Nová 21valentní pneumokoková vakcína zlepšuje ochranu seniorů

Odborníci dlouhodobě upozorňují na nutnost efektivnějšího očkování seniorské populace. Ke zlepšení ochrany proti pneumokokovým infekcím přispěje nová 21valentní vakcínou, která je hrazena od 1. 1. 2026. Na aktuální situaci v této oblasti jsme se zeptali předního českého epidemiologa, který se dlouhodobě věnuje problematice imunizace a preventivní medicíny, prof. MUDr. Romana Prymuly, CSc., Ph.D.

• Jaká je aktuálně v ČR míra proočkovanosti proti pneumokokovým infekcím? Dochází v průběhu let k zásadním změnám?

V současné době jsme v situaci, kdy dětská proočkovanost, po pádu zaznamenaném v období covidu, mírně stoupá. Nyní jsme na 78 procentech, což je číslo, které v tomto v podstatě dobrovolném programu znamená slušný výsledek. Nicméně jsou země, jako například Slovensko, s povinným programem, které jsou na tom téměř o pětinu lépe. Ty se pohybují na 95 a více procentech. Ale jsou některé západní země, kde je program obdobně jako u nás dobrovolný a proočkovanost tam vysoce převyšuje 90 procent. Naše proočkovanost tedy zatím úplně zázračná není.

• Jak je tomu u dospělých?

Populace dospělých je na tom výrazně hůře. Trochu vyšší proočkovanost je u seniorů nad 65 let a u některých rizikových skupin populace. Ale ani zde zpravidla podle nejnovějších dat nepřesahuje 27 procent.

• Kolik máme v současné době v Česku k dispozici vakcín proti pneumokokům?

Vakcíny limitovány nejsou, to znamená, že jsou dováženy podle potřeby. Na našem trhu máme kompetici mezi třemi konjugovanými očkovacími látkami, pokud nebudeme počítat již končící 13valentní vakcínu. V současné době je k dispozici vakcína 15valentní, 20valentní a nově 21valentní, přičemž ještě dožívá 23valentní polysacharidová vakcína. Máme tedy poměrně velký výběr. Je potřeba podotknout, že pro dětskou kategorii zde máme dominantně 15 a 20valentní vakcínu a pro dospělou populaci 20 a 21valentní konjugovanou vakcínu. Polysacharidovou 23valentní vakcínu lze používat od dvou let věku, ale ta bude postupně mizet.

• Zmíněnou 21valentní vakcínu pro dospělou populaci schválila v březnu 2025 EMA pro celou EU. V čem se liší od dosud dostupných pneumokokových očkovacích látek?

Jedná se o vakcínu, která je komplementární k dětskému očkovacímu programu v tom slova smyslu, že nepokrývá všechny základní sérotypy. Počítá se totiž s tím, že dochází k určitému ovlivnění očkováním v dětské populaci, takže klasické sérotypy postupně mizejí a jsou nahrazovány jinými, které se dominantně ukazují právě u dospělé populace. To znamená, že nová 21valentní vakcína má osm unikátních sérotypů, které nejsou v žádné z předcházejících vakcín, a proto je vhodným doplňkem standardního již existujícího očkování.

• Co to konkrétně znamená pro ochranu pacientů?

Pro pacienta tato vakcína přináší širší pokrytí, zejména to platí pro rizikové skupiny. Pokud je člověk očkován nejprve 20valentní a potom 21valentní vakcínou, je pokryt proti 30 nejběžnějším sérotypům dospělého věku, což je prakticky plné spektrum. Již nezbývá mnoho sérotypů, které by byly nad tento rámec. I když i to se bude časem měnit, protože jednotlivé pneumokoky se snaží vymanit z působení imunitního systému. Nepochybně tedy budou vznikat další sérotypy, které začnou nahrazovat ty vykryté vakcínou. Jde ale o dlouhodobý proces, kdy se očkovací látky, s ohledem na přirozeně se měnící spektrum sérotypů, samozřejmě upravují.

• Liší se nějak doporučení pro očkování novou 21valentní vakcínou od stávajících očkovacích schémat proti pneumokokům?

Myslím si, že hlavní přidaná hodnota je právě u osob v nejvyšším věku. Proto by doporučení mělo být: používat do 65 let věku dominantně 20valentní vakcínu, alternativně 21valentní, a nad 65 let věku by to mělo být obráceně – tedy dominantní by měla být 21valentní vakcína a alternativou 20valentní.

• Jsou již nějaké zkušenosti s užíváním této nové očkovací látky?

Bohužel ještě nemáme data z praxe a čekáme i na výsledky z některých jiných zemí. Je dobré mít výsledky tam, kde je používána jen jedna vakcína. Pak lze přesně sledovat, co se v populaci děje. U nás, kde používáme směs vakcín, které jsou na trhu dostupné, lze jen obtížně vyhodnotit, jaký je reálný dopad té které očkovací látky na celkovou populaci. Jsme schopni zjistit, kdo byl jakou vakcínou očkován, ale populační dopad je zastřen vlivy jiných vakcín. Čekáme tedy na data ze zemí, kde je přístup více monotematický.

• Máme již nějaká data o tom, nakolik je tato nová vakcína používána?

Dat bude zatím naprosté minimum, i vzhledem k tomu, že tato vakcína je v ČR plně hrazena pro osoby starší 65 let až od 1. 1. 2026.

• Existují nežádoucí účinky, na které je potřeba u pneumokokových vakcín dávat pozor?

Pneumokokové vakcíny mají naprosto minimální spektrum nežádoucích reakcí. Můžeme se setkat s lokáními příznaky v místě vpichu, jako je zarudnutí nebo drobný otok, ale nejsou to stavy, které by pacienta ohrožovaly. Z celkových dominují febrilní stavy, které jdou v dětské populaci na vrub kombinaci s dalšími vakcínami. Například u kombinace s meningokokovou vakcínou je vyšší frekvence teplotních reakcí, ale závažné nežádoucí účinky se skutečně prakticky nevyskytují.

• Jaké jsou další kroky ve vývoji pneumokokových vakcín – můžeme očekávat ještě širší spektrum sérotypů nebo jiné inovace?

Ukazuje se, že na půdorysu konjugovaných vakcín byl dosažen určitý vrchol, protože když se registruje nová vakcína a porovnává se s tou předcházející, bývá registrována. Jinak by to bylo, kdyby se registrovala ve srovnání s úplně první vakcínou. Víme totiž, že čím méně sérotypů konjugovaná vakcína obsahuje, tím je imunogennější, a ukazuje se, že tyto vícevalentní vakcíny už jsou o něco méně imunogenní u srovnatelných sérotypů. Vzhledem k interferenci jednotlivých sérotypů se zdá, že 20, 21 sérotypů je skutečně strop, a myslím si, že vývoj konjugovaných vakcín již nepůjde dál. Existují nové modely, které naznačují možnost vyprodukovat jakousi částici, která připomíná bakterii, a na její povrch pověsit jednotlivé polysacharidy pro konkrétní sérotypy. Tam se teoreticky otevírá možnost, že by bylo možné vyvinout vakcínu třeba více než 30valentní, a pracuje se na tom. Jaké budou konkrétní výsledky, zatím nevíme, Nicméně tato možnost brzy vstoupí do vyšších fází klinického testování, tak se nechme překvapit.

Zkoušely se také proteinové vakcíny, které se jevily velmi slibnými. Vezmeme‑li, že dnes máme cca 108 různých sérotypů, je zřejmé, že takové množství jich ve vakcíně nikdy zastoupeno nebude. Proto se hledal protein, jako je například pneumolysin, který by chránil proti všem sérotypům a nebyl specifický vůči některému z nich. Ukázalo se ale, že účinnost takovéto vakcíny vůči jednotlivým sérotypům je nižší než u vakcíny konjugované, a proto ji zde zatím nemáme. Obecně by však proti většině sérotypů taková vakcína možná byla, byť prokázat její účinnost ve srovnávací studii s konjugovanou vakcínou prakticky nelze, protože ta bude proti konkrétním sérotypům vždy účinnější.