Setkání lékařů na Broadwayi
Protože akce, které jste se nedávno v New Yorku účastnil, není v širší lékařské veřejnosti příliš známá, mohl byste symposium našim čtenářům trochu přiblížit?
Mezinárodní symposium o triglyceridech a HDL cholesterolu navazuje na dřívější tzv. kongresy o lipidové trias, a není to kongres v tradičním pojetí, jak si ho většina z nás představuje. Z téměř tisícovky odborníků z oblasti aterosklerózy a preventivní kardiologie většinu tvořili zástupci předních amerických klinik, 20 až 30 procent delegátů bylo z Evropy a ostatních oblastí. Toto komornější pojetí umožňuje klást větší důraz především na širokou diskusi špičkových odborníků a výměnu názorů nad aktuálními tématy, než je na akcích tohoto typu obvyklé. Záštitu nad setkáním převzalo několik významných amerických univerzit, NIH (National Institutes of Health) a především International Atherosclerosis Society.Odborný program byl velmi bohatý a není možné podrobně rozebírat jednotlivé oblasti, kterými se symposium zabývalo. Co vás při přednáškách a diskusích nejvíce zaujalo?
Velmi častým tématem v debatách byla nová definice metabolického syndromu, která považuje za jeho nejvýznamnější složku abdominální obezitu (podrobnosti viz MT 10/2005, str. 4). V tomto ohledu je oproti dřívějším názorům patrný významný posun. Pokud pacient nemá patologické odchylky v tomto parametru, nelze u něj o metabolickém syndromu hovořit. Význam symposia spočívá v tom, že diskuse předních odborníků mohou naznačovat nové směry, kterými se bude diagnostika a terapie ubírat v blízké budoucnosti. Příkladem může být diskuse o apolipoproteinu B, jehož diagnostický význam bude pravděpodobně narůstat. Jeho sledování je výhodnější u pacientů, kteří mají relativně nízké koncentrace LDL cholesterolu, vysoké triglyceridy a nízký HDL cholesterol, protože koncentrace apolipoproteinu B u těchto pacientů velmi dobře koresponduje s výskytem malých denzních LDL částic. Analogicky se dá předpokládat, že do budoucna budeme spíše než koncentrace HDL cholesterolu vyšetřovat apolipoprotein A I. Přestože u odborné veřejnosti existují určité obavy, že zavedení těchto nových diagnostických markerů do běžné praxe může být zpočátku pro některé kolegy matoucí, tento předpokládaný vývoj se dá přirovnat k situaci, kterou prošli diabetologové. Také oni v minulosti vystačili s vyšetřováním glykémie a glykosurie. Dnes ovšem daleko častěji využívají při posuzování kompenzace diabetu účinnější ukazatele, například glykovaný hemoglobin.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2005, strana 12
Zdroj: