Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 18. červen 2021 | Svátek má Milan
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Mrozek: Chci hledat konsensus a rovnováhu

Foto: archiv Z. Mrozka

Mrozek: Chci hledat konsensus a rovnováhu

Medical Tribune 12/2021
07.06.2021 09:28
Zdroj: MT
Autor: Adéla Čabanová
Po třinácti letech ve funkci viceprezidenta České lékařské komory se MUDr. Zdeněk Mrozek, Ph.D., rozhodl kandidovat na post prezidenta této stavovské organizace. „Lékařská komora si své místo postupně dobývá dlouhodobou mravenčí prací. Je nutné dokázat, že umíme navrhovat konstruktivní věci, spolupracovat a že jsme solidní partner, který nepodráží,“ říká.

  • Kdy vás napadlo, že budete kandidovat na prezidenta České lékařské komory? Vybavíte si nějaký moment?

Spíše to k tomu postupně spělo. Je vyhlášen volební sjezd a pár kolegů mě oslovilo, že si myslí, že bych to měl dělat. Sám teď vnitřně cítím, že bych kandidovat měl.

  • Podle vašeho volebního hesla by komora měla být respektovaná, sjednocující a poskytující zázemí. Jaká je podle vás dnes?

Chci pokračovat v tom dobrém, co se udělalo, ale myslím, že by komora měla být více sjednocující než dnes. S odbornými lékařskými společnostmi a profesními sdruženími dnes příliš nespolupracujeme. I s ministerstvem zdravotnictví by mohla být spolupráce více pozitivní, mohli bychom se více podílet na věcech, které ministerstvo připravuje.

  • Jak se z vašeho pohledu vyvíjela spolupráce ČLK s ostatními aktéry ve zdravotnictví od roku 1997, kdy jste se poprvé stal členem představenstva komory?

Myslím, že se postavení komory postupně zlepšuje. Samotná lékařská komora byla obnovena v roce 1991 a své místo si postupně dobývá dlouhodobou mravenčí prací. Je nutné dokázat, že umíme navrhovat konstruktivní věci, spolupracovat a že jsme solidní partner, který nepodráží.

  • Na posledním sjezdu ČLK v roce 2019 vstoupil prezident Milan Kubek do otevřeného konfliktu s profesními sdruženími. Je to moment, na který narážíte?

Je. Osobně jsem spíše pro to, vyříkat si spory uvnitř a navenek být konsensuální, abychom prezentovali naši sílu, a ne slabiny. Upřímně, všichni chceme dosáhnout přibližně téhož. Že chce někdo jít trochu jinou cestou, to si většinou můžeme mezi sebou vyříkat, najít kompromis nebo jeden druhého přesvědčit, která cesta je lepší. Některé konflikty jsou možná zbytečné a vyplývají spíše z nedorozumění než z toho, že bychom byli antagonisticky postaveni proti sobě.

  • Některé spory vyplývají z toho, jakou roli chce lékařská komora hrát v jednáních o úhradách, která dříve byla doménou profesních sdružení. Je snaha získat co největší sílu v dohodovacím řízení o úhradách a konkurovat profesním sdružením cesta, kterou by podle vás měla ČLK dál jít?

Záleží, jak bychom se s profesními sdruženími dohodli. Někdy je lepší mít více organizací, které mají průnik členů a hájí podobné myšlenky. Dá se to využít. Někdy jdou profesní sdružení i proti sobě navzájem. Podle mě by lékařská komora měla být platformou, kde se vyvažují různé zájmy a kde se hledá řešení. Tak, aby to neodnesly skupiny lékařů, kterých je početně méně. Někdy se zapomíná na minoritní obory, jiné silné skupiny si vydobudou víc. Je lepší hledat rovnováhu.

  • V příštích letech mohou být otázky o spravedlivém rozdělení úhrad ještě důležitější, některé signály ukazují, že období rychlého růstu rozpočtu zdravotního pojištění možná končí.

To ano. Chtěl bych, abychom si v klidu sedli a řekli, jak má zdravotnictví v postcovidové době a možná i v době ekonomické krize vypadat. Jak má být strukturováno, jaká je role veřejného zdravotního pojištění, které výkony jsou případně zbytné. Jak zajistit, aby do zdravotnictví šly adekvátní peníze a abychom tu neměli zdravotnictví na úrovni Velké Británie. Tam v poslední době není akutní péče na dobré úrovni. Přitom v padesátých letech měla Británie nejlepší zdravotnictví v Evropě. Protože ale neřešila systémové problémy, má v současné době jednu z nejhorších pověstí.

  • Nejsou tyto otázky doménou politiků, kteří by nám měli teď před volbami předkládat své vize?

Čekám na to, ale zatím to moc nevidím. Ani nevnímám, že by se v politických stranách definovali odborníci na zdravotnictví, se kterými by se mohl člověk sejít a zjistit, jaké mají záměry. Nápady by měly být odprava doleva, ale zatím jsem slyšel jen ojedinělé výkřiky, které řeší jen podružnosti.

  • Jakou roli by tedy podle vás v těchto debatách měla hrát lékařská komora?

Komora disponuje odborností, mohli bychom nabídnout vedle ideového pohledu ten odborný. A ten bychom měli mít připravený. Mohli bychom jako lékaři mimo jiné vytvořit určitý žebříček zdravotních výkonů, které považujeme za absolutně nezbytné a které naopak za zbytné. Úlohou politiků by mělo být udělat tu čáru, které výkony budou plně hrazené a které ne.

  • Jak by k nějakému konsensu o budoucím vývoji zdravotnictví mohla komora dojít, aby s tím byli členové ztotožněni?

Chci, aby vedení ČLK více vyjíždělo do regionů, a přitáhlo tak zájem členů. Je to jeden z významných bodů mého programu. Když se skupinka lidí schází stále jen v Praze, přestane to po čase řadu lékařů zajímat. Pokud ale budeme mít se svými členy intenzivnější kontakt, zlepšilo by se to. Můžeme využít i elektronické formy komunikace. Pak mohou sice padat i extrémní názory, ale tak to mám rád, líbí se mi široký brainstorming. Každý člen komory by měl mít pocit, že si jeho názor někdo přečte, že ho zpracuje a že může mít dopad. Je to celospolečenský problém, takové odtržení od politiky a veřejného života. Hodně lidí má pocit, že nic nenadělají. Chtěl bych lékařům vrátit pocit, že jejich hlas má váhu.

  • Jste viceprezidentem od roku 2006. Když říkáte, že by mělo vedení komory více vyjíždět do regionů, nebo když deklarujete, že by mělo vedení komory více podporovat mladé lékaře, a tak dále, co z toho nemohl udělat viceprezident Mrozek a bude to moci zlepšit prezident Mrozek, pokud bude zvolen?

Pozice viceprezidenta komory je jiná. Ano, mohl jsem si vést svoji politiku, ale pro mě bylo důležité, aby byla komora jednotná. Podpora prezidenta, to je podle mě role viceprezidenta. Prezidentem byl zvolen pan doktor Kubek. Představenstvo se ho snažilo korigovat, včetně mě, ale hlavní slovo náleželo jemu. S mladými lékaři jsem samozřejmě spolupracoval a také jsem se snažil prosadit některé své návrhy. Navrhoval jsem například výjezdní zasedání představenstva. Za předchozího prezidenta představenstvo vyjíždělo, pokud si vzpomínám, každé druhé jednání bylo na okresech, kde jsme se setkali i s místní politickou reprezentací. Teď ale můj návrh na výjezdní jednání přijat nebyl.

  • Jak hodnotíte, jak fungují okresní sdružení ČLK?

Mezi okresními sdruženími jsou rozdíly. Chtěl bych dát předsedům, kteří o to budou mít zájem, větší metodickou podporu z centra, aby jim to pomohlo fungovat lépe. Měli bychom také mít nějakou platformu, kde by předsedové okresních sdružení prezentovali dobré nápady. Když objíždím republiku, na každém okrese narazím na nějaký dobrý nápad. Je škoda, že je mezi sebou málo sdílíme. Někde zvou na zasedání okresního sdružení osobnosti, které mají životní jubileum, jinde se pravidelně dělá setkání s novými lékaři, aby se seznámili. Nebo pořádají zajímavé přednášky. Stálo by za to takové nápady systematicky sbírat.

Stálo by také za to využít toho, že máme členy představenstva volené regionálně. Každý člen představenstva by podle mě měl mít svůj region objetý, aby na okresní shromáždění přišel a posílil ten kontakt vedení komory se členy. Pro centrální vedení by bylo výhodou získávat od členů požadavky, co vlastně chtějí. Na druhou stranu by zase člen představenstva přímo předával informaci, co vše představenstvo dělá. Máme hodně aktivit, ale málo umíme říct, co vše jsme udělali.

  • Dlouhodobé téma je slabá účast členů komory na okresních shromážděních. Dá se to zlepšit?

Nečekám, že bude na okresní shromáždění chodit 50 nebo 60 procent lékařů. Jsou tady dvě příčiny: velké vytížení lékařů a celospolečenská – lidé jsou unaveni politikou.

  • Co si myslíte o myšlence korespondenčních voleb delegátů sjezdu, aby mohli volit i lékaři, kteří na okresní shromáždění nechodí?

Jsou organizace, které mají distanční volby, a vede to k tomu, že jsou tam voleni nejznámější kandidáti. I kdyby bylo jejich jméno známé v negativním smyslu. Přeci jen, když se lidé sejdou, má to svoji váhu. Spíše než korespondenční volby bych chtěl, aby na okresní shromáždění dorazilo co nejvíce lidí.

  • Kromě vás a pana prezidenta Milana Kubka zatím nikdo kandidaturu na prezidenta ČLK neohlásil. Čím si to vysvětlujete?

Nevím. Myslím, že je to škoda. Je to jeden z důvodů, proč jsem se přihlásil. Lékaři si zaslouží mít možnost volby. Když je větší výběr, je větší pravděpodobnost vybrat dobře.

  • Nemůže to být i únavou, kterou teď lékaři prožívají po covidové krizi?

Samozřejmě by bylo lepší, kdyby volba probíhala na standardním podzimním sjezdu. Jsou ale určitá pravidla a ta už neumožňují další posunutí voleb prezidenta.

  • Jako jeden ze svých úspěchů označuje prezident Kubek vybudování Domu lékařů. Jak vnímáte tuto akci?

Přiznám se, že jsem byl jediný z představenstva, který pro tento projekt nehlasoval. Souhlasím s tvrzením, že si lékaři zaslouží reprezentativní budovu. Nejsem si ale jistý, jestli náklady, které do toho dáváme a které to také s sebou dál ponese, nebudou pro Českou lékařskou komoru příliš vysoké. To byl důvod, proč jsem byl tehdy proti. Dodnes nevíme, kolik nás bude stát roční provoz ani kolik budeme schopni vydělávat pronájmem části budovy. Stále tedy jsem skeptický a mám obavy, abychom kvůli financování budovy nemuseli omezovat například právní servis pro lékaře nebo jiné činnosti, které vidím jako důležité. To jsou otázky, na které musíme odpovědět a hledat co nejefektivnější řešení.

  • Sídlo komory je v Olomouci, kde pracujete. Stálo by za to i tam rozvíjet zázemí ČLK?

Nemyslím, že by komora potřebovala druhou reprezentativní budovu v Olomouci, ale chci, aby bylo komorové dění více rozprostřeno po republice a aby nemuseli Moraváci jezdit za vzdělávacími akcemi přes celou republiku. Sondoval jsem například u vedení olomoucké fakulty možnosti pronájmu přednáškových místností. Právní kursy už v Olomouci probíhají, rád bych to rozvíjel.

  • Jakou cítíte podporu před volbou prezidenta ČLK?

Podporu cítím. Je trochu problém současné nestandardní situace, že tu byl nouzový stav a okresní sdružení se začala scházet až v posledních týdnech, takže se scházejí i čtyři okresy v jeden den, a to člověk nemá šanci navštívit a představit svůj program.

  • Jak vidíte svoje šance?

Kdybych nevěřil, že vyhraju, tak do toho nejdu.

  • Co když zvolen nebudete, zůstanete dál viceprezidentem?

Na červnovém sjezdu se bude volit představenstvo a prezident. Pokud nebudu zvolen prezidentem, funkční období viceprezidenta mi končí za dva a půl roku, a protože mě práce pro komoru baví, určitě v ní chci pokračovat. Na druhou stranu sjezd se může rozhodnout jakkoli, může mě i odvolat, a pak by se zřejmě volil nový viceprezident na podzimním sjezdu.

  • Co pro ČLK znamená poslední změna na postu ministra zdravotnictví, na který znovu nastoupil poslanec Adam Vojtěch?

Pan ministr Vojtěch je komunikativní člověk. Nějaké rozpory tam sice byly, ale myslím, že do konce volebního období budeme spolupracovat korektně.

  • O čem bude potřeba urychleně jednat s ministrem?

Kromě úhrad je tu také otázka elektronizace nebo nedořešené věci ohledně vzdělávání mladých lékařů. Prosazuji, aby byla mladým lékařům plně uznána praxe v covidáriích, i když nespadá do jejich portfolia. Když někdo pracoval na covidáriu, naučil se z medicíny v krizové situaci víc než jindy.

  • Jaká bude tato generace lékařů, kteří si hned na startu kariéry prošli zkušeností s covidovými odděleními?

U těch, kteří pracovali na covidových odděleních, je to, jako by prošli válkou. V něčem to může být pro jejich profesní růst dobré, v něčem ne. Pro profesní růst je dobré, když doktor vidí, že lidé mohou přes veškerou péči umírat, ale je špatné, když si na to zvykne. Nelíbilo se mi, jak moc za covidu vymizely lidské příběhy a proměnily se ve statistiku úmrtí. Nerad bych, aby to v mladých lékařích zůstalo. Rád bych pomohl vrátit medicínu k lidskému přístupu. Často se managementy nemocnic honí za výkonem a osobní přístup k pacientovi mizí. Pacienti pak hledají pomoc jinde, například u léčitelů, a ne vždy ke svému prospěchu.

  • Mělo by pro komoru být téma postavení žen v medicíně?

Určitě. Feminizace medicíny je zjevný trend a nese to s sebou nové podněty, jak by měla být medicína organizována. Myslím, že jako primář jsem byl mezi prvními, kdo podporoval zkrácené pracovní úvazky. Nemůžeme po lékařkách chtít, aby se vzdaly veškerého rodinného života. Vnímám i na dění v lékařské komoře, že bychom měli podporovat ženy k větší aktivitě, jejich názor by měl být víc slyšet. Nerad bych stanovoval nějaké kvóty, ale hledal bych jiné cesty. I tahle věc souvisí s tím, že se musí změnit zvyk pořádat všechny schůze v Praze. Měli bychom více aktivit přesunout do online prostředí a do regionů, aby aktivní členové nemuseli tolik cestovat. Věnovat tolik času cestování může lékařky odrazovat víc než lékaře.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky