Nové eNeschopenky: co nastane v den D?

Někteří lékaři budou eNeschopenku bojkotovat. Další se obávají, jestli bude 1. ledna systém připraven, testovací režim je nepřesvědčil. Podle ministerstva práce a sociálních věcí jdou přípravy podle plánu.

Od 1. ledna bude hrozit lékařům za vystavení neschopenky v papírové podobě pokuta. Sankce za nevystavení neschopenky elektronicky nemají ztěžovat práci lékařům v případě, že jim v použití nového systému budou bránit objektivní překážky. Tiskové oddělení ministerstva práce a sociálních věcí to uvedlo na dotaz MT, zda na začátku roku 2020 bude nějaké období bez udělování sankcí. „Každý takový systém se určitou dobu zabíhá. I když je zákonem stanovená sankce, tak cílem není lékařům hned od začátku v případě objektivních překážek nějak práci ztěžovat nebo je trestat. Ovšem podle zákona o nemocenském pojištění hrozí lékaři za nevystavení elektronické neschopenky stejně jako dnes za nevystavení papírové neschopenky sankce až ve výši 10 000 korun,“ poznamenala za MPSV Kateřina Brodská.

Pokud ošetřující lékař nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů vyplnit eNeschopenku, může vystavit nový písemný tiskopis, dodala. Celý systém je podle České správy sociálního zabezpečení naprosto připraven. Jenže ti, kdo jej mají užívat, o tom mají pochybnosti.

Na začátku ledna se mohou objevit v provozu problémy. Mnozí lékaři hlásí, že se jim nepodařilo systém otestovat. Reakční doba systému je podle předsedy Sdružení praktických lékařů ČR Petra Šonky asi 30 sekund na jednu odpověď. I další, kdo zkoušeli vystavit eNeschopenku v testovacím režimu, hlásili několikasekundovou odezvu systému. To je přitom v provozu nepřijatelné a od testování to může lékaře odradit.

Jak dlouho skutečně trvá odezva systému, na to ministerstvo sociálních věcí odpovědělo jen obecně, na doplňující dotaz nereagovalo. „Testovací prostředí mělo do 1. 12. alokovanou omezenou serverovou kapacitu, proto byla rychlost nižší. Systém již nyní běží v produkčním prostředí, a práce s ním je tedy výrazně rychlejší. Systém je ale nastaven tak, aby byl uživatelsky rychlý a pohodlný,“ uvádí za MPSV Brodská. „Záleží ovšem také na tom, jakou rychlost internetového připojení nebo jak výkonný počítač má lékař ve své ordinaci,“ poznamenala dále Brodská.

Navíc testovací režim nekopíruje ostrý postup věrně. Lékař, který si chce založení eNeschopenky a práci s ní vyzkoušet, musí zadat kompletní identifikační údaje pacienta. Přitom až bude eNeschopenku zadávat v reálu, bude stačit zadat rodné číslo. „Lékař postupuje stejně, jako bude postupovat od 1. 1. 2020, pouze s tím rozdílem, že nepracuje s reálnými daty pacientů, ale do systému zadává testovací data fiktivních pacientů,“ uvádí MPSV. Ruční zadávání všech identifikačních údajů pacienta je další věc, která může lékaře od potřebného vyzkoušení systému odradit.

Někteří praktičtí lékaři ze Zlínského kraje oznámili, že budou sytém bojkotovat a neschopenky budou dál vystavovat na papíře. To proto, že lékaři usilovali o to, aby jim stát začal za vystavování neschopenek platit, a politici to odmítli. Je možné, že se ke zlínským přidají další.

Komplikace může způsobit další změna, ke které se rozhodli spolu se zavedením eNeschopenek představitelé praktických lékařů ČR. Sdružení praktických lékařů vyzývá k tomu, aby praktici přestali vystavovat neschopenky těm pacientům, pro které je v danou chvíli s danou potíží ošetřujícím lékařem jiný poskytovatel. Za minulý rok vystavili praktici přibližně 1 800 000 neschopenek. Až polovinu z toho podle Sdružení praktických lékařů ČR tvoří neschopenky pro pacienty, kteří se léčí u ambulantního specialisty. „Podle zákona by břemeno této administrativní zátěže v podobě vypsání a vedení neschopenky měl nést vždy ošetřující lékař, který o pacienta pečuje. To se týká všech ambulantních lékařů kromě záchranné a pohotovostní služby. Pacienti trávili zbytečný čas na cestách mezi ordinacemi specialistů, kteří je léčili, a praktiků, již jim vypisovali neschopenky,“ říká Petr Šonka.

Specialisté ale na druhou stranu tvrdí, že těžko mohou posoudit práceschopnost pacienta, jehož zázemí a další zdravotní souvislosti neznají.

Zdroj: MT