Přeskočit na obsah

Zákon o zdravotních službách - právník odpovídá

Je pravda, že dle nového zákonu mají veškeré preventivní prohlídky, vč. rizikových, vstupních a výstupních začít hradit zaměstnavatelé? Moje zkušenosti praví, že lidé vůbec netuší, že budou muset zaplatit minimálně Kč 500.- a poté si platbu nechat proplatit svým zaměstnavatelem. MUDr. Tomáš Rozsíval

Máte zřejmě na mysli prohlídky v režimu pracovnělékařských služeb, nikoliv preventivní prohlídky u registrujících praktických lékařů a PLDD. Druhé jmenované prohlídky jsou stále hrazeny zdravotními pojišťovnami v rámci kapitačně-kombinoané platby, pracovnělékařské služby podle § 53 a násl. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, skutečně nebudou podle od 1.4.2012 hrazeny zdravotní pojišťovnou. Tyto prohlídky v režimu tohoto zákona mají být hrazeny zaměstnavatelem, který s příslušným poskytovatelem uzavře smlouvu, kde bude režim těchto plateb upraven. Pokud by některý zaměstnavatel z jakéhokoliv důvodu závodní preventivní péči nezajišťoval (pomíjím teď otázku, zda tím porušuje či neporušuje zákon), v situaci, kdy pacient navštíví lékaře s žádosti o provedení prohlídky pro účely zaměstnání, opravdu nezbude nic jiného, aby pacient takovou prohlídku (jakožto výkon nehrazený ze zdravotního pojištění) uhradil lékaři hotově a na základě vystaveného účtu potom svůj nárok uplatnil u zaměstnavatele.

Otázku, nakolik jsou pacienti o tomto informováni, mi nepřísluší hodnotit, mám samozřejmě za to, že plošně by toto patřičně měl učinit stát, neboť jeho orgány zákon navrhly a schválily. To však nic nemění na zásadě, že musí pacienta o tom, že nejde o hrazený výkon, poučit i sám lékař v konkrétní situaci a zároveň pacientovi alespoň orientačně předem sdělit, v jaké výši se bude částka pohybovat. V případě neochoty pacienta prohlídku hradit je na místě takové provedení prohlídky odmítnout, neboť si i jako mlékař troufám tvrdit, že v tomto případě rozhodně nelze o nutnou a neodkladnou péči.

Je pravda, že podle tohoto zákona neregistrovaný zdravotnický pracovník nesmí přijít do styku s osobními údaji pacienta (tedy např. nemůže provádět zápis žádanek do laboratorního informačního systému, prohlížet výsledky v LIS apod.) a to ani pod dozorem? Nebo se to týká jen nezdravotnických pracovníků?

Jestliže „registrací podle tohoto zákona“ máte na mysli vedení zdravotnického pracovníka v Národním registru zdravotnických pracovníků (který nota bene ještě není zřízen, podle § 127 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách by se tak mělo stát až ve lhůtě 24 měsíců), musím tuto mylnou informaci dementovat. Zákon umožňuje za neposkytnutí údajů do registru uložit pokutu až do výše 500.000,- Kč (pochopitelně neúměrně vysokou), ale rozhodně ne sankcionovat zdravotnického pracovníka omezením či faktickou nemožností vykonávat náplň své práce, ať už se jedná o lékařského či nelékařského zdravotnického pracovníka. Žádnou podmínku nebo omezení, které uvádíte, zákon neobsahuje. Konkrétně u lékařů tím pochopitelně ale není dotčena „registrační povinnost“ podle jiného zákona, a to podle zákona č. 220/1991 Sb. – členství v České lékařské komoře.

Bude se pod vlivem zákona o zdravotních službách bude nějak měnit interrupční zákon?

Tento zákon se měnit nebude. Nejprve bylo záměrem nikoliv zákona o zdravotních službách, ale zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, nově upravit i oblast umělého přerušení těhotenství, od tohoto záměru však nakonec zákonodárce upustil. Z toho důvodu i po 1.4.2012 platí pro interrupce pravidla stanovená zákonem č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství, vyhláškou č. 75/1986 Sb., která tento zákon provádí.

Mgr. Miloš Máca, www.tribune.cz

DÁLE ČTĚTE:

Zdroj: www.tribune.cz

Sdílejte článek

Doporučené