Zdraví závisí na statutu jednotlivce - v Česku více než jinde v Evropě

Základem studie byla data o mortalitě vztažená k úrovni vzdělání a profesnímu zařazení, která pocházela z již provedených populačních studií. Úmrtí byla klasifikována podle příčiny, přičemž byly kvantifikovány i faktory související s životním stylem, jako jsou kouření nebo abusus alkoholu. Zvlášť popsány byly některé příčiny smrti související s dostupností kvalitní lékařské péče – například tuberkulóza. Tyto údaje o zemřelé populaci byly doplněny daty z řady průzkumů zaměřených na to, jak svůj zdravotní stav a životní styl hodnotí sami občané. Jedním z hlavních zjištění této práce bylo, že země, které prošly obdobím prudkých politických, ekonomických a zdravotních reforem, vykazují větší nerovnosti ve zdravotním stavu populace než zbytek Evropy.

ČR: Nebezpečně rozevřené nůžky

Všude v Evropě je mortalita vyšší mezi  socioekonomicky slabšími skupinami. Jednotlivé země se však v tomto směru velmi liší.  Například ve Švédsku,  Anglii a Walesu je relativní index nerovnosti pro muže < 2 , což znamená, že mortalita jedinců s nejnižším vzděláním je méně než dvojnásobná oproti společenským vrstvám s nejvyšším vzděláním. Na druhé straně v Maďarsku, České republice a Polsku relativní index nerovnosti pro muže činí čtyři i více. Celkově se dá říci, že nejmenší nerovnosti pro pro obě pohlaví byly zjištěny ve španělském Baskicku, zatímco největší byly zaznamenány v ČR a v Litvě.

Překvapením bylo zjištění relativně velkých nerovností ve zdravotním stavu populace v zemích severní Evropy, a to přes egalitární politiku těchto států s vysokou úrovní sociální ochrany pro všechny obyvatele. Přiměřená úroveň sociálního zabezpečení a veřejných služeb je tedy do určité míry nezbytnou podmínkou pro omezení rozdílů ve zdravotním stavu populace, není však podmínkou dostačující.

Zdroj: