Rozdílné představy lékařů a pacientů
V léčbě astmatu v posledních letech stále ještě existují i případy a situace, kdy se jeho léčba nedaří. Denními symptomy trpí kolem 46 % a poruchami spánku ve vztahu k astmatu 30 % léčených pacientů. Nejméně čtvrtinu nemocných donutí zhoršení jejich stavu k přivolání lékařské pomoci, 10 % k pobytu na jednotce intenzivní péče a 7 % musí být hospitalizováno. A příčiny? Za prvé asi 5 % astmatické populace trpí obtížně léčitelným astmatem (a to bohužel včetně 25 až 50 % astmatiků, kteří kouří). Za druhé existují případy nespolupráce pacienta či jeho rodiny, na níž se podepisují především nevhodné (složité) léčebné schéma, nevhodný inhalační systém, nežádoucí účinky medikace, nedostatečná edukace a špatná komunikace mezi lékařem a pacientem. Pokud nefunguje základní trojúhelník pacient – praktický lékař – specialista, vzniká cosi, co lze nazvat „chronická obstrukční nekomunikační nemoc“. Farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti ideálního inhalačního kortikosteroidu by měly zahrnovat směrování do plic jako cílového orgánu, maximální dlouhodobé protizánětlivé působení, minimální orofaryngeální a systémovou expozici a v důsledku toho i zanedbatelné lokální a systémové nežádoucí účinky. Lze říci, že dosud dostupné inhalační kortikosteroidy vykazují v různém zastoupení většinu těchto vlastností, žádný z nich však všechny současně. To lze prokázat teprve u ciclesonidu (Alvesco firmy Altana). Jeho farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti mají za následek, že je prodrug jako beclomethason dipropionát; má plicní depozici jako beclomethason dipropionát-HFA; má lipofilitu jako fluticason propionát; má relativní receptorovou afinitu mezi budesonidem/ fluticason propionátem; má konjugaci s mastnými kyselinami jako budesonid; může být podáván jednou denně jako budesonid; má vazbu na bílkoviny plazmy jako momethason furoát; má systémovou expozici jako momethason furoát; má bezpečnostní profil lepší než jakýkoli jiný dnes dostupný inhalační kortikosteroid. Jeho primárním cílovým orgánem jsou plíce, kde vzhledem k malé velikosti svých částic, vysoké lipofilitě a relativní vazebné afi- nitě vykazuje maximální a dlouhodobou protizánětlivou aktivitu, naopak jeho orofaryngeální a systémová biologická dostupnost je velmi nízká. Tak v sobě ve srovnání s ostatními dnes užívanými inhalačními kortikosteroidy spojuje bez výjimky všechny farmakokinetické a farmakodynamické charakteristiky, které mu poskytují jak vynikající účinnost, tak nízký výskyt lokálních i systémových nežádoucích účinků.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 18/2006, strana 5
Zdroj: