Přeskočit na obsah

Spolupráce univerzit a podniků je nezbytná

„Stejně jako nemůžeme oddělit pregraduální studium od postgraduálního, tak se různé projekty v biomedicíně neobejdou bez komerční podpory,“ zahájil konferenci prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Financování vysokých škol i vědy není v našem státě, ale ani v jiných zemích Evropské unie na takové úrovni, aby umožňovalo vývoj moderních technologií a především pak jejich přenos do praxe bez podpory komerční sféry. Nové technologie tudíž přinášejí možnost komunikace s podnikatelskou sférou a vzniku spin-off společností při akademických institucích.


...
Partnerství komerční sféry a akademického prostředí je nejvíce známé v oblasti podpory vědeckých a odborných setkání jak na vysokých školách, tak ve zdravotnictví, dále podpory studentských aktivit a studentských vědeckých konferencí. Ovšem mnohem méně intenzivní je spolupráce na výzkumných programech a projektech, kde určitou bariérou bývá i legislativa dané země. „Vytváření společných podniků je z právního hlediska velmi komplikované. Je to otázka sdílení nejen společných benefitů, ale i rizik, což je třeba mít na paměti,“ konstatoval prof. Zima a dodal: „Samozřejmě jde i o ochranu duševního vlastnictví, na kterou se u nás velmi často zapomíná.“

A co mohou vzdělávací a výzkumné instituce nabídnout komerční sféře? Jedná se především o významné zázemí vývojových a výzkumných laboratoří, mnohaletou a úspěšnou mezinárodní spolupráci i možnost diskuse se zahraničními odborníky. Takže může docházet k provázání české podnikatelské sféry v oblasti biotechnologií s podnikatelskou sférou v mezinárodním měřítku. Navíc se studenti mohou seznámit s novými výrobky, které ještě nejsou na trhu, ale s nimiž se budou během své profesní kariéry nepochybně setkávat. Budoucnost mají určitě i univerzitní nemocnice.

„Myslím si, že by měly na akademických pracovištích vznikat společné výzkumné laboratoře zaměřené na vývoj nových léků, biotechnologií, ale i přístrojů, a také spin-off podniky, které mimo jiné pomohou se společným licenčním řízením, patentováním a dalším rozvojem,“ dodal T. Zima. Partnerské projekty akademické a komerční sféry také mohou zabránit odchodu českých vědců do zahraničí a naopak napomoci příchodu mezinárodních společností se špičkovými odborníky do České republiky a vzniku nových partnerství. „Domnívám se, že jednou z nadějných a perspektivních cest, po níž se mohou ubírat nejen biomedicínské obory, je širší zapojení znalostní ekonomiky a účinnější propojení akademické i komerční sféry,“ uvedl Mgr. Rudolf Blažek, první náměstek primátora hlavního města Prahy, a přislíbil: „Očekávám, že budou vznikat mezinárodní inkubátory, nové spin‑off společnosti a mnohé další konkrétní projekty, které bude moci město s využitím evropských fondů podpořit.“

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 10/2007, strana B4

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…