O zdravotnictví vážně i nevážně: Peněz ve zdravotnictví bude vždy málo

Moc a moc rád čtu eseje profesora biologie Stanislava Komárka, neboť intelektuální potěšení z četby jeho textů je vždy ohromné, byť s jeho vývody leckdy nepříliš souhlasím. A což teprve, když s ním souhlasím, ba když mi přímo mluví z duše! Kupříkladu v tomto textu: „Medicínsko‑průmyslový komplex musí v komerčně otevřených dobách své pacienty lovit᾽ a udržovat – při každé preventivní prohlídce se najde něco, co stojí za další sledování, zdravý jedinec je jen synonymem pro nedbale vyšetřeného. Často pak dochází, byť mimovolně, i k jejich poškozování, ať už podvědomou touhou si „zaoperovat“, či přehnanými preventivními opatřeními. Takto, většinou jen mírně, iatrogenně poškození pacienti jsou pak už k medicínskoprůmyslovému komlexu vázáni doživotně – i vlka, původně samostatného, je třeba soustředěnou prací upravit do podoby maltézského pinče, aby nám oddaně lízal ruku. Není vůbec náhodou, že právě di‑ ficilní pacienti na sebe přitahují obzvláště špatné lékaře a tím se jejich postavení dále zhoršuje.“
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 6/2006, strana 19

Zdroj: