Platby státu za státní pojištěnce mohou úplně skončit

Místo plateb ze státního rozpočtu by se podle představy ministerstva financí zvýšily odvody zdravotního pojištění. Kvůli ochlazení ekonomiky je v ohrožení také navrhované zvýšení plateb za státní pojištěnce v roce 2021 a automatická valorizace těchto plateb.

Debata o financování zdravotnictví začala od plánu ministerstva financí zrušit superhrubou mzdu. Ruku v ruce s tím má jít snížení daní. O tom se diskutuje už delší dobu, v současnosti se mluví o zrušení superhrubé mzdy od roku 2021. Jak uvedla ministryně financí JUDr. Alena Schillerová Ph.D. (za ANO) začátkem února v České televizi, daň z příjmu by mohla klesnout na méně než 19 procent hrubé mzdy. „Chci to ale spojit s reformou veřejného zdravotního pojištění,“ uvedla tehdy Schillerová. Dnes je daň z příjmu 15 procent superhrubé mzdy, zhruba 20 procent z hrubé mzdy. Snížením daní na 19 procent hrubé mzdy, jak předpokládá koaliční smlouva ANO a ČSSD, by přišel státní rozpočet o 22 miliard korun.

Konkrétní plán reformy financování zdravotnictví dosud nebyl zveřejněný, ačkoli o daňových změnách má parlament jednat už letos. Přesto začínají obrysy plánu unikat na veřejnost.

Jednají experti

Ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch (za ANO) v České televizi potvrdil, že se zástupci ministerstva financí probíhají jednání o úplném zrušení plateb ze státního rozpočtu za takzvané státní pojištěnce. Těch je zhruba šest milionů, patří mezi ně důchodci, děti a rodiče na rodičovské dovolené a další. Platba ze státního rozpočtu představuje pro systém zdravotního pojištění více než pětinu příjmů. Naopak by se zvýšily odvody ostatních zdravotních pojištěnců.

„Je to předmětem jednání. Jednání jsou na expertní úrovni, jednají zástupci ministerstva financí a zdravotnictví, můj osobní názor je, že platba za státní pojištěnce je pro zdravotnictví jako celek větší jistotou,“ uvedl Vojtěch v pořadu ČT Týden v politice. „Ne, že bych se tomu apriori bránil, je ale nutné zajistit, že zdroje pro zdravotnictví budou růst. Do budoucna, i když tlačíme na efektivitu, bude zdravotnictví vyžadovat nárůst příjmů z hlediska demografického vývoje, nových technologií, růstu platů. Jediná naše obava je, aby příjmy systému rostly,“ uvedl ministr.

Svaz zdravotních pojišťoven návrh na zrušení plateb za státní pojištěnce zřejmě podporovat nebude. Hlavní důvod je, že by se mohly příjmy ještě více rozkolísat v závislosti na ekonomickém cyklu. Přitom hradit zdravotní péči je potřeba i v čase ekonomické recese. Zvyšováním plateb za státní pojištěnce řešili v minulosti vlády problémy s financováním zdravotnictví v časech, kdy stagnuje výběr pojistného kvůli vyšší nezaměstnanosti a nízkému růstu mezd. Navíc je do budoucna potřeba počítat s tím, že podíl důchodců bude přibývat a ekonomicky aktivních naopak ubývat. „Populace České republiky stárne a převést prakticky celé náklady na zdravotní péči jen na zaměstnance a zaměstnavatele by nejen zdražilo pracovní sílu, ale hlavně by postupně příjmovou bilanci systému zdravotního pojištění zhoršovalo,“ upozorňuje prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ing. Ladislav Friedrich. (viz box)

Předsedkyně sněmovního zdravotního výboru prof. MUDr. Věra Adámková CSc. (za ANO) nechtěla plány komentovat, protože dosud neviděla žádný konkrétní návrh.

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Ing. Zdeněk Kabátek apeloval na to, aby byly zajištěny odpovídající příjmy pro zdravotnictví. „Diskuze ke změnám je možná, musí jí předcházet analýza, jaké to bude mít dopady do rozpočtu (zdravotnictví pozn. red). Obecně jakékoli řešení musí vést k tomu, že systém zůstane stabilní,“ uvedl Kabátek.

Podle ekonoma Ing. Miroslava Zámečníka je přenesení zátěže na ekonomicky aktivní obyvatele špatný nápad, který může uškodit české ekonomice a zdravotnictví nic dobrého nepřinese. (Více v rozhovoru)

S návrhem naprosto jednoznačně nesouhlasí někteří opoziční poslanci. „Tento návrh pokládám za zcestný. Státních pojištěnců je 60 procent občanů. Když za ně stát přestane pojistné platit, logicky už to nebudou pojištěnci. Navíc není fér nutit čtyři miliony občanů, aby hradili zdravotní péči nejen sobě, ale dalším šesti milionům,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Ing. Miroslav Kalousek na Twitteru.

Podobně negativně se k tomu staví i Ing. Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS. „Podle ministryně financí mají za státní pojištěnce místo státu platit zaměstnanci, OSVČ a firmy. Zvýšení daní o 75 až 80 miliard! To je ten ideový obrat ANO doprava a podpora živnostníkům a podnikání v praxi,“ poznamenal Stanjura.

Pirátská strana odsoudila nápad v tiskové zprávě. „I když financování resortu zdravotnictví není dle představ Pirátů, je to v tuto chvíli stabilní systém, v němž má stát možnost doplnit případný výpadek zdrojů. Uvedenou novelou se stát vzdává nepřímého vlivu na financování péče, který působí jako stabilizační prvek. Jde jednoznačně o zbytečný hazard s českými pacienty,“ myslí si místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Ing. Petr Třešňák

Zvyšování plateb státu na vedlejší koleji

Ministerstvo zdravotnictví přitom loni předložilo návrh na automatické postupné zvyšování plateb státu za takzvané státní pojištěnce. Pro příští rok je v zákoně zaručený nárůst plateb o 3,5 miliardy korun. Ministerstvo zdravotnictví už loni v listopadu poslalo do připomínkového řízení návrh na zavedení automatické valorizace plateb, který by přinesl v roce 2021 odhadem skokový nárůst 14 miliard korun navíc a v dalších letech mírnější nárůsty. Výše plateb ze státního rozpočtu má být závislá na růstu průměrné mzdy. Jako hlavní důvody ministerstvo zdravotnictví uvádí, že by navržený systém byl více předvídatelný, než když se o navýšení plateb za státní pojištěnce každoročně dohaduje vláda. A také že garantuje i do budoucna růst příjmů zdravotního pojištění. „Navýšení platby za státní pojištěnce v této úrovni částečně (byť ne zcela) naplňuje požadavek na přibližování celkových výdajů na zdravotnictví k průměru evropských zemí v OECD. Garantováno je poté pravidelné navyšování i v dalších letech, přičemž dopady na státní rozpočet lze považovat za přiměřené, realizovatelné a odpovídající potřebám navyšování zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění,“ píše ve svém návrhu ministerstvo zdravotnictví.

Jenže v připomínkovém řízení se proti návrhu automatické valorizace plateb, tak jak byl ministerstvem zdravotnictví předložen, postavilo ministerstvo financí. Navržený vzorec by podle něj vedl k příliš velkému nárůstu plateb ze státního rozpočtu a nebyl by tedy udržitelný. Už ve svých připomínkách, které k návrhu poslalo ministerstvo financí začátkem loňského prosince, zároveň kritizuje kolegy z ministerstva zdravotnictví, že předkládají návrh bez jasné, kam se má systém financování zdravotnictví dál ubírat. „Pokud MZ stále nedokáže formulovat, jak má zdravotní systém v ČR vypadat a jaké finanční prostředky bude potřebovat v dlouhém období a z jakého důvodu, nelze ani stanovovat podíl státního rozpočtu na jeho financování,“ uvádí se v připomínkách ministerstva financí.

Pozice ministerstva zdravotnictví v otázce navyšování plateb ze státního rozpočtu pro zdravotnictví se výrazně zhoršila, když na konci ledna zhoršilo ministerstvo financí ve své prognóze odhad růstu ekonomiky v letošním roce. Vzhledem k očekávanému zpomalení pak vyhlásilo, že je potřeba šetřit. Resorty dostaly za úkol navrhnout pro rok 2020 úspory proti roku 2019 v miliardách korun, ministerstvo zdravotnictví by mělo ze svých 7,3 miliardy korun v roce 2019 seškrtat v příštím roce 1,1 miliardy korun. To by se zřejmě dotklo investic.

Například letos se očekává, že stát za zhruba 5,9 milionu státních pojištěnců pošle zdravotním pojišťovnám přes 72 miliard korun. Celkové příjmy systému budou odhadem 347,5 miliardy korun.

Zdroj: MT