Napadlo mne nad tímto číslem
Ze všeho nejdříve vám musím vysvětlit, proč je toto číslo mimořádné a vychází v mimořádném nákladu 50 000 výtisků. Mimořádné číslo jsme museli zařadit prostě proto, že přetlak článků i informací od našich partnerů v inzerci je tak obrovský, že čtrnáctidenní intervaly jsou příliš dlouhé. Číslo 17 plus navíc obsahuje (na stranách 26 a 27) také nesmírně cenné a zajímavé výsledky průzkumu, na jehož otázky odpovědělo několik stovek našich čtenářů. Chtěl bych na tomto místě znovu poděkovat všem, kteří nelitovali času a poslali nám své názory, a současně pogratulovat těm, kteří byli nejrychlejší a získali tak některou ze stovky odměn. A proč mimořádný náklad? Myslíme si, že obsah tohoto čísla i výsledky zmíněné ankety mohou přimět k předplacení Medical Tribune i další lékaře, lékárníky, zdravotníky… Budeme šťastni, dáte-li nám možnost setkávat se s vámi nad stránkami Medical Tribune každý týden – protože od ledna 2006 budeme vycházet jako týdeník. Chtěli bychom, aby se pro vás adresa Medical Tribune – Na Moráni 5, 128 00 Praha 2, tel. 224 916 916, www.medical-tribune.cz – stala adresou, z níž budete očekávat zajímavé a seriózní informace a na niž také budete posílat své příspěvky. Proto také na stránce 25 přinášíme snímek naší budovy a portréty více než dvou desítek našich zaměstnanců, kteří pro vás noviny Medical Tribune i časopisy Medicína po promoci, Gynekologie po promoci, Pediatrie po promoci a další tituly připravují.
V tomto čísle doporučuji vaší mimořádné pozornosti odpovědi představitelů a „představitelů“ pacientských organizací na straně dvě; je z nich totiž jasně patrná nepřímá úměra mezi počtem slov na jedné straně a realitou na straně druhé. Aneb – jak říká ve svém příspěvku ing. Gajdáček – existují pacientské organizace založené na jedné nebo dvou ambiciózních tvářích, s velmi problematickým mandátem a bez schopnosti prokázat, koho vlastně zastupují.
Sestry se starají maximálně o čtyři pacienty a značnou část pracovní doby mohou věnovat dalšímu vzdělávání; chodit do práce je pro ně radost a nikdy je nevidíte otrávené. Zní vám to jako z pohádky? Omyl, je to finskárealita, jak ji popisuje článek na straně jedenadvacet. Zda k podobné realitě směřují spíše představy senátora Tomáše Julínka, nebo naopak prvního náměstka ministra zdravotnictví Davida Ratha, se ostatně můžete sami rozhodnout při čtení strany třiatřicet.
Spolu s prim. Kašákem sdílíme na straně čtyři radost nad tím, že ačkoli prevalence bronchiálního astmatu u nás stále roste, počet hospitalizovaných pro toto onemocnění vzhledem k dobré dostupnosti moderních léků a technologií a skvělé organizaci péče o tyto nemocné významně klesá. A stejně potěšitelný je další úspěch české medicíny v mezinárodním kontextu – elegantní, jednoduchá a účinná metoda kontroly potřebných dávek inzulinu u dia-betiků s využitím mobilního telefonu a speciálního programu DIA-TRON, o němž píšeme na straně devět a třicet sedm. „Jak prosté, milý Watsone,“ řekl by Sherlock Holmes. Jak prosté, říkáme my – ovšem když to někdo již vymyslel a zrealizoval. A přidáváme gratulaci.
Nad článkem „Návod na výrobu ‚španělské‘ chřipky“ si určitě spolu se mnou řeknete, v jak smutné době to žijeme, když se místo radosti z povedeného objevu musíme obávat, jak a kdy by ho mohl někdo zneužít. Můžete namítnout, že tak tomu bylo vždy a že už se to také nejednou stalo. Obávám se však, že možnosti a bezohlednost dnešních potenciálních teroristů jsou skutečně bezprecedentní. Ještě štěstí, že tak skvělé vědecké poznatky, jako je monoklonální protilátka trastuzumab umožňující léčit HER2-pozitivní karcinom prsu (strana 11) nebo vakcína proti lidskému papilomaviru (strana 15) snad zneužitelné nejsou.
A úplně nakonec, když čtu výsledky desítek studií o poklesu morbidity a mortality v důsledku podávání všech těch zázračných nových léků, mě napadá: nač budeme nakonec umírat? Nebudeme jako ten pohádkový švec, který nakonec ještě rád odlepil smrt ze svého verpánku?
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17A/2005, strana 3
Zdroj: