Sestra, která má ve znaku Lásku, Kuráž a Čest
Proč jste si zvolila povolání zdravotní sestry, jak hodnotíte svou životní dráhu v tomto oboru a nelitujete svého rozhodnutí zasvětit svůj život právě sesterské práci?
Asi vás zklamu, ale důvody svého rozhodnutí vlastně neznám. Mám však pocit, že jinak jsem se rozhodnout ani nemohla, a rozhodně vím, že toho nelituji a nikdy jsem nelitovala. Zdravotnické povolání považují za vůbec nejkrásnější, jaké si dovedu představit. Strávila jsem celý svůj dosavadní profesionální život v této nemocnici, kde jsem začala bezplatně pracovat už jako studentka zdravotnické školy – ve svém volném čase jsem pomáhala na různých odděleních podle potřeby, sledovala práci sester a jejich organizaci. Po maturitě jsem začala pracovat v třísměnném provozu na septickém oddělení tehdejší II. Chirurgické kliniky prof. Lhotky, a poté jsem přešla na III. interní kliniku, kam jsem se vrátila i po mateřské dovolené. Při zakládání nového oddělení intermediární péče mě prof. Pacovský pověřil vedením této stanice. Tehdy tam působil kolektiv čerstvých absolventek a považuji trochu i za svou zásluhu, že všechny dodnes působí v naší nemocnici. Navíc jsem byla sestrou krajského internisty, později jsem zastupovala nemocnou vrchní sestru a nakonec jsem její funkci převzala. Po roce 1989 jsem se stala hlavní sestrou nejprve tehdejší Fakultní nemocnice 2, později Všeobecné fakultní nemocnice.
Myslím tedy, že jsem poznala práci sestry v nemocnici ze všech stran. Asi nejvíce vděčím III. interní klinice, kde jsem měla možnost poznat akademika Charváta a začlenit se do odborné práce sester na vysoké úrovni na oddělení staniční sestry Vítkové. V té době se také začal měnit názor na sesterskou profesi, a pro nás byly zdrojem nových poznatků a metod práce především sesterské semináře organizované prof. Pacovským. Hodně mi samozřejmě daly i stáže na zahraničních pracovištích a absolvování kursů organizovaných doškolovacími ústavy v Brně a Praze. Jsem také registrovaná sestra – mimochodem pod číslem 007, jako James Bond – a v roce 2000 jsem byla přijata za členku prestižní organizace založené americkými sestrami již v roce 1932 s názvem Sigma Theta Tau. Organizace má v celém světě něco kolem 800 členek, a z České republiky je nás v ní pouze pět. Ta tři písmena řecké abecedy v jejím názvu jsou začátečními písmeny řeckých slov Láska, Kuráž a Čest, a já se považuji za šťastnou, že trávím celý svůj život mezi kolegyněmi, jimž tyto vlastnosti nechybějí.
Jaký je rozdíl v tom, když člověk jako sestra pracuje a když pak práci sester řídí a organizuje?
Jako sestra jsem viděla bezprostřední reakci na svou práci, ale jako hlavní sestra jsem získala širší pole působnosti.
Je pravda, že dobrá sestra napomáhá terapii za pomoci léků a přístrojových technologií i tím, že dokáže léčit „dotýkáním“? Že svýma rukama uklidňuje zraněná, rozbolavělá a trpící těla a svými slovy ustrašené duše svých pacientů?
Mým uším to sice zní poněkud nadneseně, ale něco pravdy na tom bude. Co se dotýkání týče, byl to již dávno pokus vyjádřit lidství a soucit, když docházela slova a chyběly léky. Slovem, písničkou či pohlazením utěšujeme nejen děti, ale osvědčuje se to i u těžce nemocných, u pacientů s duševními a nervovými onemocněními, v geriatrii i jinde.
Jaká by měla být ideální sestra?
Kromě toho, co bylo řečeno výše, musí samozřejmě každá sestra, než začne pracovat s nemocným, projít důkladnou teoretickou i praktickou přípravou. Ovšem tím vše pouze začíná, protože další důkladné školení získává teprve po vstupu do „praktického života“ na svém oddělení. Vývoj moderní medicíny a ošetřovatelství je tak rychlý, že dokonce i po přerušení práce např. při mateřské dovolené musí sestra před návratem absolvovat tříměsíční zaškolení. Stručně řečeno – ideální sestra musí být pro nemocného důvěryhodným profesionálem.
Jak se s vaším povoláním náročným na čas i nervy vyrovnává rodina?
Mám dva syny, jeden je lékař a druhý studuje management. Také manžel i jeho dva synové jsou lékaři, a manželky našich synů pracují jako lékařka, sestra a porodní asistentka. Jak vidíte, nejsem tedy žádnou výjimkou a nemusím nikomu příliš mnoho vysvětlovat.
jší
Anna Chrzová se narodila v Praze 2. července 1945. Vystudovala střední zdravot‐ nickou školu v Praze, kde maturovala s vyznamenáním v roce 1964, a v průběhu své další kariéry absolvovala celou řadu kursů specializačního vzdělávání IDV SZP v Brně (cyklus pro staniční sestry interních oborů, specializační obor Ošetřovatelská péče o dospělé), dále tematický kurs managementu ve zdravotnictví IPVZ v Praze, Management training course for nurses (Council of Europe), školení manage‐ mentu v rámci projektu HOPE atd. V roce 1995 ukončila diplomovou prací studium organizace a řízení práce středně zdravotnických pracovníků v IDV SZP Brno. Má za sebou stáže v nemocnicích v Nantes, Binghamptonu, Londýně, Rijádu, Jiddahu, jakož i v nemocnicích rakouských, nizozemských, dánských a německých. Je aktivní členkou České asociace sester, publikuje v domácím zdravotnickém tisku a před‐ náší o managementu ve zdravotnictví, je členkou redakční rady časopisu Sestra. V současnosti působí jako Odborný garant vzdělávání nelékařských zdravotnických povolání.
Zdroj: Medical Tribune