Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 16. prosinec 2018 | Svátek má Albína
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Mým velikým přáním je, aby i mí následovníci pokračovali v reformě psychiatrické péče

Foto: MZ ČR

Mým velikým přáním je, aby i mí následovníci pokračovali v reformě psychiatrické péče

Medical Tribune 15/2018
16.07.2018 08:46
Zdroj: MT
Autor: Marta Šimůnková
České zdravotnictví se potýká s mnoha problémy: s odchody mladých lékařů do zahraničí, protože český systém jim nezaručuje získání specializačního vzdělání, se zajištěním personálního obsazení českých nemocnic lékaři i sestrami, s podfinancováním oboru, zejména pro únik finančních zdrojů v neprůhledných dodavatelských vztazích.

Reforma psychiatrické péče se zdá z tohoto pohledu minoritou. Avšak počet duševně nemocných každým rokem stoupá a psychická onemocnění mají i své závažné somatické komorbidity. Přitom současná psychiatrická péče se příliš neliší od té, která byla poskytována za rakouského mocnářství. Možná používáme více moderních léčivých přípravků, ale vážně duševně choří jsou hospitalizováni v psychiatrických léčebnách poskytujících dlouhodobou péči. Přitom by jim bylo lépe v komunitní péči v jejich přirozeném prostředí. Jen potřebují podporu a pomoc. K tomu by měla vést reforma psychiatrické péče, o níž si MT povídala s ministrem zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adamem Vojtěchem.

Pane ministře, jak hodnotíte současný stav psychiatrické péče?

Podle zkušeností ze zemí, kde bylo započato s reformou psychiatrické péče již dříve a již je provedena, a podle zkušeností států, kde šli podobnou cestou, tedy deinstitualizací velkých ústavů do komunitních center, víme, že reforma je dlouhodobá záležitost, čítající nikoli měsíce, ale roky, možná desetiletí. Reformu jsme určitým způsobem iniciovali, ale jsme stále na začátku. Máme však vizi, směr a především lidi, kteří chtějí reformu psychiatrické péče provést. A to je nejdůležitější. Čeká nás mnoho nelehké práce, protože bude zapotřebí přesvědčit nejen laickou veřejnost, ale i mnohé odborníky, kteří nevidí v reformě psychiatrické péče podstatný smysl. Musíme získat i podporu politiků, protože – jak se ukázalo na jednání Výboru pro zdravotnictví – poslanci nevědí, o co v reformě jde, proč je tak důležitá, a tudíž pochybují, zda bude fungovat.

I mezi některými psychiatry panuje určitá skepse…

K prosazení reformy je vždy důležité změnit myšlení lidí, což není jednoduché. Určitá setrvačnost v rutinní práci, která byla stejným způsobem vykonávána po desetiletí, je zcela pochopitelná, ale s tím se nemůžeme smířit a musíme na reformě nadále pracovat. Apeloval jsem na všechny ředitele přímo řízených nemocnic, aby se do reformy zapojili a nebránili jí.

V ČR je nedostatek lůžek akutní psychiatrické péče – na akutní péči se mnohdy čeká. Myslíte, že převedení lůžek dlouhodobé psychiatrické péče na lůžka akutní pomůže situaci vyřešit?

Je mýlka, že v rámci reformy psychiatrické péče se budou rušit akutní lůžka. V porovnání se zeměmi OECD máme akutních lůžek málo. Konkrétní počet činil v roce 2017 celkem 1 381, což je opravdu velmi málo. Počet akutních lůžek chceme navýšit na čtyři tisíce a akutní péče by se měla rozvíjet. Je zde pochopitelně otázka financování, ale do práce na koncepci reformy byly přizvány i zdravotní pojišťovny – jak Všeobecná zdravotní pojišťovna, tak Svaz zdravotních pojišťoven, aby se na reformě přímo podílely. Finanční udržitelnost je naprosto zásadní jak pro provoz komunitních center duševního zdraví, tak pro zařízení, která provozují akutní psychiatrická lůžka. Chceme reformovat a podporovat akutní psychiatrickou péči a rozvoj komunitních center duševního zdraví. Redukovat chceme počet lůžek následné psychiatrické péče.

Proč vy osobně se tak angažujete v reformě psychiatrické péče?

O problematiku jsem se začal zajímat ještě v době, kdy jsem působil na Ministerstvu financí. Tehdy jsem začal spolupracovat s doktorkou Ditou Protopopovou a už tenkrát měl tehdejší ministr financí a současný premiér snahu reformu podpořit. Paní doktorku jsme jmenovali do pracovní skupiny pro reformu za Ministerstvo financí. Problematice se tedy věnuji dlouhodobě.

Vzrůstající prevalence psychických onemocnění je alarmujícím momentem, a ne nadarmo se psychickým onemocněním z epidemiologického hlediska říká diabetes 21. století. Vnímám psychická onemocnění jako důsledek životního stylu, zejména pak úzkosti a deprese. Druhou stranou těchto onemocnění je skutečnost, že jejich přítomnost u konkrétních jedinců vede ke zvýšení rizika somatických onemocnění, jako je například infarkt myokardu. Léčba psychických onemocnění byla vždycky „popelkou“, podfinancovaným a podceněným oborem. Proto se v současnosti potýkáme s problémem nedostatku psychiatrů a naprosto katastrofální je personální situace v počtu dětských psychiatrů. Narůstá nepoměr mezi počtem psychicky nemocných a počtem zdravotnických pracovníků v psychiatrii. A to nejde jen o léčbu úzkostí a depresí, ale i o vážnější diagnózy, jakými jsou třeba psychózy.

Dalším podstatným důvodem je tlak mezinárodních organizací, aby se péče o psychicky nemocné v České republice změnila a aby se velké ústavy transformovaly. Zatím probíhá i dlouhodobá léčba nemocných za zdmi ústavů, které jsou lokalizovány v malých obcích se ztíženou dostupností. To byl trend z předminulého století a do současnosti nedošlo k revizi tohoto postupu. Psychicky nemocní živořili na okraji společnosti a také v současnosti nalézáme mnoho psychicky nemocných mezi bezdomovci. Jsou to normální lidé, kteří trpí tím, že společnost má vůči nim předsudky. Tomu nahrávají mediální kauzy duševně nemocných, kteří kdyby měli správnou péči v komunitních centrech duševního zdraví, tak by nebyli nebezpeční ani sobě, ani okolí. Jde o důkaz toho, že současný systém poskytování psychiatrické péče není optimální.

V reformě nejde jen o deinstitualizaci, ale i o destigmatizaci duševních chorob a jejich léčbu, k čemuž by měla přispět cílená osvěta. Jde o široké spektrum problémů. K financování reformy byly vyčleněny prostředky z grantů Evropské unie, přispívají i Norské fondy. Tyto signály Ministerstvo zdravotnictví nemůže ignorovat.

Myslíte si, že tyto podněty přivedou do oboru více zdravotnických odborníků?

Pokud obor získá prestiž a práce bude lépe honorována, pak lze předpokládat, že se do oboru dostane více zdravotnických pracovníků. Musíme podpořit i vznik a financování rezidenčních míst v psychiatrii. Učinili jsme mnoho kroků k tomu, abychom napravili to, co se po desetiletí zanedbávalo. Protože počet nemocných narůstá, tak personální zajištění oboru řešit musíme.

V čem spočívá úloha Ministerstva zdravotnictví v reformě?

Zastáváme řídící úlohu. Ministerstvo zdravotnictví, Národní ústav duševního zdraví a Ústav zdravotnických informací a statistiky jsou příjemci zdrojů z grantů a strukturálních fondů Evropské unie. Dáváme reformě pravidla a řád, pracujeme s jednotlivými nemocnicemi a s kraji. Zaměstnáváme asi sto padesát lidí, kteří se na reformě aktivně podílejí.

V současnosti nás velmi zajímá kvalita psychiatrické péče, která je v různých zařízeních různá. O tom máme zprávy například od veřejné ochránkyně práv. Nedávno proběhlo školení Světové zdravotnické organizace o kvalitě psychiatrické péče, kterého se zúčastnili lidé, kteří se budou praktickou implementací reformy zabývat.

Co považujete za nejdůležitější, co již Ministerstvo zdravotnictví pro reformu učinilo?

Pro rozběhnutí reformy je velmi důležité, aby se uskutečnily pilotní projekty. Prvních pět center duševního zdraví již začíná čerpat zdroje z evropských fondů a jejich činnost se v současnosti rozbíhá. To je velmi důležité jako pozitivní příklad pro další psychiatrické ambulance, nemocniční psychiatry, ale i politiky, aby se ujistili, jak centra duševního zdraví fungují, jak je udržitelné jejich financování v reálné praxi. Do roku 2019 máme naplánováno spustit činnost dalších šestnácti center duševního zdraví. Ve střednědobém horizontu bychom chtěli rozšířit síť center duševního zdraví na třicet a v dlouhodobé prognóze na sto. Start prvních pěti komunitních center duševního zdraví považuji za to nejdůležitější, co jsme v současnosti mohli pro reformu udělat.

Kdo se ekonomicky podílí na rozjezdu komunitních center duševního zdraví?

Z Evropy přicházejí zdroje nejen přes Ministerstvo zdravotnictví, ale i přes Ministerstvo práce a sociálních věcí, s nímž se nám na tomto projektu doposud dařilo velmi úspěšně spolupracovat. Skeptici namítají, jak to bude dále s financováním po vyčerpání evropských fondů. Na dlouhodobé udržitelnosti financování center duševního zdraví spolupracujeme s pojišťovnami i s Ministerstvem práce a sociálních věcí, protože návrat psychicky nemocného do běžného života je problematika na pomezí zdravotní a sociální péče. Komunitní multioborové týmy se neskládají jen ze zdravotnických pracovníků (lékaře a sestry), ale také psychologa a sociálního pracovníka, který by měl pomoci s hledáním vhodného zaměstnání, bydlení, případně chráněného bydlení, eventuálně s pomocí získání osobního asistenta.

Z dlouhodobého pohledu budou zásadní pro chod center duševního zdraví úhrady od zdravotních pojišťoven. Už v současnosti s rozběhem prvních pěti center začínají zdravotní pojišťovny sbírat data a na základě analýz prvotních dat by mělo být nastaveno financování tak, aby bylo dlouhodobě udržitelné. Jde totiž o velmi specifický typ zdravotní péče, se kterým český systém zatím nemá zkušenosti. Určité návrhy a dohody s pojišťovnami již existují a doufám, že dojdeme k modelu udržitelného financování. Kromě center duševního zdraví se vbrzku rozběhne také projekt rozšířených ambulancí, v nichž bude pracovat psychiatr, psycholog a psychiatrická sestra. Počítáme i se zapojením praktických lékařů do ambulantní péče o psychicky nemocné. V souhrnu: péče musí být komplexní a ekonomicky udržitelná.

Jak se na reformě psychiatrické péče podílí Pacientská rada?

Musím ocenit, že Pacientská rada, jak byla ustanovena, vystupuje velmi profesionálně, má o problematice zcela konkrétní představy a reprezentuje velmi kvalifikované hledisko. Rada dostává k připomínkám naše návrhy a my se snažíme jejich návrhy zohlednit. Mnozí odborníci mě varovali před spoluprací s pacienty, ale organizace, které jsou zastoupeny v Radě, pro mne představují velmi cenného partnera. V žádném případě již nejde o „aktivisty“, kteří si řeší své problémy, ale zástupce skutečných pacientů se specifickými potřebami, kteří vědí, co je reálné, a nemají nenaplnitelná přání. Pacientská rada pro nás představuje velmi cenného partnera.

Bude v plánované reformě koncepce primární péče zohledněna i větší spolupráce praktického lékaře s multioborovým komunitním centrem duševního zdraví?

Praktici by měli převzít péči o nekomplikované pacienty s duševním onemocněním. S tím nová koncepce primární péče i reforma psychiatrické péče počítá. Péče o psychicky nemocné zapadá do koncepce rozšířených psychiatrických ambulancí a počítáme i s tím, že praktičtí lékaři budou spolupracovat s konkrétním komunitním centrem duševního zdraví.

Podílí se Ministerstvo práce a sociálních věcí na rozvoji reformy psychiatrické péče?

Doposud tomu tak bylo. Komunitní centra duševního zdraví jsou přesně ta problematika, která stojí na pomezí zdravotní a sociální problematiky. Možná je v tomto případě výraznější zdravotní péče, ale bez sociální podpory mnozí pacienti nenajdou cestu k „normálnímu“ životu. Je známo, že mezi bezdomovci je četná skupina pacientů, kteří by při správné komunitní multidisciplinární péči našli své důstojné místo v životě.

To by mohlo být i odpovědí na námitky skeptiků – co to je centrum duševního zdraví? Nový dům, nový ústav? Nikoli, jde o multioborový tým lidí, kteří se starají o nemocné v určité lokalitě – v komunitě a navracejí je do kvalitního smysluplného života.

Duševně nemocní lidé je jiný typ pacientů, liší se od těch, kteří si léčí zlomenou nohu a po zhojení se vracejí na své původní společenské postavení. U psychicky nemocných jde zpravidla o celoživotní onemocnění, s nímž se musejí naučit žít nejen sami nemocní, ale i jejich okolí.

Centra duševního zdraví v komunitách budou v budoucnosti pečovat o většinu psychicky nemocných, přesto zůstává skupina pacientů, kteří se do svého prostředí natrvalo vrátit nedokáží (nemocní s těžkou psychózou, někteří těžcí autisté, nemocní s mnoha komorbiditami, zejména bez funkčního rodinného zázemí). V Česku jsou v současnosti zcela naplněny kapacity domovů se zvláštním režimem, na přijetí se čeká roky. Tito nemocní jsou odkázáni na dlouhodobou ústavní péči, což je krajní a velmi nevhodné řešení. Pamatuje reforma i na tyto případy? Posílí se síť takových zařízení?

Podle monitoringu, který jsme si udělali, kapacita těchto zařízení není dostatečná. Na rozšíření sítě takových zařízení pracujeme s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Posílení sítě takových zařízení určitě patří k prioritám reformy psychiatrické péče. Náš plán stanoví, že do roku 2022 by měla být jasná koncepce těchto zařízení, na níž pracujeme nejen s Ministerstvem práce a sociálních věcí, ale i s kraji.

Jde o velmi komplexní problematiku, která se netýká jen Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí, ale i ministerstev vnitra a spravedlnosti, protože mnozí duševně nemocní v rámci jejich onemocnění mají tendenci k páchání různě závažných kriminálních činů, a v neposlední řadě i Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Skutečně jde o velmi komplexní problém s mnoha hledisky, která vyžadují specifická řešení. Nyní se snažíme vyřešit problémy, které byly po desetiletí na okraji zájmu. Mým hlavním přáním je, aby mí nástupci pokračovali v reformě, aby nedošlo k anihilaci naší usilovné snahy.



Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky