Otitidy v časném dětství znamenají astma ve školním věku
Zánět středouší představuje nejčastější důvod návštěvy dětského pacienta u lékaře a rovněž nejčastější důvod preskripce antibiotik. Patogenů způsobujících středoušní zánět je několik, patří sem především Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, respirační syncyciální virus, rhinoviry, virus chřipky a adenoviry, přičemž některé z těchto virů jsou typickými i pro jiná dětská infekční onemocnění, jako např. rhinoviry u nachlazení, RS virus u bronchiolitidy či virus chřipky.
V současné době existují dvě konfliktní hypotézy vyjadřující se ke spojitosti zánětu středouší v časném dětství a rozvoje atopie ve školním věku. Jedna říká, že opakované infekce v časném dětství mohou zapříčinit rozvoj atopie v pozdějších letech života, druhá, že opakované infekce v prvních letech života mohou naopak zabránit rozvoji atopie, tzv. hygienická hypotéza. Pro druhou hypotézu existuje celkem hodně důkazů, níže popsaná studie, prospektivně zkoumající vztah mezi zánětem středouší ve dvou letech a rozvojem atopie v šesti letech, přinesla další významné body k obhajobě první hypotézy.
Popis studie
The Influences of Lifestyle-related factors on the Immune System and the Development of Allergies in Childhood (LISA) study byla prospektivní, kohortová studie, která zahrnula nově narozené děti v období prosinec 1997 až leden 1999 ve čtyřech velkých německých městech. Do studie mohly být zařazeny děti, které měly porodní váhu alespoň 2 500 g a narodily se v alespoň 37.gestačním týdnu.
Vyřazeny byly děti s kongenitálními malformacemi nebo symptomatickou neonatální infekcí nebo takové, které potřebovaly během neonatální periody intenzivní lékařskou péči. Rovněž nemohly být zařazeny děti matek se závažným chronickým onemocněním imunitního systému a děti matek závislých na alkoholu či drogách.
Do studie bylo na počátku zařazeno 3 097 dětí, ve studii pokračovalo 2 664 dětí dvouletých a 2 201 dětí šestiletých. Anamnestická data byla získána jednak od ošetřujících lékařů, jednak rodiče dětí dostali dotazník v 0,5, 1, 1,5, 2, 4 a 6 letech dítěte s otázkou, zda byla u jejich dítěte diagnostikována otitis media v posledních šesti/dvanácti měsících, identická otázka se týkala asthma bronchiale, alergického ekzému a alergické rhinitidy. Dotazník se rovněž dotkl zdravotního stavu matky, sourozenců, místa bydliště a výše vzdělání matky a otce.
Dotazník týkající se prvních dvou let života dítěte obsahoval otázku, zda bylo dítě plně kojeno v prvních třech měsících života.
Výsledky studie
Kompletní kovarietní analýzu bylo možné udělat u 1 690 dětí poté, co byly ze studie vyřazeny ty, u nichž byla diagnostikována atopie před pátým rokem života, a děti, u kterých nebyla dostupná všechna data. Mezi šestiletými dětmi bylo 51 % chlapců, 29 % rodičů mělo nízké vzdělání, 40 % dětí bylo plně kojeno do tří měsíců života, 39 % bylo doma s matkou během prvních dvou let života.
Incidence zánětu středouší byla nejvyšší mezi 12. až 18. měsícem života probandů, dosáhla 19,4 % ze sledované kohorty. Během šestého roku života bylo u 29 dětí poprvé diagnostikováno asthma bronchiale, u 76 alergický ekzém a u 58 alergická rhinitida. V podskupině dětí, jejichž matky trpěly atopií (n = 682), bylo astma poprvé v šesti letech diagnostikováno u 16 dětí, alergický ekzém u 33 a alergická rhinitida u 29 dětských probandů.
Neměnná pozitivní spojitost byla nalezena mezi zánětem středouší v časném dětství a astmatem a alergickým ekzémem s pozdním nástupem, přičemž čím častěji dítě během prvních dvou let života onemocnělo zánětem středouší, tím mělo vyšší pravděpodobnost rozvoje astmatu a alergického ekzému. Statisticky významná byla asociace mezi třemi a více epizodami zánětu středouší během prvních dvou let života a rozvojem astmatu. Naopak, spojitost nebyla nalezena mezi otitidou v prvních dvou letech života a alergickou rhinitidou.
Tato spojitost byla nalezena, jak se dalo očekávat, na základě stejných patofyziologických mechanismů, mezi otitidou v šestém věku a počátkem alergické rhinitidy v tomtéž věku.
Diskuse
Tato studie využila kohortová data a našla pozitivní souvislosti mezi zánětem středouší v časném věku a rozvojem astmatu a alergického ekzému během školního věku. Toto zjištění podporuje hypotézu, že časté infekce v časném dětství ovlivňují rozvíjející se imunitní systém.
V minulosti již proběhla řada prací zabývajících se studiem respiračních infekcí v časném dětství a rozvojem astmatu, velmi málo z nich se však věnovalo specificky otitis media. Studie norského kolektivu autorů pod vedením dr. Nafstada zkoumala 2 531 dětí od narození a zjistila, že pravděpodobnost rozvoje astmatu u čtyřletých dětí, které měly zánět středouší v prvním roce života, je v průměru 1,8krát vyšší než u ostatních dětí. Nesignifikantní spojitost mezi astmatem a otitis media nalezl tým pod vedením dr. Nja u 232 dětí rodičů trpících atopií.
Výsledky recentní studie pro tato předchozí zjištění přinášejí velkou podporu. Nejsilnější průkaz asociace časné expozice infekčním onemocněním a programováním rozvíjejícího se imunitního systému bylo možno pozorovat u alergického ekzému. Alergický ekzém byl jedinou atopií, která se nemanifestuje v respiračním systému. Děti, jež prodělaly zánět středouší s výpotkem, byly již v dřívějších pracích považovány za ty, které mají vyšší pravděpodobnost rozvoje ekzému; studie německého kolektivu pod vedením dr. Herbatha našla pozitivní korelaci mezi bronchitidou a ekzémem u 2 487 dětí, stejný výsledek potvrdila i recentní studie.
Alergeny mohou někdy způsobit zánět středouší obdobným mechanismem, jakým působí viry - během expozice alergenu dojde k zánětu v oblasti Eustachovy trubice a nasofaryngu, což má za následek ztížený až nemožný přístup vzduchu do středouší. Výsledkem je samozřejmě akumulace tekutiny. Respirační alergeny jsou již delší dobu známy jako nezávislé faktory vedoucí k rozvoji otitis media s výpotkem a atopický ekzém byl v jedné norské studii čítající 2 549 dětí lehce spojený s rozvojem akutního zánětu středouší. Výsledky recentní studie objasňují důležitost role času a frekvence u infekčních onemocnění v dětství.
www.medscape.com/viewarticle/733346
Zdroj: Medical Tribune