Ve většině segmentů je jasno o úhradách v roce 2021

Dohodovací řízení o úhradách za zdravotní služby pro rok 2021 bylo poznamenáno nejistotou ohledně vývoje ekonomiky a příjmů zdravotních pojišťoven. V polovině května byly na zasedání analytické komise prezentovány různé odhady příjmů v roce 2021, podle odhadu připraveného Všeobecnou zdravotní pojišťovnou mohou celkové příjmy systému včetně rozpuštění rezerv v roce 2021 činit 373,3 miliardy korun. Ekonomický náměstek FN v Motole Jiří Čihař ale prezentoval odhad, ke kterému se přiklonili zástupci několika segmentů, že by celkové příjmy zdravotního pojištění v roce 2021 mohly dosáhnout 394,8 miliardy korun. V roce 2019 přitom činily celkové příjmy systému 326 miliard, a tak bylo možné jednat o určitém růstu úhrad. Odhadovaný meziroční nárůst příjmů systému veřejného zdravotního pojištění v příštím roce je podle ministerstva zdravotnictví 13,3 mld. Kč.

Nedohodou skončila jednání v segmentech akutní a následné lůžkové péče. I nemocnice nakonec našly pár hodin před uzavřením dohodovacího řízení společnou řeč se VZP, ne však se Svazem zdravotních pojišťoven ČR. „Poskytovatelé a VZP by shodu našli, ale svazové zdravotní pojišťovny nesouhlasí,“ sdělil MT člen rady Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.

U praktických lékařů a praktiků pro děti a dorost zůstává způsob výpočtu úhrad podle dohody bez větších změn. Navyšuje se úhrada za mimokapitační výkony, kapitační platba zůstává stejná. Za každou vykázanou epizodu péče mají praktičtí lékaři v příštím roce dostat úhradu 65 korun. Dohoda počítá s novými výkony v sazebníku výkonů Péče o pacienta s demencí a Test mentálních funkcí.

„V kontextu toho, jak jde ekonomika dolů a v mnoha odvětvích hrozí propouštění, to považuji za dobrý kompromis. Je pro nás podstatné, že díky navýšení plateb státu za státní pojištěnce můžeme očekávat navýšení úhrad, a oceňuji, že to navýšení má být o trochu vyšší než v jiných segmentech,“ řekl MT předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka. Do příštích let už podle něj bude potřeba mluvit nejen o nárůstu mimokapitačních plateb, ale i kapitace. V segmentu samostatných ambulancí byli proti původnímu návrhu pojišťoven všichni zástupci lékařů. Po dlouhých debatách přesto našli dohodu. Ta znamená, že si polepší zejména ambulantní specialisté s vysokým podílem úhrad za práci, protože pojišťovny zohlední plánované navýšení ceny práce nositelů výkonů o deset procent. Zároveň se zlepší podmínky pro získání bonifikace, na vyšší úhrady tak dosáhne více lékařů. Vyšší ohodnocení čeká lékaře, kteří provozují ambulanci na plný úvazek, mají objednávkový systém, vzdělávají se… „Celkově nebude meziroční navýšení úhrad tak velké jako za služby poskytnuté v roce 2019, ani takové, jaké slibovala původní dohoda na rok 2020. Nicméně po zkušenostech z jednání o kompenzační vyhlášce na letošní rok jsem přesvědčen, že je i takováto dohoda lepší, než aby o úhradách rozhodovalo ministerstvo zdravotnictví,“ uvedl předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR Zorjan Jojko.

Lékárnám stanoví dohoda úhradu 16 korun za každý vykázaný signální výkon vydání položky na receptu bez regulace. Kromě toho získají lékárny platbu 12 korun za elektronizaci každého listinného receptu. O úhradách rozhodne ministerstvo zdravotnictví vyhláškou, dohody z dohodovacího řízení by mělo při jejím psaní respektovat. Využít může i částečnou dohodu u nemocnic. Ministr Adam Vojtěch výsledky dohodovacího řízení kvitoval. „Pokračujeme v základních principech, podporujeme primární péči, reformu péče o duševní zdraví a její klíčovou součást, kterou je financování center duševního zdraví. Je pro mě zcela zásadní, že nadále počítáme s hrazením centrové péče, tedy život-zachraňující léčby, a pojišťovny počítají s tím, že do této péče dají další 3 miliardy korun. Zdravotnictví v dalším roce poroste, a to i díky tomu, že se podařilo zvýšit platby za státní pojištěnce, letos o 20 a v příštím roce o 50 miliard korun, což zaručí stabilitu systému, protože zdravotnictví nebude tak závislé na vývoji ekonomiky, “ uvedl ministr Vojtěch.

Zdroj: MT