Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 25. srpen 2019 | Svátek má Radim
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Lékařské fakulty inovují přijímačky

Lékařské fakulty inovují přijímačky

Medical Tribune 23/2018
19.11.2018 08:32
Zdroj: MT
Autor: red

Absolventi lékařských fakult se mohou uplatnit v klinické medicíně, ve výzkumu, v pedagogické činnosti, ve veřejné a státní správě, ve farmaceutickém průmyslu i zcela mimo zdravotnictví. Není tedy snadné identifikovat vlastnosti, které by ideální student měl mít. Určitě by měl být připraven na to, že jako lékař musí být profesionálem ve zvoleném oboru schopným komunikace s pacienty. Jak připravit studium, aby absolventi uměli reagovat na nové medicínské výzvy i zachovat si lidskost a nevyhořet? Podobu přijímacího řízení si stanoví jednotlivé lékařské fakulty. Nyní budou mít více prostředků na to, aby přijímaly o 15 procent uchazečů víc a neklesla přitom kvalita těch, kteří u zkoušek uspějí. Zeptali jsme se představitelů akademické sféry i lékařů z praxe: Jak by podle vás měly vypadat přijímací zkoušky na medicínu, aby profil absolventa byl co nejlepší?


  • Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.,

děkan 1. LF UK

První lékařská fakulta se dlouhodobě a systematicky zabývá nastavením přijímacích zkoušek. Jednotlivé komponenty výběru studentů nevycházejí z dojmů či laických představ, jak bychom asi měli vybírat budoucí studenty, ale stojí na evidence‑based hodnocení nástrojů výběru těch, kteří budou zdárně studovat – a dopad postupných změn je průběžně vyhodnocován.

Významným prediktorem budoucí úspěšnosti studenta stále zůstávají jeho celkové studijní výsledky na střední škole. Jinými slovy, středoškoláci se špičkovými průběžnými výsledky jsou při studiu medicíny výrazně úspěšnější. Předchozí prospěch („být dlouhodobě schopen se učit a naučit“) je ostatně základním parametrem výběru na mnoha lékařských fakultách ve světě. Kasuistiky typu „znám studenta se samými jedničkami, co na medicíně neuspěl“ sice mohou být pravdivé, nicméně i selský rozum (o statistické analýze nemluvě) napovídá, že mezi úspěšnými středoškoláky je více budoucích úspěšných vysokoškoláků než ve skupině středoškoláků se špatným prospěchem. Talentovaný středoškolský volnomyšlenkář s horším prospěchem může dosáhnout na přijetí bodovým ziskem v testech, kde dokáže, že je schopen se učit a naučit alespoň jednorázově. Naše testy jsou sestaveny z otázek, jejichž diskriminační sílu průběžně analyzujeme a bodové hodnocení u přijímaček koreluje s další úspěšností studenta. Kasuistiky typu „znám studenta, co se mu nepovedly testy, ale určitě by byl empatickým lékařem“ sice mohou být pravdivé, nicméně i selský rozum (o statistické analýze nemluvě) napovídá, že empatie (a mnoho dalších vlastností) je pro lékaře nezbytná, nicméně pro zvládnutí studia není dostačující. Důvod, proč bonifikujeme výrazně dobré výsledky ve středoškolských olympiádách z profilových předmětů, patrně není třeba vysvětlovat: hovoří jasně o směrování a úspěšném naplňování zájmu našich adeptů. Významným – a ve světě uznávaným – predikčním faktorem zdárného studia jsou středoškolské výsledky v matematice. A platí v predikci akademické úspěšnosti obecně, nejen pro medicínu, ale i pro technické či společenské vědy. Občas se setkáváme se zkratkovitou interpretací, že matematika pro lékaře není důležitá. Ve výběrovém řízení ale jde o něco jiného. Nezkoušíme studenty z derivací, ale využíváme faktu, že ti, kterým matematika nedělala obtíže, mají obecnou schopnost dobře studovat obor, který si vyberou.

Naším cílem je přijímat studenty, kteří zdárně dokončí studium, zabránit frustraci těch, kteří mohou být úspěšní v jiných oborech, ale i ušetřit prostředky a zbytečnou zátěž učitelů, které přináší drop‑out neúspěšných. A naše vnitřní hodnocení naznačuje, že vývoj přijímacího řízení 1. LF UK tomuto cíli v posledních letech opravdu napomáhá.



  • Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.,

rektor UK

Zájemci o tak náročné studium, kterým medicína bezesporu je, by měli prokázat v přijímacích testech především výborné znalosti z přírodovědných předmětů a z matematiky – na to bych osobně kladl velký důraz. Určitě bych zvýšil počet přijímaných studentů – těch nejlépe prospívajících. Studenti tak jasně prokazují, že pokud byli během středoškolského studia dobří v matematice, biologii, chemii, fyzice, mají předpoklady být úspěšní i ve svém dalším vysokoškolském studiu. Je to logické – zájemci s trvale dobrými středoškolskými výsledky by měli mít výhodu před pouze momentálním dobrým výsledkem při přijímacích testech.

Při přijímacím řízení bych upřednostnil i ty studenty, kteří prokázali během svého středoškolského studia svoje znalosti z přírodovědných předmětů v olympiádách – v těch, které byly vyhlášeny MŠMT, a v obdobných krajských vědeckých soutěžích, kde se umístili na předních místech.

Studium medicíny vždy patřilo a patří k těm nejnáročnějším. Požadavky na studenty, kteří se medicíně chtějí věnovat, musejí být ty nejvyšší a není možné z nich slevit. Budou jednou našimi lékaři a bude jim svěřeno to nejcennější – zdraví a lidské životy.



  • Prof. MUDr. Jiří Manďák, Ph.D.,

děkan LF UK v Hradci Králové

Systém přijímacího řízení na Lékařskou fakultu v Hradci Králové je, podle mého názoru, natolik obtížný a objektivní, že t. č. nepovažuji za nutné na něm cokoliv měnit. Současný převis počtu žadatelů nad kapacitou fakulty stále ještě zajišťuje možnost výběru kvalitních studentů. Pokud v budoucnu poklesne počet žadatelů nebo se odhalí pokles kvality přijatých studentů, budeme muset systém upravit.



  • Prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc.,

děkan 2. LF UK

Přijímací řízení zaměřené na výběr co nejlepších studentů všeobecného lékařství není na 2. LF UK žádnou novinkou. Dlouhodobě se nám daří prostřednictvím dvoukolových přijímaček vybírat kvalitní uchazeče o studium, takže 85 procent přijatých studentů naši fakultu dokončí. Písemnou část tvoří nejen znalostní testy z biologie, fyziky a chemie (celkem 75 otázek hodnocených dvěma body za každou správně zodpovězenou), ale i test všeobecných předpokladů (25 otázek hodnocených třemi body), který zkoumá schopnost logické úvahy, porozumění rozsáhlejšímu odbornému textu, smysl pro postřeh detailů nebo prostorovou představivost. Uchazeči mohou za písemnou část získat až 225 bodů.

Více než tři stovky nejlepších postupují do druhého kola k ústnímu pohovoru, který obvykle probíhá následující den po testech. Před tříčlennou komisí pedagogů z naší fakulty uchazeč odpovídá na dvě vylosované otázky a může získat až 60 bodů. Cílem této části zkoušky je zjistit úroveň komunikačních dovedností uchazeče, posoudit jeho etické postoje a schopnost obhájit vlastní názor. Nehodnotíme tedy jen znalosti ze střední školy, ale zkoumáme i další předpoklady pro zvolený obor. Máme zájem o osobnosti, které zvládnou jak studium, tak následně i náročné lékařské povolání.

Body za písemnou a ústní část se sčítají a jsou jediným kritériem určujícím pořadí přijatých studentů.



  • Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.,

ředitel Národního ústavu duševního zdraví

Měly by vypadat zhruba tak, jak vypadají, zejména na 3. lékařské fakultě UK, kde kromě písemných testů z chemie, biologie a fyziky je též ústní pohovor, jenž hodnotí motivaci, schopnost orientovat se v odborném textu a vybrat z něj to podstatné, tvůrčí myšlení a schopnost vyznat se v nejasně strukturovaných jevech. Problém nespočívá v přijímacích zkouškách, ale v tom, jak přísná kritéria pro jejich složení určíme. I sebelepší zkoušky jsou k ničemu, když jimi proleze každý. Z našich výzkumů vyplývá, že jedním z prediktorů akademického úspěchu na medicíně je i prospěch z matematiky na střední škole. Proto v případě, že by se všude zavedly státní maturity, mohly by se přijímačky klidně nahradit vhodně definovanými kritérii jejich absolvování, jež by sloužila k regulaci přijímání studentů na lékařské fakulty. Každá fakulta by si svou úroveň mohla regulovat nastavením laťky.



  • Prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA,

děkan LF UK v Plzni

Všichni uchazeči o studium na LF UK v Plzni budou muset podstoupit znalostní testy, jejichž výsledky budou jediným kritériem pro přijetí ke studiu. V akademickém roce 2019/2020 poprvé nebudou přijímáni studenti pouze na základě výsledků středoškolských vysvědčení, tedy bez přijímacích zkoušek, a to pro zajištění plné objektivity při různé náročnosti středních škol. Uchazeči budou přijímáni pouze na základě výsledků přijímacích zkoušek dle latinského rčení Hic Rhodus, hic salta.

Snažíme se o zvýšení atraktivity studia pro nadané studenty založením Juniorské fakulty, ve které se mohou studenti středních škol lépe seznámit s možnostmi, které jim Lékařská fakulta v Plzni může pro další profesní život poskytnout – od studia přes výzkumné možnosti až ke klinické léčbě.



  • Prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, FERA, FASN,

přednosta Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN

Výběr kandidátů studia medicíny je (i s přihlédnutím k tomu, že nejlepší studenti dnes často preferují jiné obory) obtížný a odpovědný. Vysoká propadovost v prvním ročníku je jako nástroj výběru jistě velmi neoptimálním řešením pro učitele i studenty, navíc zbytečně zvyšuje náklady na přípravu lékařů. Přihlédnout k studijním výsledkům ze střední školy dává možnost pokusit se atrahovat ke studiu medicíny ty nejlepší studenty. Adekvátnost tohoto přístupu je ale limitována velkými rozdíly v kvalitě jednotlivých středních škol (bez objektivního srovnání jejich náročnosti). Tato skutečnost negativně ovlivňuje i využití známek z jednotlivých předmětů (např. matematiky). Vynikající lékař navíc jistě není jen exaktně uvažující mechanismus v budoucnu snadno nahraditelný umělou inteligencí, měl by mít např. také značnou míru motivace, empatie a psychologických a komunikačních schopností (toho, čemu se říká ars medici), měl by tedy být také všestranně humanitně vzdělaný. Ústní pohovor může pro studium medicíny zachránit budoucí vynikající lékaře, kteří automatizovaným sítem založeným na testech a výsledcích ze střední školy nemusejí projít.



  • Prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D.,

děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Obecně platí, že nejlepší absolvent medicíny je takový, který ji úspěšně dostuduje a dále působí v oboru. Vrátí tím společnosti nemalé prostředky investované do jeho vzdělání a dále zajistí kontinuitu oboru a zdravotní péče. V neposlední řadě pak posílí velmi důležitou – elitní – část společnosti, která by měla být nositelem vysokých profesních a morálních kvalit.

Roli lékařů z tohoto hlediska považuji za velmi specifickou: při své práci přicházejí do kontaktu s množstvím lidí z různých prostředí, vrstev a věkových skupin a v očích nejširší populace představují vzory vzdělanosti, což představuje velký závazek.

Pokud jde o konkrétnější definici úspěšného absolventa, to nelze úplně snadno říci, protože svět medicíny je velmi různorodý. Jiná očekávání jsou např. od chirurga v malé nemocnici, jiná od vědeckého pracovníka v oblasti využití nanotechnologií. Proto se Lékařská fakulta Masarykovy univerzity snaží dávat prostor (v rámci obecných nepodkročitelných standardů vzdělávání) odborné profilaci mediků již během jejich pregraduálního studia (tj. pediatrická, výzkumná či ryze praktická orientace). To znamená, že logicky nemůže existovat jediný nadějný typ uchazeče o studium, ale je žádoucí, aby byl jejich profil pestřejší.

Také proto se naše fakulta rozhodla pro nadcházející přijímací řízení podstatně obměnit podmínky přijímací procedury. Ta je nově konstruována tak, aby dala možnost přijetí širšímu – a z pohledu naší fakulty perspektivnímu – spektru talentovaných a motivovaných mladých lidí. Jednak těm s velmi dobrým výkonem u přijímacích zkoušek, dále těm, kteří systematicky a s dobrými výsledky studovali na střední škole, nebo takovým, kteří prokázali vysokou motivaci a nasazení v jedné oblasti přírodních věd (zde mohou uchazeči získat bonifikace za umístění ve vybraných předmětových soutěžích či středoškolské odborné činnosti). Velký důraz budeme také klást na znalost angličtiny jako hlavního mezinárodního jazyka medicíny.

Jsme přesvědčeni, že uchazeči z celého tohoto spektra mohou být dobří lékaři. Samozřejmě ale platí, že ten hlavní podíl na úspěchu je v rukou samotných studentů, kdy vysoká škola může podat pomocnou ruku.



  • Prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., FESC, FACC,

děkan 3. LF UK

Podle mne by měly přijímací zkoušky vypadat přesně tak, jak vypadají na 3. LF UK, tedy kombinace znalostních přijímacích testů s následným ústním přijímacím řízením pro většinu uchazečů + možnost přijetí bez přijímacího řízení pro malou část vynikajících studentů, kteří prokazatelně dosáhli mimořádných výsledků.



  • MUDr. David Marx, Ph.D.,

proděkan pro studium a výuku 3. LF UK

Celosvětově nepanuje shoda na tom, jak vybírat „ideální lékaře“. Je to ostatně i logické – šest let studia mezi 18. až 25. rokem je doba, kdy řada jedinců v různých oblastech dozrává a mění se. Navíc absolventi lékařských fakult se mohou uplatnit v řadě oblastí – v klinické medicíně, ve výzkumu, v pedagogické činnosti, ve veřejné a státní správě, ve farmaceutickém průmyslu i zcela mimo zdravotnictví. Nelze tedy jasně a přesně identifikovat vlastnosti, které by ideální student měl mít.

Na 3. LF UK kombinujeme znalostní test z chemie, biologie a fyziky s ústním pohovorem. Účelem testu je vybrat uchazeče, kteří mají optimální znalosti, které jim umožní pochopit výuku zejména v prvních ročnících studia (se studijním úspěchem na fakultě dlouhodobě koreluje nejlépe výsledek v testu z fyziky). Medicína však není jen vědou, ale i uměním – uměním komunikace, empatie, uměním bezpředsudečné interakce – proto v druhém kole naši uchazeči s examinátory diskutují nad neznámým textem, prezentují tak svou schopnost porozumět informacím, interpretovat je a obhajovat svá stanoviska v diskusi, další nedílnou součástí pohovoru je diskuse o motivaci uchazeče a o vybraných aktuálních tématech medicínské etiky. Jsme přesvědčeni, že taková struktura přijímací zkoušky nám umožňuje vybrat uchazeče nejen dobře odborně připravené ke studiu, ale také schopné v budoucnu dobře zastávat sociální roli lékaře, efektivně naslouchat svým pacientům a komunikovat s nimi i s jejich blízkými.

Nad rámec přijímacích zkoušek přijímáme již řadu let bez přijímacích zkoušek uchazeče s vynikajícím studijním průměrem ze střední školy, kteří prokázali schopnost systematicky a cíleně pracovat v některé nestudijní oblasti. Samotný prospěchový průměr dle našeho názoru není dostatečně validním ukazatelem kvality, proto je další podmínkou, aby tito uchazeči měli vynikající výsledky ve znalostních soutěžích (např. středoškolských olympiádách) či soutěžích sportovních a uměleckých, specifickou kategorií jsou středoškoláci oficiálně ocenění za záchranu života či zdraví.



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky