Dobro novorozenců
KOMENTÁŘ
Znám hned několik lidí, kteří se neradi baví o politice, o veřejné dění se zajímají jen okrajově, ale jakmile dojde na téma porodů mimo zdi porodnic, stanou se z nich aktivisté s jasným a pevným názorem. Jedni jsou zásadně pro, aby stát reálně umožnil ženám svobodnou volbu místa porodu se zdravotnickým personálem. Druzí porody mimo porodnice odmítají jako ohrožení dítěte. Všichni stejně odhodlaně neváhají svůj názor prezentovat a prosazovat.
Něco podobného se stalo i soudkyni Ústavního soudu Elišce Wagnerové. Ta opustila střídmost, která se očekává od stanoviska, jímž soud z formálních důvodů odmítá stížnost. Je nestandardní a špatné, že se z výroku Ústavního soudu stalo fórum názorů na domácí porody. Usnesení a odlišné názory devíti dalších ústavních soudců jsou ovšem počtením, které lze doporučit každému, koho stálezelená debata na toto téma strhla. Kromě jiného poslouží jako důkaz, že domácí porody nechají klidným málokoho.
Soudci usměrňují otázky do několika právně podstatných okruhů. Má žena (nebo pár) právo zvolit si místo, kde přivede potomka na svět? Umožňuje to tento stát, nebo tomu brání? A jak se asi vyjádří Evropský soud pro lidská práva (ESLP), až o tom jednou bude rozhodovat? Podle některých právníků je jasné, že na naše poměry lze vztáhnout rozhodnutí ESLP v případě Maďarky, která ve své zemi marně hledala porodní asistentku pro porod doma. Stát totiž za takovou činnost asistentkám uděloval citelnou pokutu. Soud uznal, že stát ženu ukrátil na jejím právu na rodinný život. Druzí tvrdí, že tento případ je od našich poměrů velmi odlišný, už jen proto, že u nás sankce (zatím) nepadají.
Zpřístupnění odpovídajících zdravotních služeb těm několika ženám, které odmítají rodit v porodnicích, možná je a možná není právně vymahatelné. To se ukáže. Je to jediná správná věc, která se dá udělat. Zákaz porodit mimo porodnici je prakticky nevymahatelný. Stejně budou některé ženy tvrdit, že to do porodnice prostě nestihly. Nyní se rozhoduje o tom, zda těmto ženám umožnit, nebo ztížit přístup k odborné zdravotní pomoci. Kdo se zaštiťuje dobrem novorozenců, ten by jim přiměřenou a kontrolovatelnou zdravotní péči upírat neměl.
Časem bude řeč o tom, zda má péči samostatné porodní asistentky mimo zdi porodnice hradit systém veřejného zdravotního pojištění. Teď je ale otázka nastavená jinak. Pokud tu jsou kvalifikované odbornice, které jsou přes všechna rizika ochotny asistovat ženám odmítajícím porodnice, má jim stát svými vyhláškami a zákony stavět překážky? Nebo má stanovit jasná a splnitelná pravidla, aby jejich práce byla zcela legální?
Soudkyně Wagnerová mimo jiné požádala o vyjádření ombudsmana Pavla Varvařovského. Podle něj stát dostatečně vyhověl právům rodiček tím, že stanovil ve vyhlášce požadavky na vybavení porodních domů, kde by mohly porodní asistentky vést porody bez lékařů. Jsou-li ty požadavky splnitelné, se Varvařovský necítí oprávněn soudit. Jenže podmínky jsou nastaveny tak, že jedinou možností je zřídit porodní dům přímo v nemocnici. To nemocnice údajně odmítají. Veřejný ochránce práv je přitom přesně tou osobou, která by se měla spíš než po naplnění litery ptát po hmatatelném výsledku.
Lékaři odmítají vzdát se mocenského monopolu Nález Ústavního soudu končí výzvou, aby zainteresovaní sedli k jednacímu stolu a s dnešními pravidly něco udělali. To asi soudkyni Wagnerové úplně nepříslušelo. Věcně je to ale nejrozumnější, co může k porodům mimo porodnici zaznít. Politici by měli konat. Pracovní skupina, která vznikla na ministerstvu zdravotnictví, může jedině příjemně překvapit. Od komisí tohoto typu nejsme zvyklí očekávat skutečné výsledky.
Hlavní důvod, proč se zatím nepodařilo stanovit rozumná pravidla pro samostatné porodní asistentky, tkví hluboko v kořenech zdravotnictví, ve kterém byli lékaři absolutními pány. V nemocničních týmech stejně jako vůči pacientům a koneckonců ve zdravotní politice. Jen těžko se prosazovala myšlenka, že je zdravotní sestra v oblasti ošetřovatelské péče kompetentnější než lékař. Pro lékaře zkrátka není snadné přijmout fakt, že nikomu nejde přikázat pobyt v nemocnici a že rodit mimo porodnici bez porodníka s porodní asistentkou je lepší než rodit zcela bez odborné pomoci.
Jak se často říká, ministerstvo zdravotnictví by nemělo být ministerstvem lékařů. Mělo by v první řadě hájit zájmy pacientů (nebo lépe příjemců zdravotních služeb, když je řeč o porodech) a systému veřejného zdravotního pojištění. Není žádný věcný důvod, proč by preferovalo zájmy lékařů před zájmy jiné zdravotnické profese. Jenže ony jsou ty protesty lékařů politicky nebezpečnější než protesty "nějakých asistentek".
O autorovi: ADÉLA ČABANOVÁ, redaktorka LN
Zdroj: Lidové noviny