O zdravotnictví vážně i nevážně: Platit a být zticha

Stará dobrá zásada „Kdo platí – rozhoduje!“ se k naší veliké, převeliké škodě rychle vytrácí ze života, zdravotnictví nevyjímajíc. Platíme nemalé, často převysoké daně – a o jejich užití rozhodují nejen ti, které jsme k tomu zvolili, tedy poslanci, senátoři, hejtmani a zastupitelé všech úrovní, ale velmi často ministři (včetně toho nejvyššího, ministerského předsedy), všelijací šéfové úřadů (dosazení dle zásad různých, málokdy však podle odbornosti a zdatnosti řádně hospodařit) a jejich podřízení, kteří naším schválením nikdy neprošli (a také by nikdy neprošli). Zdravotnictví rathovské budiž nezářným příkladem: občanstvo platí desítky a stovky miliard, které by měly sloužit nikoliv k přívětivému životu úřednictva pojišťoven, nikoliv k ukájení medicínského libida zdravotníků, nikoliv k soutěži o co nejvíce nejnákladnějších a nejmódnějších přístrojů a plejád vyšetření, nikoliv k předvolebnímu chlubení se politiků, ale k jednomu jedinému: k udržení a zlepšení zdravotního stavu občanů.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 2/2006, strana 19

Zdroj: