Přeskočit na obsah

Lékaři požadují odklad a doladění eReceptu

Odpůrců eReceptu, který bude povinný již od 1. ledna 2018, přibývá. K České lékařské komoře se přidala i České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), které vadí, že nový systém je uživatelsky nepřátelský, složitý a drahý a že nesplňuje parametry, které byly původně avizovány, zejména tzv. lékový záznam, díky němuž by se mimo jiné předešlo duplicitám a zabránilo nežádoucím interakcím léků.

ČLS JEP vyčítá Ministerstvu zdravotnictví a SÚKL, že se snaží projekt prosadit silou, za každou cenu, aniž by akceptovaly připomínky, které lékaři dlouhodobě předkládají. Lékařská společnost proto navrhuje, aby povinnost od ledna platila jen pro lékárny, přičemž lékařům by měla být dána ještě půlroční lhůta během níž by se do systému zapojili. Obávají se totiž sankcí, které by SÚKL mohl ve výši od nula do dvou milionů korun, požadovat, ale i ohrožení existence některých praxí zejména na venkově. Podle vyjádření ředitele SÚKL Zdeňka Blahuty bude SÚKL zpočátku benevolentní a vždy bude posuzovat i okolnosti toho, proč lékař k systému nebyl připojený.

K tomu, aby se lékař připojil k systému eReceptu potřebuje kromě počítače, rychlého internetového připojení a softwaru i elektronický podpis. Zpracování žádosti o připojení k eReceptu trvá čtyři až pět týdnů a SÚKL garantoval včasné připojení všem, kdo zažádají do 24. listopadu. Právě zaregistrování se do systému je terčem kritiky lékařů, podle nichž měla být prvním krokem elektronická identita a až poté se mělo začít s eReceptem.

„Elektronický podpis je žába na kameni elektronického zdravotnictví, protože je příliš složitý a drahý. Celý systém je velmi komplikovaný a časově náročný. V době elektronizace čekáme na doporučený dopis a jeho dodejku. Všichni lékaři musí mít ověřený elektronický identifikátor, což odvádí peníze do soukromých firem, které ho poskytují,“ uvedl MUDr. Cyril Mucha, který se v ČLS JEP elektronizaci zdravotnictví věnuje. Jak se lékaři shodli, z řady připomínek, které vznesli, byl splněn jediný bod, kterým je specifikace podmínek, za nichž se bude moci užívat papírový recept.

Zde je poukazováno zejména na lékaře, kteří např. v odlehlých oblastech ordinují v několika ordinacích, a ne všude mají připojení k internetu nebo potřebnou techniku. „Dlouho se mluvilo o pilotních projektech, ale dodnes žádný neběží. Funkční není ani od října slibovaná funkce eReceptu přes mobil,“ kritizují lékaři situaci. Jak několikrát připomněli, jejich kritika se netýká elektronického zdravotnictví ani elektronické preskripce obecně, protože to považují za potřebnou a neoddělitelnou součást dalšího vývoje zdravotnictví a dlouhodobě je podporují. Nesouhlasí však s postupem Ministerstva zdravotnictví a SÚKL a se zaváděním nedokončeného systému. Naopak jako pozitivní uvedli spolupráci s MPSV, jejíž výsledkem byl kvalitní návrh elektronické neschopenky.

Základní body, které by podle ČLS JEP měly být buď splněny, nebo by měly být součástí harmonizující vyhlášky:

  1. Oproti současnému systému výrazně zjednodušit aktivaci eReceptu na základě registru zdravotnických pracovníků.
  2. Stanovení jasných pravidel pro zachování trvalé dvojkolejnosti elektronických a papírových receptů, aby v případě problémů nedošlo k ohrožení péče o nemocné.
  3. Ekonomická i administrativní výhodnost pro všechny účastníky.
  4. Podpora pokrytí vysokorychlostním internetem všech míst, kde je poskytována lékařská péče, tak aby mohl být eReceptu vystavován v reálném čase.
  5. Dostatečné vytestování, a zatížení systému před faktickou povinností.
  6. Funkčnost lékového záznamu.

„Musím konstatovat, že v této nepochopitelné a racionálně nezdůvodnitelné situaci mění ČLS JEP své stanovisko a varuje před zavedením eReceptu od 1. ledna 2018. Pokud příslušné instituce toto varování nevyslyší, může dojít nejen k dehonestaci celého projektu eHealth, ale i k ohrožení poskytování zdravotní péče,“ varoval prof. MUDr. Štěpán Svačina, CSc.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…