Šíření prionů zůstává nadále záhadou

Ovce trpí přenosnou spongiformní encefalopatií zvanou skrapie. Ta je dobrým modelem pro výzkum nové varianty Creutzfeldt-Jakobovy choroby (vCJD). Podobně jako v případě vCJD lze i u skrapie pozorovat, že nositelé některých variant prionového proteinu jsou vůči chorobě výrazně odolnější. Stejně jako vCJD se i skrapie šíří alimentárně. Při vCJD byly zdrojem nákazy potraviny obsahující infi- kovanou hovězí nervovou tkáň. Nákaza skrapií propuká u zvířat, která zkonzumují placentu nemocné ovce. Vědci byli přesvědčeni, že odolnost vůči přenosným spongiformním encefalopatiím spočívá v nižší prostupnosti střevní stěny pro priony. Jeffrey ale dokázal, že priony procházejí stejně dobře střevní stěnou odolných i vnímavých ovcí. „Ve hře je nějaký jiný mechanismus odolnosti,“ říká Jeffrey. Jeffreyho tým vyvrátil i další uznávané „pravdy“. Vědci byli přesvědčeni, že pozřené priony po průchodu stěnou střeva vstupují do Peyerových plaků, kde se množí a dále se šíří na nervová zakončení bloudivého nervu. Přes ně se měly dostat do míchy a nakonec i do mozku. Jeffrey však velmi přesvědčivě prokázal, že se priony v Peyerových placích neobjevují.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 18/2006, strana 4

Zdroj: