T.Julínek: Stojím o diskusi

Co říkáte výsledku dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče? Zejména tomu, že nedošlo k dohodě v segmentu nemocnic?

Pokud je mi známo, vyjednávání za zmíněný segment chtěla vést Asociace českých a moravských nemocnic, ale nakonec svou roli nesplnila. Zdravotní pojišťovny označily její přístup jako laxní, s nějakým konkrétním návrhem přišla AČMN až dva dny před ukončením dohodovacího řízení. Možná, že nedohoda je důsledkem i této poněkud zvláštní nepřipravenosti.

Pro mne z toho vyplývá úkol vydat úhradovou vyhlášku. Tak jak tomu bylo již minule, tato vyhláška nebude výši úhrady nařizovat, ale stanoví určitý doporučený rámec a vše ostatní bude ponecháno na individuálních dohodách zdravotnických zařízení. V pozicích jednotlivých vyjednavačů nevidíme zásadní rozpory, takže řešení nastíněné vyhláškou by se mohlo bez větších problémů realizovat. V každém případě bychom preferovali, aby pokračovalo využívání DRG a prvků nakupování zdravotní péče ve vybraných oblastech.

Zůstaňme u úhrad, byť tentokrát léků. Prý připravujete novelu zákona, kterou se změní mechanismus stanovování těchto úhrad? Prezident ČLK MUDr. Kubek už přispěchal s odhadem, že tím přelijete minimálně dvě miliardy korun ze zdravotního pojištění do farmaceutických firem.

To, o čem hovoříme, je opravdu drobná změna – úhrada by se již nestanovovala podle země s nejnižší cenou léku v Evropě, ale z průměru tří zemí. Důvod je prostý, zajistit stabilitu ceny léčivého přípravku na trhu, aby nedošlo k přenosu nějakého extrémního výkyvu z Evropy k nám a nebyla ohrožena dostupnost léku třeba dramatickým vzrůstem doplatku. Ale jinak změna tohoto parametru nemá žádný zásadní vliv na celkovou cenu nebo úspory v systému, a tím pádem ani na zisky farmaceutických společností.

V Praze probíhá již od minulého týdne Světový kongres psychiatrie – předpokládám, že jste si při jeho návštěvě v zákulisí vyslechl i nářky na nedostatečné financování psychiatrické péče v ČR…

Nebyly zas až tak intenzivní – čas od času zaznívají podobné ze všech oborů. Pravda je, že konkrétně v psychiatrii pojišťovny ekonomicky ne zcela dobře rozlišují mezi úhradami, stále je například preferována lůžková péče, aniž by bylo provedeno farmakoekonomické porovnání s náklady na podávání léků ambulantně. Další věcí, kterou ministerstvo určitě bude řešit se zdravotními pojišťovnami, je otázka přenastavení lékového paušálu. Psychiatrická lůžková péče rozhodně není běžnou léčebenskou péčí a náklady na léky jsou u ní rozhodně vyšší.

Správné nastavení motivací a dostatečné zaplacení jednotlivých typů péče je ale úzce závislé až na realizaci nových reformních zákonů. Třeba zákon o zdravotních službách pojmenovává jednotlivé typy péče, takže umožní v psychiatrické léčebně rozlišit pacienta na akutním lůžku od pacienta na lůžku ošetřovatelském či v dlouhodobé péči – nové zákony o pojištění a pojišťovnách to pak dovolí správně uhradit.

V tomto čísle MT hovoříme s ředitelem SÚKL dr. Benešem o zavedení nové kategorie OTC s omezením. Jak vnímáte diskusi, která se kolem ní rozpoutala?

O tom, jaká bude konečná podoba kategorie léků vydávaných bez předpisu s omezením, které účinné látky v ní budou zařazeny, rozhodne ministerstvo zdravotnictví. To, co připravuje SÚKL, bude jenom pracovní materiál, který ministerstvu poslouží jako základ k rozhodování. Takže jsme teprve na začátku celého procesu. Tento týden svoláváme zástupce poskytovatelů zdravotní péče, abychom je ujistili o tom, že máme zájem o věcnou odbornou diskusi. V minulých dnech se totiž místo posílání připomínek začalo plýtvat silnými slovy a prezident ČLK M. Kubek, který snad ani nezná zákon a neví, že v něm je kategorie OTC s omezením zakotvena již skoro rok, namísto argumentů, že ten a ten lék není vhodný k zařazení proto a proto, raději vyhrožuje trestním oznámením. Někdy se nestačím divit, co všechno se dá zneužít v předvolební kampani, jinak si to nedokážu vysvětlit.

Zdroj: