Přeskočit na obsah

Fórum: Dopady války na Ukrajině

brýle,stetoskop
Foto: shutterstock.com

Válka na Ukrajině má vliv i na české zdravotnictví. Dopadá přímo na zdejší ukrajinské lékaře, lékařky, zdravotnice i zdravotníky i na ukrajinské mediky. Zeptali jsme se: Jak ještě válka na Ukrajině podle vás v příštích týdnech nebo měsících ovlivní české zdravotnictví? Jsme připraveni na péči o uprchlíky, kterých ministr zdravotnictví Vlastimil Válek očekává silnou vlnu? Co je potřeba udělat, aby tu případně mohli lékaři, lékařky, sestry a další zdravotníci přicházející nově z Ukrajiny brzy najít práci v oboru?

  • MUDr. David Marx, Ph.D.,

proděkan pro studium a výuku 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Je logické, že barbarsky zločinná agrese ze strany Putinovy Ruské federace proti Ukrajině má bezprostřední dopad na stávající či budoucí zdravotníky. Na naší fakultě v současnosti studuje 44 studentů z Ukrajiny, z nichž se řada dostala do bezprostředních finančních problémů i problémů emocionálních. Navzdory tomu se tito studenti společně s ostatními pustili do dobrovolnické pomoci zejména v rámci zdravotnické asistence v místech krátkodobého pobytu uprchlíků z Ukrajiny.

Připravujeme se též na narůstající počet žádostí studentů medicíny z Ukrajiny o přestup k nám. Cítíme silný závazek pomoci těmto kolegům a kolegyním, pro které připravujeme možnost rychlého studia českého jazyka a následného zapojení se do studia od počátku příštího akademického roku s tím, že ve zbytku akademického roku stávajícího mají zájemci možnost navštěvovat přednášky.

Co se týká zajištění zdravotní péče pro uprchlíky, jsem přesvědčen, že kapacity českého zdravotnictví jsou k tomu dostatečné – vycházím též z oznámení ministra zdravotnictví o zajištění úhrady této péče ze strany MZ. Z dosavadních zkušeností se nezdá, že by nemocnost u uprchlíků byla nějak extrémně vysoká – je ale pravda, že s časem se bude měnit jejich počet i socioekonomická struktura.

Podobně jako pro studenty medicíny bude nutno i pro ukrajinské zdravotníky nastavit zrychlený, ale současně bezpečný proces pro uznávání jejich pregraduálního i specializačního vzdělání – tady mohou vzniknout problémy v důsledku ztráty či zničení dokladů o vzdělání a nedostupnosti vzdělávacích organizací na Ukrajině (a tedy nemožnosti vzdělání ověřit u zdroje). Zde bude namístě kromě flexibility i velmi bezpečný proces, který zaručí, že se jedná o plně kvalifikované lékaře a zdravotníky. I pro ně bude nutno zajistit jazykové kursy a řádnou supervizi jejich práce – ideálně ze strany ukrajinských zdravotníků, kteří již v ČR pracují.

Je pochopitelně možné (a všichni v to doufáme), že ruská agrese bude rozdrcena – je ale nutno být připraven i na opačnou situaci, a tedy dlouhodobé pobyty ukrajinských studentů i zdravotníků u nás.

  • MUDr. Zdenka Němečková Crkvenjaš, MBA,

poslankyně ODS

Postarat se o ukrajinské občany prchající před válečným konfliktem považuji za naši morální povinnost. Během pandemie onemocnění covid‑19 se ukázalo, že český zdravotní systém je poměrně robustní. Má však jednu zásadní slabinu, která se nyní může silně projevit. Je to nedostatek dětských lékařů. Vzhledem k velkému množství ukrajinských dětí, které přicházejí na naše území, to musíme bezodkladně řešit. Jako optimální řešení se jeví začlenění ukrajinských lékařů do systému českého zdravotnictví. Je nutné urychleně, v řádu dní, zjednodušit systém uznávání kvalifikace pro ukrajinské lékaře a sestry. Forma písemných zkoušek je z mého pohledu nyní naprosto nevhodná. Přidělit ukrajinským zdravotníkům garanty, kteří budou zpočátku na jejich práci dohlížet, umožní jejich okamžité začlenění do pracovního procesu. Pomůže nám to obrovský nápor uprchlíků co nejlépe zvládnout.

  • MUDr. Ludmila Bezdíčková,

všeobecná praktická lékařka, vedoucí katedry všeobecného praktického lékařství IPVZ

Myslím, že české zdravotnictví se na pomoc uprchlíkům překvapivě adaptuje velmi rychle. Zčásti to může být i vazbami a schopnostmi, které jsme rozvinuli během pandemie onemocnění covid‑19, zčásti velkou mírou solidarity, kterou nyní vyjadřují všichni občané ČR. Otázkou je, jak bude péče vypadat za několik měsíců, kdy bude třeba zajistit i základní prevenci, dispenzarizaci chronických onemocnění. Mohou se objevovat důsledky stresu u uprchlíků v podobě kardiovaskulárních onemocnění, úzkostných poruch ad.

Zdravotnice a zdravotníci z Ukrajiny to nyní mají obzvlášť těžké a zasluhují naši podporu. Mnoho nemocnic stojí na zdravotních sestrách z Ukrajiny, v ČR působí řada skvělých lékařů, kteří pocházejí z této země. Soucítíme s nimi. Uvědomujeme si také, že cesta k práci lékaře a zdravotní sestry v ČR není pro občany zemí mimo EU nikterak snadná. Jistě by bylo namístě zamyslet se nad možnostmi usnadnění cesty vedoucí k získání odborné způsobilosti k práci v oboru jak pro lékaře, tak i pro sestry, a také zapojit zdravotníky ještě před aprobačními zkouškami do systému zdravotní péče pod dohledem atestovaných lékařů a specializovaných sester. Je třeba připravit a sdílet informace o vzdělávání/aprobačních zkouškách, organizovat jazykové kursy. V konečném důsledku by to jistě bylo také přínosem pro české zdravotnictví.

  • MUDr. Jana Šeblová, Ph.D., FESEM,

vědecký sekretář Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP

To, co kolegyně a kolegové z Ukrajiny nyní prožívají, si asi nelze vůbec představit, zejména pokud jejich blízcí jsou stále ještě na Ukrajině a nemohou se sem z různých důvodů dostat.

Reakce politické reprezentace, úřadů i obyčejných lidí je – díky bohu – jednotná a v souladu s humanitou. Možná díky oné provázanosti v běžném životě, jistě i kvůli blízkosti válečného konfliktu a naší historické zkušenosti.

Válka zcela jistě ovlivní všechny sféry života, zdravotnictví nevyjímaje. První, na co je potřeba se připravit, je, že to vše bude dlouhé a těžkosti (i ekonomické) budou přibývat. Zdravotníci dokázali během pandemie nejen velmi rychle přejít na podmínky krizového řízení, ale zejména vydržet celou dobu, po kterou jejich nasazení bylo potřeba. Během uplynulých dvou let se v praxi naučili vše, co je potřeba pro řešení dlouhodobých mimořádných událostí. Takže ano, jako bytostný optimista věřím, že zase zvládneme zdravotní péči v nestandardní situaci, tentokrát o uprchlíky.

Stran uplatnění ukrajinských zdravotníků musí podmínky a pravidla vymezit Ministerstvo zdravotnictví ČR a Česká lékařská komora. Hlavní by měly být dvě podmínky: systémové řešení a jasně stanovená pravidla. Pak by z toho měli užitek jak zdravotníci z Ukrajiny, tak české nemocnice a čeští pacienti.

  • Prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc.,

děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Za lékařskou fakultu vidím velký úkol v pomoci ukrajinským studentkám a studentům. Na fakultě studuje více než 40 studentů z Ukrajiny a těm pomáháme, zejména se zvládnutím náročného studia v situaci, kdy na ně doléhá tíže konfliktu. Zajistili jsme společně s VFN i psychologickou pomoc.

Studujícím z Ukrajiny, kteří budou na našem území, chceme umožnit co nejrychleji alespoň stáže a plnění určitých předmětů, aby si zachovali kontinuitu studia. Další postup závisí i na vývoji konfliktu, ale jsme připraveni na dlouhodobou spolupráci, jejíž rámec však musí být jasně definován a koordinován i s dalšími institucemi.

V tuto chvíli jsme se všichni soustředili na rychlou pomoc, ale budou to systémová opatření, která nahradí prvotní emoce a vytvoří dlouhodobou a efektivní strukturu nejen pomoci, ale i spolupráce, která výsledně může přinést prospěch i naší zemi. To se týká jak zapojení ukrajinských zdravotníků, tak mediků. V neposlední řadě pak zdravotní péče o uprchlíky, kde lze očekávat mnohdy i závažnější nemoci, absenci zdravotnické dokumentace včetně očkování apod. Proto je nezbytná kvalitní a promyšlená strategie a stanovení základních pravidel, které bude převážně na orgánech státní a veřejné správy. Věřím, že lékařské fakulty mohou v takové strategii hrát významnou roli.

  • Prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM,

předseda České internistické společnosti ČLS JEP

Vliv války na Ukrajině na české zdravotnictví je třeba vidět na pozadí (snad) končící koronavirové krize i hrůzy krize válečné. A samozřejmě je třeba brát v potaz i skutečně až neočekávanou jednotu české společnosti v podpoře Ukrajiny i podporu a obdiv k prezidentu Zelenskému (který má atributy skutečného hrdiny) symbolizujícímu odpor v mnoha směrech slabé země proti násobně silnějšímu agresorovi. (Jakou roli hraje reminiscence na srpen 1968, těžko soudit.)

Pokud jde o konkrétní odpovědi na položené otázky, jsem optimistou. Hlavně pokud nám vydrží alespoň z větší části naše chuť podpořit Ukrajinu, i když se to každého z nás nějakým způsobem dotkne. Český zdravotní systém je dostatečně robustní, aby situaci (pokud nebudeme vystaveni přímému válečnému konfliktu) zvládl. Co nás čeká, lze odvodit z analýzy situace. Kdo jsou uprchlíci? Jsou to ženy a děti, jsou to starší lidé, důchodci. Většina z nich má za sebou vyčerpávající cestu, během které byli často vystaveni nepříznivým klimatickým podmínkám, někdy i nedostatku potravy. Akutně musíme být připraveni na urgentní pomoc pro vyčerpané nemocné, asi nepřekvapí ani infekční onemocnění. Obecně lze předpokládat podstatně nižší procento proočkovaných, ať už jde o koronavirus, nebo i další onemocnění (to platí zejména pro děti). Doočkování by neměl být problém. Víme, že na Ukrajině je více tuberkulózy, což bude třeba brát v potaz. Navíc, masový odchod z Ukrajiny nahrává zhoršení epidemiologické situace. U starší populace musíme předpokládat výrazně horší kontrolu chronických onemocnění, to ale bohužel nebude možné v rámci uprchlické krize zásadně vylepšit.

Je možné, aby se někteří uprchlíci zapojili do pracovního procesu v ČR. A pomocné práce v nemocnicích a sociálních službách se přímo nabízejí.

Jiná je otázka kvalifikované síly. V první řadě bylo rozhodnuto, že by zdravotníci neměli opouštět Ukrajinu a měli by zajišťovat péči ve své zemi. I kdyby někteří z nich do ČR přišli, bylo by jejich zařazení velmi obtížné až nemožné. Vzdělávací systém na Ukrajině je odlišný a rovněž kompetence našich a ukrajinských lékařů i sester se zásadně liší. Stejně tak je velmi omezená zkušenost s moderní diagnostikou i léčbou. Tento můj pohled vychází z mých opakovaných pracovních návštěv Ukrajiny, ale i zkušenosti z aprobačních zkoušek zahraničních lékařů.

Samozřejmě že bychom měli dát možnost vzdělávat se medikům, a nakonec asi i mladým lékařům ve výcviku.

Konečně jeden opravdu asi velmi naivní nápad. Vybudování „vojenské?“ nemocnice pro ukrajinské uprchlíky s většinovým personálem z Ukrajiny. Jazyková bariéra představuje docela zásadní problém. A protože většina uprchlíků „končí“ v Praze a středních Čechách, možná by to stálo za úvahu. Nevyužitá „covidová nemocnice v Letňanech“ pro mne byla jistou inspirací.

V každém případě jsem přesvědčen, že budeme schopni zajistit zdravotní péči samozřejmě především pro domácí pacienty, ale i pro další potřebné. Je ale také pravda, že to bude stát větší úsilí, zlepšení efektivity práce v našich nemocnicích i ambulancích. A vyloučit nelze ani zpomalení zavádění nových diagnostických a léčebných postupů, odložení modernizací a rekonstrukcí našich zařízení. Doba je ale prostě taková. Mimořádná. A my to musíme akceptovat.    

Sdílejte článek

Doporučené

O třech tvářích demokracie

11. 5. 2022

Liberální tvář reprezentuje demokracii, která v 18. století bořila monarchie. Snažila se vytvořit sociální prostor nezávislý na státu a církvi.…

O svobodné vůli

21. 4. 2022

Nejdříve co říkají o svobodné vůli filosofové, přou se o ni dlouhá staletí. Filosofičtí deterministé mají za to, že stav vesmíru je dán funkcí…

O dvou stylech vedení

7. 4. 2022

Vystřídali jste během života několik různých povolání? Takže jste skoro jistě uvažovali o tom, kdo vás vede nebo vám velí, proč se chová tak, jak se…