Od vynálezu k rutinní klinické praxi
Jste autorem zcela unikátní endoskopické metody. Zpočátku asi nebylo úplně jednoduché se prosadit, a to jak u lékařů, tak u firem vyrábějících medicínskou techniku.
S čímkoli novým jsou vždy spojeny určité problémy. nicméně pokud máte myšlenku, o které si myslíte, že je správná, tak za ní musíte jít a prosadit ji. Už v roce 1998 jsem vytvořil svůj vlastní prototyp, o pět let později byl díky společnosti Fujinon na světě první dvoubalónkový enteroskop.
MT: Co vás vlastně přivedlo k myšlence vytvoření dvoubalónkové enteroskopie?
Důvodem byla dlouhodobá analýza nedostatků tehdejších endoskopických metod, se kterými jsem se ve své praxi setkával. Zjišťoval jsem, proč je klasické endoskopické vyšetření tenkého střeva tak obtížné pro lékaře a nepříjemné pro pacienty. Analyzované chyby – například práci na dlouhé vzdálenosti nebo bolestivé natahování tenkého střeva – jsem se snažil nějakým způsobem obejít. Řešením byla metoda dvoubalónkové endoskopie.
MT: Mohl byste čtenářům přiblížit princip metody a její hlavní výhody?
Jedná se v podstatě o běžný endoskop, který je ovšem vybaven převlečnou trubicí – overtube. Distální konce endoskopu i převlečné trubice jsou opatřeny balónky. nafouknutý balónek převlečné trubice fixuje střevo na místě. Enteroskop postupuje uvnitř overtube vpřed do prostoru volného tenkého střeva, kde se po spotřebování pracovní délky zachytí druhým nafouknutým balónkem. následně se převlečená trubice po splasknutí svého balónku posune hlouběji až k distálnímu konci endoskopu. Poté se nafouknou oba dva balónky a povytažením overtube i endoskopu dojde k nasunutí a nařasení tenkého střeva na převlečnou trubici. Takto prováděné krátké posuvy obou částí se neustále opakují, což umožní nařasit až pět metrů dlouhé tenké střevo na pouze dvoumetrový enteroskop. Střídavé naplňování a vyprazdňování balónků a vzájemný pohyb overtube a endoskopu navíc umožňuje jeho snadnější zavádění a především mnohem efektivnější přenos síly z rukojeti přístroje na jeho distální konec. Toho u klasického endoskopu nedocílíme, protože se nám neustále ohýbá.
MT: Dvoubalónková endoskopie tedy otevírá nové diagnostické a terapeutické možnosti oproti dosud využívané push‑enteroskopii nebo kapslové endoskopii?
Dvoubalónková a kapslová enteroskopie rozhodně nejsou metody protichůdné, ale naopak vzájemně spolupracující. Kapslová endoskopie je poměrně příjemná pro pacienta, můžeme s její pomocí diagnostikovat patologie v tenkém střevě, které ale nedokážeme nijak řešit. Díky dvoubalónkové endoskopii jsme schopni patologii nejen zjistit, ale také například udělat biopsii nebo provést terapeutický zákrok – zastavit krvácení, odstranit polypy, rozšířit zúžená místa či vytáhnout cizí tělesa. Push‑enteroskopii na našem pracovišti používáme už jen výjimečně, protože se díky dvoubalónkové endoskopii na stejné místo ve střevě dostaneme mnohem spolehlivěji, jednodušeji a rychleji.
MT: Je technologický a klinický vývoj dvoubalónkové endoskopie již u konce, nebo se bude nadále zdokonalovat?
Ve spolupráci se společností Fujinon se snažíme neustále technicky zdokonalovat samotný princip metody. Rozhodně si ale myslím, že bude dvoubalónková endoskopie expandovat i do jiných oblastí, než pro které byla původně určena. Začínali jsme s vyšetřením tenkého střeva. Dnes už provádíme pomocí dvoubalónkové endoskopie i vyšetření žlučových cest u nemocných po resekčních výkonech na žaludku nebo dvoubalónkové koloskopie u pacientů se srůsty v břišní dutině, které nelze vyšetřit klasickým koloskopem.
MT: A co například ct kolonografie nebo podobné techniky, které do jisté míry nahrazují endoskopické metody? Má před sebou endoskopie ještě dlouhou budoucnost, nebo se bude postupně vytrácet?
na poli diagnostickém bude endoskopie jistě trvale vytlačována jinými neinvazivními metodami, jako je například právě CT kolonografie. Ale zcela určitě se dále budou rozšiřovat léčebné aplikace endoskopických metod. Vývoj směřuje k tomu, abychom běžně mohli co možná nejefektivnějším způsobem provádět dnes ještě poměrně složité výkony. například abychom mohli i velké patologické nálezy – zhoubné i nezhoubné polypy – odstranit najednou. Dle mého názoru je tedy budoucnost endoskopie stále velmi perspektivní a optimistická. Především ve zmíněných terapeutických aplikacích.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 21/2007, strana B3
Zdroj: