Zosobněný duch viktoriánské vědy
Proč byl Huxley tak oblíbený? Řečeno s básníkem, znal „svůj lid“. Předtím, než začal studovat medicínu, navštěvoval jako lékařský pomocník pacienty. V autobiografii píše: „Nezapomenu, dokud mi bude paměť sloužit, na návštěvu nemocného děvčete v ubohé podkrovní světničce, kde dvě či tři ženy – jedna hrbatá, sestra pacientky – šily košile. Po vyšetření i moje nepatrné lékařské znalosti stačily k poznání, že pacientce prostě chybí lepší strava než chléb a špatný čaj, jimiž se tito lidé živili. Řekl jsem to co nejšetrněji, ale její sestra se ke mně prudce obrátila, vytrhla z kapsy několik pencí a půlpencí a ukázala mi je. ‚To je všechno, co vydělám za šestatřicet hodin práce, a vy chcete, abych ji líp krmila!‘“ Huxley nebyl Mikuláš s bezednou nůší – a tak si vzal své vlastní poučení: víc než almužna, která nakonec víc ponižuje, než pomáhá, je dát lidem vzdělání, neboť i tím lze člověku pozvednout sebevědomí a dodat pocit osobní důstojnosti. Proto začal v roce 1855, tehdy zcela osamocený, s přednáškovými kursy pro veřejnost. Bylo až neuvěřitelné, jak srozumitelně dokázal sdělit i poměrně složitá témata vědy a filosofie… Však taky měl pokaždé narváno.Thomas Henry Huxley se narodil 4. května 1825 v Ealingu u Londýna, kde jeho otec učil na soukromé škole. Napřed to vypadalo, že se dá na techniku, ale pod vlivem švagra lékaře si vybral medicínu. Na podzim 1842 dostal stipendium na lékařské škole při londýnské nemocnici Charing Cross Hospital (tehdy měla svoji vlastní školu každá větší nemocnice, jen hlavní zkoušky se dělaly na univerzitách). Osmnáctiletý se stal bakalářem a uveřejnil svoji první vědeckou práci. Doktorát medicíny získal v jedenadvaceti. Vzápětí vstoupil do královského námořnictva, kde se jeho nadřízeným stal polární badatel John Richardson (vynikl zejména výzkumem arktické Kanady). Jako lodní lékař výpravy do Nové Guineje (1846–1850) mohl Huxley studovat exotické organismy. Během zastávky v Sydney se také seznámil se svou budoucí ženou. Vzali se po jejím příjezdu do Anglie roku 1855.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 8/2005, strana 28
Zdroj: