Rozloučení s prof. MUDr. Petrem Niederlem, DrSc.
Narodil se 9. května 1944 v Hradci Králové. V roce 1968 promoval na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze, poté pracoval v nemocnici v Havlíčkově Brodě a Hradci Králové na interních odděleních jako sekundární lékař. Po složení atestace I. stupně z vnitřního lékařství v roce 1972 odchází do pražského IKEM. Na II. interní výzkumné základně absolvuje v roce 1977 aspiranturu v oboru žilní nemoci, zde také získává atestaci z kardiologie, které se pak věnuje jak v oblasti klinické, tak výzkumné po celý život.
V roce 1985 přechází do Ústavu fyziologických regulací ČSAV a stává se vedoucím pracovní skupiny neinvazivní kardiologie. Zde také obhajuje doktorskou disertační práci na téma “Echokardiografie a Dopplerova metoda při studiu srdeční patofyziologie”.
V roce 1992 se stává primářem Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce. Zde o dva roky později habilituje a v roce 2004 je jmenován profesorem vnitřního lékařství. Má velkou zásluhu na vybudování skutečného kardiologického centra v Nemocnici Na Homolce, které vytvořil na základech standardního interního oddělení a které se pod jeho vedením stalo díky aktivitě celého týmu uznávaným a špičkovým pracovištěm nejen v kontextu České republiky, ale i na úrovni Evropy.
Rozsáhlá byla také jeho publikační a přednášková činnost. Zveřejnil 157 odborných článků v lékařských časopisech a stal se autorem čtyř monografií, které se těšily zájmu lékařské veřejnosti, zejména pak učebnice “Echokardiografie dospělých”. Přednášel na kongresech a symposiích nejen v ČR, ale i v zahraničí. Ocenit je třeba i jeho všeobecný rozhled a hluboké znalosti, zejména v oblasti fyziologie a patofyziologie člověka.
Od roku 1991 se věnoval výuce mediků na 1. LF UK a později i na 2. a 3. LF UK v Praze.
Aktivně pracoval v odborných společnostech a řadu let byl členem výboru České kardiologické společnosti (ČKS). Rovněž aktivně pracoval ve výborech Pracovních skupin echokardiografie, srdečního selhání a kardiovaskulární rehabilitace při ČKS. Byl nositelem řady společenských ocenění, v roce 2004 mu bylo uděleno u příležitosti 60. narozenin čestné členství České kardiologické společnosti.
Jeho smrt nás naplnila smutkem, který je o to těžší, že je oproštěn od pomíjivých emocí a je smutkem nad odchodem dobrého člověka.
Loučíme se slovy klasika, který říká: “I krátký čas je dostatečně dlouhý na čestný a dobrý život.” (Cicero)
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 9/2008, strana A4
Zdroj: