Genetické vyšetření pomáhá stanovit diagnózu

Když se díky genetickému poradenství narodí zdravé dítě rodině, která už má dítě s vážnou nemocí způsobenou nefunkčním genem, je to pro primářku diagnostických laboratoří dědičných metabolických poruch Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice Ing. Karolínu Peškovou největší radost. S paní primářkou jsme si povídali o lékařské genetice i o tom, jak mohou zdravotníci spolupracovat, aby se genetické riziko včas odhalilo a jaké etické otázky jsou s genetickým testováním spojeny.

Jaká tedy je role lékaře při odhalování genetických nemocí?

Lékař by na základě klinických příznaků a problémů v rodině měl indikovat genetické vyšetření a poslat pacienta na pracoviště, kde jsou schopni je provést. Následně by lékař s genetickou specializací měl poskytnout genetické poradenství rodině, to znamená – vysvětlit, co vyšetřením mohou zjistit, co výsledky vlastně znamenají a co jim může nabídnout. Pak proběhne vlastní laboratorní vyšetření. Výsledky vyhodnotí nejprve biochemik a následně genetik, který pročte geny a případně najde mutace, které mohou souviset s nemocí. Poté genetik vyhodnotí, které mutace jsou významné a korelují s klinikou pacienta a zváží, zda mutace může být příčinou klinických problémů pacienta. To je tedy role lékaře.

Jak konkrétně pak můžete zasáhnout?

Velkým přínosem, zejména u monogenních onemocnění, je prenatální diagnostika. Naším cílem vždy je dopátrat se diagnózy u pacienta a zjistit její genetickou příčinu. Rodině pak můžeme nabídnout prenatální diagnostiku, tj. při dalším těhotenství provedeme testy, kdy zjistíme, zda plod trpí daným onemocněním nebo ne. V případě umělého oplodnění lze využít i tzv. preimplantační diagnostiky, kdy lze zjistit onemocnění plodu ještě před jeho implementací do dělohy matky.

V diagnostickém algoritmu má místo sekvenování nové generace NGS, v čem spočívá?

Metoda je založena na spolupráci lékařů, genetiků, biochemiků a bioinformatiků a může významně přispět ke stanovení správné diagnózy. V našem novém Sekvenačním centru, které funguje od 1. srpna tohoto roku, vyšetřujeme metodou NGS pacienty z řady klinik napříč obory. Přicházejí k nám pediatričtí pacienti s dědičnými metabolickými a mitochondriálními onemocněními, vyšetření podstupují pacienti s interními nemocemi jako například hypercholesterolémií, věnujeme se onkologické či patologické problematice. V současné době připravujeme metody pro diagnostiku dalších skupin onemocnění, jako jsou kardiomyopatie či kostní dysplazie. Do budoucna bude genetické testování moderními metodami zcela jistě stále preferovanějším nástrojem k odhalení příčin zdravotních problémů pacienta, zkvalitní a zefektivní péči o něj a u dědičných onemocnění umožní cílené genetické poradenství v rodině.

Jsou genetická vyšetření spojena s etickými otázkami?

Samozřejmě. Při genetickém poradenství si musejí vyšetřovaní být vědomi, co jim informace přinese, musejí znát všechny přínosy i možná rizika. U monogenních autozomálně recesivních onemocnění je to jednodušší, tam je jasná matematika. Když jsou přenašeči matka i otec, mají 25procentní pravděpodobnost, že budou mít u nemocné dítě. Genetické poradenství je především o komunikaci jsou to mnohahodinové rozhovory s rodiči nebo přímo s pacienty.

Od letošního roku provádíte genetická vyšetření na přístroji MiSeq. V čem je přínosem?

Hlavním přínosem je fakt, že VFN má k dispozici velkokapacitní stroj, který může sloužit ke genetickému vyšetření pacientů z různých klinik. Přístroj MiSeq jsme instalovali 1. srpna, první běh byl 23. srpna. Přístroj se zatím spouští dvakrát až třikrát týdně, některá analýza trvá čtyři hodiny, jiná 24 hodin.

Diagnostika našich pacientů s dědičnými metabolickými poruchami je komplikovaná, bez genetického vyšetření se neobejde. Naše specializace na dědičné metabolické poruchy je unikátní, pracovišť s tímto zaměřením je v Evropě jen několik. Tato centra spolu v rámci diagnostiky úzce spolupracují, protože u vzácných onemocnění (jedná se o cca 800 onemocnění) není jedno pracoviště schopno provádět všechny analýzy. Něco vyšetřujeme my, něco kolegové v Německu, něco v Nizozemsku, vzájemně si s diagnostikou pomáháme. Posíláme vzorky pacienta s podezřením na určité onemocnění tomu pracovišti v Evropě, které se na jeho vyšetření specializuje a kolegové ze zahraničí zase posílají vzorky nám.

A na jaká onemocnění je zaměřené právě vaše pracoviště?

My jsme poměrně široce rozkročeni. Vyšetřujeme na biochemické úrovni stovky metabolitů, které jsou spojeny s určitou oblastí metabolismu. Konfirmace na úrovni enzymů a genů se u nás dělá jen u některých chorob, v současné době vyšetřujeme kolem 50 enzymů a 60 genů, metodou NGS 200 genů. Vyšetřujeme především ta onemocnění, která jsou v naší populaci relativně časté a také se zaměřujeme na nemoci vyšetřované v rámci novorozeneckého screeningu.

Co soudíte o trochu sci-fi budoucnosti, kdy by každý měl kompletně přečtený svůj genom a pak se jenom podíval, co mu všechno hrozí?

DNA lidský genom obsahuje 3,5 miliardy písmen genetické abecedy ATCG, které definují jedince na biologické úrovni. Pokud je podezření v rodině na konkrétní gen, je základní metodou při vyšetření sekvenování jednoho genu. Pokud je podezření na určitou skupinu onemocnění, je efektivnější vyšetřit celou skupinu souvisejících genů najednou, čemuž se právě v Sekvenančním centru věnujeme. Ale vývoj zřejmě spěje k tomu, že bude probíhat celogenomové sekvenování, které již v naší republice také probíhá, většinou na výzkumné úrovni. Viděla jsem, jak probíhá hodnocení dat, jsou to miliony čísel a jsou různé mechanismy, kterými se hodnotí. Jsou různé způsoby a ty se stále vylepšují, takže je možné, že dnes se celogenom přečte určitým způsobem, který umíme teď, a za několik let bude potřeba tu informaci přečíst znovu, jestli tam není pro nás nová informace.

Tak citlivá data ale musejí být velmi dobře chráněna, aby je někdo nemohl zneužít. Například zdravotní pojišťovny by nemusely chtít pojistit člověka, který podle genetického vyšetření onemocní nějakou nemocí, jejíž léčení je velmi drahé.

Ano, ochraně veškerých zdravotnických dat, nejen ze sekvenování, je věnována velká pozornost. Data z našich panelů bezpečně chráněna jsou.

Lze vidět budoucnost genetického testování i tak, že díky včasnému odhalení příčiny nikdo neonemocní, protože se všechno dá předem zjistit?

Myslím si, že ne. Při onemocnění hraje roli řada faktorů. Jenom se spoléhat nebo vymlouvat na genetiku, to mi nepřijde fér. Musíme si uvědomit, že se vždy jedná o „predikci“, tedy jakou si předpověď. Pacienti často mají pocit, že genetika zmůže všechno, ale tak to není, i oni sami musí něco pro své zdraví udělat.

Zdroj: MT