Pulmax: Otevři, inhaluj, zavři
Inhalační léčba u obstrukčních chorob dýchacích cest je již praxí prověřeným způsobem podání jak úlevových, tak i preventivních protizánětlivých přípravků. Pomocí této aplikační metody je dosaženo vysoké koncentrace léků v místě určení i požadované rychlosti nástupu jejich účinků, a to s použitím minimální dávky a při omezení rizika výskytu nežádoucích účinků. Pro dosažení optimálního výsledku inhalační léčby je zapotřebí splnit řadu podmínek. Kromě volby správné léčebné strategie a bezchybné spolupráce na úrovni lékař – pacient to jsou především technické parametry inhalátoru. K nim patří například míra vnitřního odporu, který vyžaduje překonání dechovým úsilím pacienta. Významný je stupeň depozice a biologické dostupnosti léku, v nichž hraje roli podíl vdechnutelné frakce aerosolu nebo práškové formy. Další podmínkou je konzistence dávek (vyjádřená procentem nominální dávky). Nedávná studie České iniciativy pro astma prokázala značnou chybovost v užívání inhalátorů, mnohé chyby znehodnocují léčebný efekt. Z uvedeného vyplývá, že na inhalátor jsou kladeny vysoké nároky.
…
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2005, strana 7
Zdroj: