Lidé se dnes už milují čím dál tím méně. Není čas.

Krásní mladí lidé se mají vzájemně nádherně a čistě rádi, i když svoji lásku musí ukrývat jako tajemství. Už si nevzpomenu, kdy jsem měl svoje poslední rande, ale vím, že už žádné nové nebude. Je mi to líto. Něco z mého života odešlo.

Když jsem já míval svá první rande, byly pro mě dívky tajemné bytosti. Bylo velmi dobrodružné je blíže poznávat. Informace o tělesném milování byly tabu. Pokud se chtěli mladí lidé více vzdělat, mohli chlapci sáhnout tak akorát jen po knížce pana Hynieho „Dospíváte v muže“ a dívky po knížce paní Pondělíčkové Mašlové „Děvčátko na slovíčko“. To bylo všechno. A nebyly vždy k sehnání. Vidět druhé pohlaví neoblečené nebylo možné. Sex v socialistických filmech spočíval v dlouhém záběru na noční lampu. Svět druhého pohlaví bylo dráždivé veliké ; tajemství. Každý drobný krok do tohoto záhadného světa byl silným zážitkem.

Dnešní mladí lidé to mají úplně jiné. Jsou vyzbrojeni znalostmi. Ještě než se budou prvně milovat, tak přesně teoreticky ví, jaké to bude, co mohou čekat. Neotevře se žádné nebe. Nerozezní se všechny zvony světa. Jen se v praxi splní to, co už měli teoreticky nastudováno. Z odborného hlediska je to jistě správné. Nechtěné těhotenství dokáže dívce zničit celý život. Pohlavní choroby jsou velmi nepříjemná záležitost. Ale kam jsme se dostali? Lidé se dnes už milují čím dál tím méně. Není čas. Je moc starostí. A kdo to potřebuje hned a teď, má po ruce internet.

Pro mě jako pro lékaře je to neřešitelné dilema, které mě vnitřně poltí. Z hlediska odborného jsem jednoznačně pro sexuální osvětu před začátkem pohlavního života. Ale mé romantické srdce pláče. O něco krásného a tajemného současní mladí lidé navždy přišli.

Zdroj: MT