Rizika polyfarmakoterapie ve stáří se netýkají jen předepisovaných léků
Ve studiích prováděných v dřívějších letech na našem pracovišti se průměrný počet pravidelně užívaných druhů léků pohyboval v populaci nad 75 let mezi čtyřmi až pěti. Zajímavé je, že pokud jsme rozvrstvili soubor podle věkových kategorií seniorů, nebyly v počtu užívaných léků výraznější rozdíly, dokonce i ve skupině s velkým počtem užívaných přípravků byly zastoupeny všechny věkové skupiny rovnoměrně. Při hodnocení spotřeby podle pohlaví se zjistilo, že tendenci užívat vyšší počty léků měly ženy.Pojem polypragmazie může být u nemocného ve vyšším věku velmi relativní. Představíme-li si průměrného staršího muže a jeho nejčastější choroby, tedy ischemickou chorobu srdeční, diabetes, hypertenzi a například vertebrogenní obtíže, představuje jeho bazální léčba šest druhů medikamentů, a to ještě počítáme s podáním inhibitoru ACE, který pokrývá tři z těchto diagnóz. Podobnou situaci nacházíme i u žen, zvážíme-li mimo ischemickou chorobu srdeční také osteoporózu a třeba tendenci k hypochromii. Tuto situaci potvrzují i literární prameny, například dánští autoři publikovali výsledky studie, kdy nemocní propuštění z nemocnice byli navštíveni v domácnosti a byl s nimi proveden řízený rozhovor zjišťující jejich medikaci. Zjištěný průměrný počet užívaných léků byl osm s rozmezím od jednoho do čtyřiadvaceti.Šetření se také zabývalo počtem skladovaných léků v domácnosti – zde byl průměrný počet devět, ale alarmující je, že někteří lidé doma skladovali až 44 různých přípravků.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17A/2005, strana 17
Zdroj: