Prevence infekčních onemocnění v průběhu života

XXI. hradecké vakcinologické dny, které se konaly ve dnech 1.–3. října 2026, nabídly také přehled aktuálních trendů v prevenci infekčních onemocnění napříč věkovými skupinami. Odborné sympozium podpořené společností MSD se zaměřilo na rostoucí význam prevence invazivních pneumokokových onemocnění u dospělých, potenciál očkování proti lidským papilomavirům (HPV) i nové možnosti ochrany nejmenších dětí před respiračním syncytiálním virem (RSV).

K hlavním tématům diskuse patřily aktivity v oblasti prevence infekčních onemocnění a aktuální vývoj vakcín, konkrétně širší sérotypové pokrytí pneumokokových vakcín, význam záchytného očkování proti HPV a možnosti pasivní imunizace kojenců proti RSV. Společným jmenovatelem byla potřeba zvyšovat proočkovanost, včas identifikovat rizikové skupiny a využívat preventivní strategie v průběhu celého života.

Pneumokokové infekce: rostoucí význam prevence u dospělých

Invazivní pneumokoková onemocnění (IPO) zůstávají významnou příčinou závažných infekcí, hospitalizací a úmrtí, zejména u seniorů a osob s chronickými chorobami nebo poruchami imunity. S rostoucím věkem se zvyšuje nejen riziko onemocnění, ale také pravděpodobnost komplikovaného průběhu. „Rychlé stárnutí populace s sebou nese nárůst rizikových pacientů, zároveň rostoucí multimorbidita ve vyšším věku riziko dále zvyšuje. Seniorní kategorie bude přitom podle predikcí okolo roku 2050 tvořit celou třetinu populace EU,“ upozornil epidemiolog a vakcinolog prof. MUDr. Roman Prymula, CSc.

K nejčastějším IPO patří bakteriemická pneumokoková pneumonie představující podle dat z roku 2023 na 40 procent všech případů IPO se zhruba 34 procenty úmrtí na tyto infekce v zemích EU. Pneumokoková bakteriémie/septikémie tvoří 37 procent s 39 procenty úmrtí a pneumokoková meningitida s vysokou smrtností 11 procent případů IPO se šesti procenty úmrtí.

Streptococcus pneumoniae se může šířit do více různých orgánů nebo částí těla, což může způsobit dlouholeté komplikace nebo být život ohrožující. Tyto infekce mohou mít závažné následky, včetně neurologických, plicních, kardiovaskulárních, renálních a cévních komplikací. Jak prof. Prymula upozornil, riziko onemocnění s věkem roste: zatímco ve věkové kohortě 25–44 let je počet případů IPO 10,2 na 100 000 obyvatel, ve věku 45–64 let je to již 2,6× více a v kategorii 65+ 5,2× více (52,6/100 000). I proto světové odborné diskuse směřují k tomu, nezahajovat vakcinaci až v 65 letech, ale již v 50.

Výrazně vyšší riziko IPO mají také pacienti s chronickými onemocněními. Data z USA z let 2016–2019 ukazují zvýšené riziko u osob s diabetem, chronickým onemocněním jater nebo plic, přičemž ještě výraznější je u některých imunokompromitovaných skupin, například u pacientů s infekcí HIV (11×–58× vyšší) nebo po transplantaci solidních orgánů (23×–142× vyšší). Očkování těchto skupin proto představuje důležitou součást prevence závažných infekcí.

Proměňující se sérotypové spektrum

Dosavadní zkušenosti s pneumokokovou vakcinací ukazují, že vývoj epidemiologické situace je složitější, než se původně předpokládalo. Vedle poklesu onemocnění způsobených sérotypy obsaženými ve vakcínách se stále více pozornosti věnuje sérotypům, které stávající vakcinační strategie nepokrývají dostatečně.

„V začátcích vakcinace proti IPO jsme byli v situaci, kdy nám křivky každoročně krásně klesaly, což už se neděje. Ukazuje se, že problematika je výrazně složitější, než jsme si mysleli. Máme zde cirkulujících cca 30 sérotypů, proti nimž bojujeme v závislosti na tom, jakou strategii zvolíme, avšak začínají narůstat další, které nejsou vakcínami pokryty. Počet IPO u dospělých způsobený nevakcinačními sérotypy narostl,“ vysvětlil prof. Prymula. Významnou výzvou podle něho zůstává sérotyp 3, jehož biologické vlastnosti komplikují dosažení optimální ochrany. U dospělé populace tento sérotyp zcela dominuje, proto se stává zásadním cílem a jeho význam je sledován u dospělých i dětských pacientů.

Jednou z nových možností prevence u dospělých je vakcína Capvaxive (PCV21) obsahující i sérotypy, které dosud použity nebyly. Byla navržena specificky pro prevenci pneumonie a IPO u dospělé populace a v praxi tato komplementární vakcína doplňuje pediatrické PCV očkovací programy (viz ­obrázek 1).

„To, že se je snažíme používat v sekvenčním schématu, je zajímavé a jsme jedni z prvních, ale určitě ne poslední. K tomuto postupu se již hlásí i řada dalších zemí ve snaze rozšířit u rizikových kategorií, včetně seniorů, sérotypové pokrytí,“ vysvětlil prof. Prymula. Jak uzavřel, pro očkování proti IPO v dospělém věku je doporučeno používat PCV20 a PCV21. Složení obou vakcín se významně liší v zastoupení řady odlišných sérotypů S. pneumoniae, společných mají pouze 10 sérotypů. „Z medicínského hlediska doporučujeme aplikovat obě vakcíny v sekvenčním schématu PCV20 + PCV21 nebo PCV21 + PCV20 pro všechny osoby ve věku 65+, imunosuprimované či rizikové jedince. Tato vakcinace poskytuje větší pokrytí než jen očkování jednou z vakcín,“ zdůraznil.

Dvě desetiletí prevence HPV‑asociovaných nádorů

Očkování proti lidským papilomavirům představuje významný nástroj primární prevence některých nádorových onemocnění. HPV infekce se podílí zejména na vzniku karcinomu děložního hrdla, ale také nádorů vulvy, vaginy a anu. Vakcinace proto není důležitá pouze pro prevenci cervikálního karcinomu, ale i dalších HPV‑asociovaných malignit a kondylomat. Očkování proti HPV je významné i tím, že se jedná o první protinádorovou vakcínu. Austrálie, kde byla poprvé podána před 20 lety, je dnes nejblíže eliminaci karcinomu děložního čípku. V roce 2021 zde nebyl zaznamenán ani jediný nový případ tohoto onemocnění u žen mladších 25 let.

Jak připomněl prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., z Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany v Hradci Králové, vakcína Gardasil9 je indikována k aktivní imunizaci osob ve věku od 9 let proti premaligním lézím a maligním nádorům cervixu, vulvy, vaginy a anu způsobeným typy HPV obsaženými ve vakcíně i k prevenci kondylomat.

V ČR je vakcinace hrazena dívkám a chlapcům od 11 do 14 let (včetně). Proočkovanost zde narůstá jak u dívek (78,2 %), tak u chlapců (50 %). Významná část populace ale zůstává neočkovaná, což posiluje potřebu záchytného očkování v pozdějším věku. I proto byla letos podána žádost o úhradu záchytného očkování ve skupině 15–26 let.

V Česku je každoročně diagnostikováno přibližně 3 000 HPV‑asociovaných onemocnění. Karcinom děložního hrdla zůstává významnou preventabilní malignitou; HPV infekce je příčinou naprosté většiny jeho případů.

Záchytné očkování má význam i po zahájení sexuálního života

Očkování je nejúčinnější, pokud je podáno před expozicí HPV, tedy zpravidla v časné adolescenci před zahájením sexuálního života. Přínos však může mít i později. Předchozí kontakt s jedním typem HPV totiž neznamená, že se člověk setkal se všemi typy obsaženými v devítivalentní vakcíně. I u dospělých může přetrvávat riziko získání nové HPV infekce a vakcinace v pozdějším věku může poskytnout ochranu proti typům, s nimiž se očkovaný dosud nesetkal.

Data potvrzují, že sexuálně aktivní ženy i muži zůstávají v riziku nové nákazy HPV po celý život. U člověka ve vyšším věku, který žije v monogamním svazku bez nových sexuálních partnerů, by riziko nákazy mělo být poměrně malé, nicméně prospektivní kohortová studie z USA u žen (35–60 let) ukázala, že 70 procent těchto žen v monogamním vztahu mělo nově zjištěnou infekci vysoce rizikovým HPV. Jiná data z průzkumu o sexuálním chování a vzorcích partnerství u žen a mužů v USA ve věku 18–60 let nastínila, že 30,5 procenta lidí žijících trvale s partnerem uvedlo alespoň jeden nový sexuální vztah v uplynulém roce, což není významně méně než u osob svobodných nebo nežijících v partnerství (35,2 %). Ukázalo se, že většina dospělých má sice jednoho partnera, nicméně i nadále získává nové partnery během středního věku, bez ohledu na rodinný stav a sexuální orientaci.

Výsledky studií podporují přínos vakcinace i ve vyšším věku, přičemž její účinnost závisí na předchozí expozici HPV a sledovaném onemocnění. Analýza účinnosti proti infekci a onemocnění v populaci dívek a žen (16–26 let) ukazuje, že účinnost proti perzistentní infekci (≥ 6 měsíců) u HPV typů 31, 33, 45, 52, 58 se pohybovala od 80 do téměř 95 procent, u těch, které nebyly HPV naivní, téměř 48 procent. Vysokou účinnost také potvrdila u vyšších stupňů prekancerózních změn.

U mužů ve věku 16–26 let očkovaných čtyřvalentní HPV vakcínou byla při dlouhodobém sledování až deset let po očkování prokázána 100% účinnost proti genitálním bradavicím a závažným přednádorovým změnám v oblasti anu, u mužů ve věku 27–45 let byla potvrzena 100% sérokonverze, tedy vytvoření protilátek srovnatelné s mladší věkovou skupinou.

Česká vakcinologická společnost ČLS JEP ve svých guidelines z června 2025 doporučila záchytné očkování u dosud neočkovaných osob ve věku 15–26 let, což podpořila i Společnost praktických lékařů pro děti a dorost ČR a Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP. Doporučení se týká obou pohlaví; očkování může být relevantní také u některých dalších skupin, například u imunokompromitovaných osob nebo žen po konizaci či excizi děložního hrdla.

„Záchytná vakcinace poskytuje druhou šanci těm, kteří z jakéhokoli důvodu nebyli očkováni v rané adolescenci. Vakcinaci doporučujeme bez ohledu na pohlaví a co nejdříve. Záchytné očkování je součástí strategie možné eliminace ­HPV‑asociovaných karcinomů děložního hrdla,“ upozornil prof. Chlíbek.

Jak shrnul, HPV vakcína, jako první protinádorová, znamená průlom v očkování proti infekčním chorobám. Jen v období 2020–2024 onemocnělo ročně cca 750 žen karcinomem děložního čípku a 260 jich zemřelo. Zásadní roli v rozšiřování proočkovanosti mají praktičtí lékaři pro děti a dorost i praktičtí lékaři pro dospělé. Jejich doporučení může ovlivnit rozhodování rodičů, adolescentů i dospělých pacientů. Odborné doporučení totiž až desetkrát zvyšuje šanci na zahájení očkování. Očkování proti HPV tak zůstává jedním z důležitých preventivních opatření, které může v dlouhodobém horizontu snížit výskyt určitých nádorových onemocnění.

Ochrana nejmenších před pneumokoky a RSV

„U nejmenších dětí na rozdíl od seniorních věkových skupin nedochází k počtu nárůstu pneumokokových onemocnění a v případech, kdy dítě IPO onemocní, klesá počet těch, které byly očkovány, a přesto onemocněly,“ uvedla praktická lékařka pro děti a dorost MUDr. Hana Cabrnochová.

I u dětí do pěti let podle ní představuje nadále riziko sérotyp 3, a to nejen v ČR. Navzdory celkovému poklesu počtu IPO v zemích se zavedenými pediatrickými národními imunizačními programy zůstává tento sérotyp jednou z hlavních příčin IPO u dětí. „Riziko představuje právě proto, že je obtížné, aby vakcíny ve stávajícím programu používaných očkovacích látek byly dostatečně účinné proti sérotypu 3, který má vysoký invazivní potenciál a schopnost vytvořit situaci komplikovaných pneumonií i s vysokým rizikem úmrtí. Je to druhý nejčastější sérotyp způsobující IPO u nejmenších dětí a u dětí do pěti let. Děti do jednoho roku jsou jednou z nejohroženějších skupin z pohledu rizika vzniku IPO,“ upozornila MUDr. Cabrnochová.

PCV15 (Vaxneuvance) našla své uplatnění i díky využitému schématu 2+1 v úhradovém systému, který následně umožnil i vstup PCV20 ve schématu 3+1. PCV15 přináší kombinaci silné imunogenity a širokého sérotypového pokrytí ve schématu 2+1 schváleném EMA a zajišťuje silnou imunitní odpověď pro všechny ve vakcíně zahrnuté sérotypy, včetně sérotypu 3, který je již 14. rokem v řadě nejčastějším původcem IPO v české populaci.

Vakcína PCV15 podávaná ve schématu 2+1 dokáže pomoci zajistit dostatečně vysokou proočkovanost, a to i díky tomu, že je vzhledem k úhradě potřeba sledovat počet dávek a dodržení schématu. Jako u jiných vakcinací se i zde ukazuje, že je vždy složitější dodržet schéma při větším počtu dávek. Hrazeny jsou všechny dávky očkovací látky aplikované do sedmého měsíce věku, stejně tak i přeočkování do 15. měsíce věku pojištěnce.

Proočkovanost proti pneumokokovým infekcím u dětí do pěti let dlouhodobě stoupá. „Nedochází k opožděnému zahájení vakcinace, protože zákon limituje podmínky úhrady a zajišťuje včasné zahájení dle doporučeného očkovacího schématu. Nicméně ve srovnání s většinou zemí EU, kde se podíl dětí narozených v roce 2025 a očkovaných alespoň jednou dávkou PCV pohybuje mezi 95–99,8 procenta, v Česku je to pouhých 77 procent.“

„PCV15 je zastoupena u očkovaných v cca 50 procentech. Sérotyp 3 představuje výzvu pro pediatrické vakcinační programy i pro výrobce Jsme ale rádi, že v současnosti dostupné vakcíny zajišťují alespoň relativně stabilní situaci, kdy u dětí nesledujeme nárůst případů onemocnění jako v seniorních skupinách,“ uvedla MUDr. Cabrnochová.

Nová monoklonální protilátka pomůže v prevenci RSC infekcí

Respirační syncytiální virus může u kojenců vyvolat závažné infekce dolních cest dýchacích a vést k hospitalizaci. V tomto kontextu byl představen klesrovimab (Enflonsia), monoklonální protilátka určená k prevenci onemocnění dolních cest dýchacích u kojenců způsobených RSV. Její registrace Evropskou agenturou pro léčivé přípravky proběhla v dubnu 2026 a v České republice byla podána žádost o úhradu.

„Převratné a nové pro všechny pediatry bude, že už nebudeme rozlišovat dávku pro děti do pěti a nad pět kilogramů, ale půjde o jedinou dávku bez ohledu na tělesnou hmotnost, obsahující 105 mg klesrovimabu v předplněné injekční stříkačce 0,7 ml,“ vysvětlila MUDr. Cabrnochová. Tento přípravek pomáhá zajistit pasivní imunitu cílením na vysoce konzervované místo fúzního proteinu RSV a je jedinou monoklonální protilátkou, která se váže na antigenní místo IV, jež je vysoce konzervované u 100 procent kmenů RSV A a RSV B.

V klinických studiích CLEVER a SMART byla hodnocena účinnost látky proti onemocnění RSV vyžadujícímu lékařskou péči či hospitalizaci. Data potvrdila během pěti měsíců po podání snížení rizika RSV‑asociované infekce dolních cest dýchacích vyžadující lékařskou péči o 60,4 procenta a rizika hospitalizace o 84,2 procenta. Bezpečnostní profil byl v klinických studiích obecně srovnatelný s placebem.

Uvedené výsledky podporují význam imunizace jako nástroje prevence závažného RSV onemocnění v kojeneckém věku. Praktický dopad nového přípravku bude záviset také na jeho dostupnosti, případné úhradě a začlenění do národních preventivních strategií. „Dostupnost nové monoklonální protilátky proti RSV očekáváme v řádu několika měsíců, možná ještě v této očkovací sezóně. Účinnost a bezpečnost představuje možnost srovnatelného využití i tohoto produktu a jeho zařazení do systému úhrady z veřejného zdravotního pojištění pro nejmenší děti,“ uzavřela MUDr. Cabrnochová.

Prevence jako dlouhodobá investice do zdraví

Diskuse na XXI. hradeckých vakcinologických dnech ukázala, že prevence infekčních onemocnění vyžaduje průběžné přizpůsobování novým epidemiologickým poznatkům i potřebám jednotlivých věkových skupin. U dospělých zůstává prioritou ochrana seniorů a chronicky nemocných před závažnými pneumokokovými infekcemi, u HPV je důležité zvyšovat proočkovanost dívek i chlapců a nabídnout možnost záchytného očkování dosud neočkovaným. U nejmenších dětí se vedle dodržování zavedených očkovacích schémat rozvíjejí také nové možnosti imunizace proti RSV.

Pro účinnost preventivních strategií je zásadní nejen dostupnost vakcín a imunizačních přípravků, ale také srozumitelná komunikace zdravotníků s pacienty a rodiči, včasné doporučení a dodržování stanovených postupů. Právě propojení odborných doporučení s každodenní klinickou praxí může významně přispět ke snížení zátěže infekčními onemocněními.