jakou službu, kterou jí řízené zdravotnické zařízení stejně potřebuje, by mohla objednat od sociálního podniku. A skutečně najde firmy, které při dodávkách služeb aktivně zapojují zaměstnance s handicapem a jejich ceny jsou na úrovni trhu. Paní Osvícená neutratí ani korunu navíc, škrtne veškeré odvody, a ještě podpoří dodavatele při zaměstnání a dalším profesním růstu jejich zdravotně postižených pracovníků.
Cesta ke změně
Na trhu práce chybějí stovky tisíc pracovních sil. Mimo pracovní trh je však okolo dvou set tisíc osob se zdravotním postižením. Existuje nástroj, jak těmto lidem na trh práce pomoci, ale ten se zneužívá v neprospěch zdravotně postižených i společnosti v naší zemi. Když se přitom náhradní plnění pojme smysluplně, mohou se tito lidé rozvíjet, zapojit do společnosti a využít svůj potenciál.
Pokud by se nám všem podařilo převést peníze z odvodů do nákupu výrobků a služeb formou náhradního plnění, dostanou se na trh práce tisíce nových lidí s doposud nevyužitým potenciálem. Stačí přestat spoléhat na přefakturační praktiky Starého a Kořistky a začít podporovat reálné zaměstnání osob s handicapem podle vzoru manažerky Osvícené.
Koho oslovit?
Níže jsou uvedeni někteří z dodavatelů náhradního plnění, které by paní Osvícená mohla bez obav oslovit. Jedná se o podniky, v nichž se lidé se zdravotním postižením prokazatelně podílejí na tvorbě dodávaných produktů a služeb.
- Společnost EMEDIS z Červeného Kostelce zaměstnává 50 osob se zdravotním postižením. V rámci náhradního plnění dodává mimo jiné fixační roztoky pro oblast histopatologické diagnostiky, rehabilitační a polohovací pomůcky, jednorázové prostředky pro hygienu ležících pacientů v ošetřovatelské péči a další zdravotnický a pečovatelský sortiment.
- Společnost 2P SERVIS nabízí široké portfolio šitých výrobků pro zdravotnictví a sociální služby. V nabídce mají nespočet střihů a barevných kombinací, od overalů pro neklidné a inkontinentní pacienty přes kalhoty UNI a zdravotnické haleny až po rozsáhlý jednorázový sortiment.
- David Štych pod značkou Masiv z Brd realizuje opravy zdravotnického nábytku. Ve své čalounické dílně mění opotřebovaná lehátka či sedačky k nepoznání.
- Sociální podnik Ergotep dodává IT technologie a provozuje callcentra, zajišťuje e‑shopová řešení (včetně fulfillmentu) a obchoduje s kancelářskými potřebami, ochrannými pracovními a úklidovými prostředky. Zdravotnickým organizacím nabízí například digitalizaci papírových archivů.
- Pokud v tématu i nadále tápete, může vám Družstvo Revenium, samo integrační sociální podnik, v rámci projektu FAIR fórum pomoci zanalyzovat možnosti zaměstnání osob se zdravotním postižením na vašem pracovišti a navrhne seznam možných dodavatelů náhradního plnění z firem, kde se lidé s handicapem skutečně podílejí na tvorbě dodávek zboží nebo služeb.