Plicní léčebna Janov slouží již devadesát let
V letošním roce si léčebna TRN Janov připomněla 90 let od svého založení. U zrodu léčebny stál Haléřový spolek dělníků Škodových závodů v Plzni, který koupil v roce 1920 na Janově u Mirošova v okrese Rokycany dům s parkem a malým hospodářstvím a po malých úpravách v něm 6. června 1921 uvedl do provozu zotavovnu „pro ozdravění plícně chorých“. Ze zařízení původně určeného k terapii tuberkulózy je dnes odborný léčebný ústav pneumologie a ftizeologie.
Původní budova léčebny byla určena pro terapii 25 nemocných. Výběr místa pro budoucí léčebnu byl ovlivněn příznivými klimatickými podmínkami Janova, který leží ve výšce 444 metrů nad mořem a v jehož okolí jsou rozsáhlé lesní porosty. Dodnes se mu vyhnulo výraznější znečištění ovzduší také díky tomu, že leží na hranici velkého vojenského prostoru v Brdech. Příhodné pro další rozvoj Janova bylo i dopravní spojení, zpočátku vlakové (blízko léčebny je zastávka ČD na trati Rokycany – Nezvěstice), později i autobusové.
K léčbě postupně přibyla i rehabilitace
Základní léčbou tuberkulózy v té době byla výkrmná kúra s klidovým režimem s využitím příznivého klimatu – k tomu účelu byly zřízeny lehárny pacientů. Lékařským dohledem byl pověřen praktický lékař MUDr. Simer z blízkého Mirošova.
Dne 2. prosince 1929 byl zahájen provoz v novém pavilonu sanatoria, kde bylo celkem 95 lůžek a kam začali být přijímáni nemocní s aktivní tuberkulózou plic a hrtanu. O nemocné pečovali již odborní lékaři působící trvale v ústavu – vedoucím lékařem byl dr. Dymer, pracovaly zde čtyři ošetřovatelky a byly postupně zaváděny léčebné metody podle tehdejší úrovně medicínských poznatků. Šlo o světloléčbu, inhalace, léčebný pneumothorax, thorakokaustiky a zákroky na bráničním nervu.
Nemocným se podávaly také kalciové injekce a do provozu byla dána biochemická a bakteriologická laboratoř, rentgen a operační sálek. Způsobu a rozsahu léčby odpovídala i velikost a význam zřízeného hospodářství, které bylo od začátku orientováno na zajišťování zemědělských produktů pro ústav.
K rozvoji hospodářství přispělo v roce 1925 zavedení léčby prací pro pacienty, což mělo současně i příznivý vliv na jejich zdravotní stav. Od roku 1925 lze tedy datovat postupný rozvoj léčebné rehabilitace, při jejímž aktivním a komplexním uplatňování stála léčebna v Janově vždy na jednom z čelných míst u nás. Průměrná ošetřovací doba se pohybovala kolem 100 dnů.
V době hospodářské krize v roce 1931 bylo v sanatoriu ošetřováno 85 % nemocných s těžkým plicním nálezem, ročně bylo ošetřováno kolem 300 nemocných, ale pouze 28 škodováků, protože počet zaměstnanců v podniku se výrazně snížil. Dělníci Škodovky také odmítali léčení nebo odcházeli z léčení předčasně z finančních důvodů a ze strachu, že budou pro tuberkulózní onemocnění propuštěni z práce.
Denní pobyt v sanatoriu stál tehdy 24 korun. Při pozvolném ústupu světové krize v roce 1934 proto právem zdůrazňoval tehdejší ředitel sanatoria MUDr. H. Edl, že pacienta je nejen nutno léčit, ale že je nutno se zabývat také sociální problematikou nemocných. Statistické informace máme k dispozici z roku 1939, kdy z počtu 252 pacientů bylo 191 léčeno konzervativně a u zbývajících 61 nemocných byl prováděn některý z chirurgických zákroků (hlavně pneumothorax, výkrut bráničního nervu).
Trvalého léčebného úspěchu bylo dosaženo pouze u 61 % nemocných, u třetiny nedošlo k obnově pracovní schopnosti v době propuštění a 12 % zůstalo dlouhodobě nemocných.
Největší rozvoj nastal po válce
Po osvobození Československa v roce 1945 uteklo německé vedení sanatoria a dále odešlo 58 zaměstnanců. Bylo nutno rychle zaškolovat nové pracovníky a po určitou dobu pracoval v sanatoriu jediný lékař – dr. J. Čelák, jenž byl zodpovědný za celý chod ústavu. Od konce roku 1945 do roku 1949 vykonával odborný dozor doc. MUDr. E. Graubner, v roce 1950 krátce vedl sanatorium prim. MUDr. O. Boleček.
Od roku 1951 nastoupil do funkce ředitele MUDr. K. Mayr, který na Janově pracoval až do roku 1967 a pod jehož vedením došlo k výraznému rozvoji léčebny: bylo zřízeno chirurgické a následně i rehabilitační oddělení. Po více než 20 let pracovalo oddělení pro kostní a kloubní tuberkulózu pod odborným dozorem prof. MUDr. D. Polívky; postupně byly na Janově léčeny i další formy mimoplicní tuberkulózy a v té době léčebna Janov stála prostřednictvím svého ředitele dr. Mayra v čele boje proti mimoplicní tuberkulóze v ČSR.
Adaptacemi se zvýšila lůžková kapacita až na 240 lůžek, výrazně se rozrostl tým odborných konsiliářů. Vrcholem úprav byla rozsáhlá přístavba léčebny v letech 1958 až 1963, která nabyla své současné podoby a tehdejší kapacity 312 lůžek. V souvislosti s celkovým ústupem tuberkulózy a zdokonalováním antimikrobiální léčby kombinacemi antituberkulotik klesala koncem šedesátých let potřeba operovat nemocné pro tuberkulózní onemocnění, operační sál byl zrušen v roce 1971 a došlo k velkým přesunům provozních prostorů v léčebně, což umožnilo např. vytvoření na svou dobu velmi progresivní a dobře vybavené mykobakteriologické laboratoře s celokrajskou působností. Vedl ji prim. MUDr. E. Kubala, CSc., a po jeho odchodu RNDr. Z. Švecová; tato laboratoř pracovala na Janově již od roku 1964.
V biochemické laboratoři bylo rozšířeno vyšetřování o příchodový screening s řadou metod, později i o vyšetření krevních plynů. Tím bylo umožněno podstatně lepší sledování léčby nemocných pro tuberkulózní onemocnění i pro další respirační a přidružené nemoci. Do roku 1990 postupně pomalu klesaly počty nemocných s tuberkulózou plic i mimoplicní, v letech 1976 až 1983 se zvýšily pouze počty na Janově léčených onemocnění vyvolaných M. kansasii, protože v západočeském kraji bylo endemické ložisko těchto mykobakterióz. Od roku 1991 se pokles výskytu tuberkulózy u nás přechodně zastavil, a docházelo dokonce k mírnému nárůstu počtů nemocných. Při používání současných účinných léků a při dobré spolupráci nemocných i za pečlivého dohledu zdravotníků jsou výsledky léčby tuberkulózy i při rozsáhlých nálezech velmi dobré, i když někdy je nutné ústavní léčbu při dlouhodobé bakteriologické pozitivitě sputa a s přihlédnutím k sociálnímu zázemí nemocných nebo jejich polymorbiditě prodlužovat nad obvyklé 2 až 3 měsíce léčby antituberkulotiky.
S poklesem počtů nemocných léčených pro tuberkulózu se od sedmdesátých let 20. století na Janově rozšiřovala péče o všechna další nejčastější nespecifická onemocnění dýchacího ústrojí – hlavně exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci, bronchiální astma, záněty plic a plicní nádory. Stoupá průměrný věk hospitalizovaných a s tím související polymorbidita, což klade zvýšené nároky nejen na odbornou lékařskou a ošetřovatelskou péči, ale také na výkony komplementu: biochemická, mikrobiologická, imunologická vyšetření, zobrazovací metody, konsiliární péči atd.
Nejlépe spolupracuje poučený pacient
Léčebna TRN Janov začala od jara 1992 jako první v České republice organizovat edukační a léčebné kursy pro bronchitiky a astmatiky. Kursy trvaly 12 dnů a byly vedeny snahou o zlepšení poskytované péče našim nemocným s vědomím, že dobře poučený pacient lépe spolupracuje při léčení, a tím jsou také výsledky léčby lepší. Při přijetí byli účastníci vyšetřeni klinicky, laboratorně, bylo provedeno funkční vyšetření plic a podle potřeby také bronchodilatační testy. Podle zjištěných nálezů byla upravována medikamentózní léčba a doplňována inhalacemi v inhalatoriu, podle celkového stavu byli účastníci zařazováni do dechové rehabilitace, jejíž součástí je i relaxační cvičení.
Podstatnou částí kursů byl cyklus 7 přednášek s besedami, během nichž byli nemocní seznámeni se stavbou a funkcí dýchacího ústrojí ve zdraví a při obstrukčních plicních nemocech, byli poučeni o možnostech léčby a zvláštní pozornost byla věnována nácviku správného používání různých typů dávkovacích aerosolů a práškových inhalátorů. Pacienti byli informováni o přínosech i úskalích kortikoterapie a bylo zdůrazňováno, proč má zásadní přednost inhalační podávání léků. Samostatná beseda byla věnována zásadám správné životosprávy a alternativním léčebným metodám.
Kursy byly pořádány 4× ročně až do roku 2007, tedy 15 let, a v jednom kursu bylo průměrně 25 účastníků a byl o ně mezi nemocnými i odesílajícími pneumology velký zájem. Během kursů totiž bylo u nemocných zaznamenáváno nejen zlepšení jejich somatického nálezu, ale i zlepšení jejich psychiky tím, že získávali potřebný náhled na svoji chorobu, a příznivý vliv měly rovněž vhodné klimatické podmínky. Kursy byly v anonymních dotaznících příznivě hodnoceny, zájem o ně postupně upadal po zavedení regulačních poplatků do zdravotnictví.
Souběžně se zdravotnickými provozy se vyvíjely také hospodářské provozy léčebny, z nichž je možno jmenovat stavbu ústřední kotelny se zavedením ústředního vytápění v roce 1940, v letech 1954 až 1956 byla vybudována čistírna odpadních vod, v padesátých až sedmdesátých letech 20. století byly vybudovány bytové jednotky pro zaměstnance léčebny. Proto i čistírna musela být v roce 1973 modernizována a rozšířena.
Byla také provedena plynofikace kotelny a současně vybudována spalovací pec na odpadky. V roce 1991 byla provedena generální rekonstrukce ústavní prádelny a v letech 1994 až 1995 pak rekonstrukce stravovacího provozu. V hlavní budově léčebny byla provedena celková rekonstrukce rozvodů elektřiny a vody a v roce 2001 byly v zájmu úspor vybudovány nízkotlaké kotelny v jednotlivých budovách a zrušen nehospodárný rozvod páry.
Po roce 2005 byly vyměněny v souladu s legislativou EU všechny výtahy, byla provedena výměna oken a jsou prováděny potřebné úpravy pro bezbariérový provoz v léčebně i v jejím parku. Současný systém úhrad ve zdravotnictví a vývoj celkové hospodářské situace v ČR výrazně omezil možnosti dalšího rozvoje jak hospodářských, tak i zdravotnických provozů.
Léčebna TRN Janov je jediným přímo MZ řízeným odborným léčebným ústavem oboru pneumologie a ftizeologie a v posledních letech nedostává prakticky žádné provozní dotace.
Plicní léčebna Janov dnes
V roce 2011 je v plicní léčebně Janov k dispozici na 4 odděleních 195 lůžek, z nichž 40 je vyčleněno jako tzv. sociální lůžka pro umístění nemocných, u nichž došlo sice ke stabilizaci zdravotního stavu, ale jejichž rodina není schopna zajistit potřebnou domácí péči. Tito nemocní pak čekají na přijetí do ústavů sociální péče. Část jednoho uzavřeného oddělení s 29 lůžky je vyčleněna pro léčbu tuberkulózy, na ostatních lůžkách je poskytována péče nemocným s nespecifickými nemocemi dýchacího ústrojí včetně četných komplikujících chorob. Pokoje nemocných jsou 2‑ až 3lůžkové a na každém oddělení je k dispozici jeden dvoulůžkový nadstandardní pokoj.
O nemocné pečuje 7 lékařů, 41 zdravotních sester, 4 rehabilitační pracovnice, 2 dietní sestry, 2 sociální pracovnice a 17 nižších zdravotnických pracovníků. Kromě stanoveného přístrojového vybavení je v léčebně k dispozici ultrasonograf, takže nemocní nemusejí na tato častá a potřebná vyšetření dojíždět. Do léčebny dojíždí řada konsiliářů: rentgenolog, internista, chirurg, gynekolog, oftalmolog a lékař ORL. Rehabilitační oddělení, které je dostatečně vybavené pro fyzikální léčbu i dechovou a pohybovou rehabilitaci, vede lékařka oboru FBLR. Specializovaná vyšetření jsou zajišťována hlavně ve spolupráci s klinikami a pracovišti Fakultní nemocnice Plzeň a nemocnice Rokycany.
V roce 2010 bylo do léčebny přijato 1 142 nemocných (1 054 na zdravotní lůžka následné péče a 88 na sociální lůžka), propuštěno 920 nemocných (863 + 57) a zemřelo 200 osob (177 + 23). Obložnost všech lůžek nebyla příliš vysoká (68,6 %) při průměrné ošetřovací době 44,5 dne. V červnu 2011 si léčebna dvěma slavnostními akcemi připomněla 90 let své existence a práce: 17. června se sešli současní a bývalí zaměstnanci a 25. června v rámci XVII. kongresu České a Slovenské pneumologické společnosti, který se konal v Plzni, navštívilo léčebnu Janov 41 účastníků kongresu. Při těchto setkáních byly mj. promítnuty historické filmy o léčebně z roku 1931, 1958 a 1985.
Léčebna TRN Janov je odborným léčebným ústavem pneumologie a ftizeologie a poskytuje na požadované úrovni specializovanou následnou lůžkovou i ambulantní péči.
------
autor:MUDr. Stanislav Kos, CSc., FCCP
Medical Tribune
Zdroj: Medical Tribune