Výsledky studie SAFE – memento pro české praktiky

Přiznám se, že výsledky, na které upozorňuje článek Britští praktici neumějí EKG zveřejněný v MT č. 25/2007, mě poněkud zarazily, především v míře neúspěšnosti detekce fibrilace síní praktickými lékaři. Zvláště pak proto, že se jednalo o dobrovolníky, připravené zúčastnit se studie detekující právě tento významný problém. Výsledek sester nebyl v zásadě o mnoho horší než u lékařů a interpretační software měl poněkud nižší senzitivitu. Zařazení sester do této diagnostiky v Čechách zatím nepřipadá v primární péči v úvahu (i když proč ne) a musím říci, že moje osobní zkušenosti s interpretačními softwary nejsou ty nejlepší. S autory článku se musím shodnout v tom, že vše je otázkou trénovanosti a erudice lékařů v této věci. Patrné jsou i velké rozdíly mezi schopnostmi lékařů, které mohou statistiku modi- fikovat. Je těžko srovnávat praktika ve Velké Británii a v Čechách, především kvůli rozdílnému curriculu postgraduální přípravy. Neumím si ovšem představit, že lékař, který stráví minimálně rok své přípravy na interním oddělení, nepozná 50 % fibrilací a že by jeho úspěšnost byla v průměru osmdesátiprocentní.

Dnes jsou EKG přístroje možnou součástí každé ordinace a jejich používání přináší právě onu požadovanou erudici. Prvním klinickým signálem bude ovšem udávaná či palpovaná arytmie, jejíž absolutní nepravidelnost při palpaci již něco naznačuje (nebavíme se o flutteru síní). Vysoký výskyt fibrilace síní ve starší populaci a její riziko především ve vztahu k mozkovému tromboembolismu vyžaduje v této věci od praktiků značnou efektivitu. Proto by bylo vhodné se tomuto problému dále věnovat. Mnozí z nás mají v kartotéce pacienty, kteří při fibrilaci síní embolizační mozkovou příhodu utrpěli. Při dnešním stavu diagnostických a léčebných možností bychom měli být schopni takovýmto komplikacím zabránit.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 26/2007, strana A3

Zdroj: