Přeskočit na obsah

Heger a Prymula o úhradové vyhlášce

25.11.2010
Moderátor (Veronika SEDLÁČKOVÁ):
Zabránit zadlužování českého zdravotnictví má nová úhradová vyhláška, kterou představil ministr zdravotnictví Leoš Heger. Počítá s tím, že do systému půjde o zhruba 2 miliardy korun míň, než v roce 2009. Původní předpoklady přitom počítaly s drsnějšími škrty ve výši 6 miliard. Zástupci nemocnic ale přesto varují, že dvouprocentní snížení úhrad od zdravotních pojišťoven může některá menší zdravotní zařízení zlikvidovat. S tím ale šéf resortu zdravotnictví Leoš Heger nesouhlasí.

Pane ministře, podle vás tedy ty obavy zástupců nemocnic, že především malá zařízení závislá na příjmech zdravotních pojišťoven můžou i zkrachovat po tom, co budou úhrady ztenčeny?


Já bych jenom upřesnil, paní redaktorko, že všechny zdravotnická zařízení jsou prakticky u nás závislá na příjmech ze všeobecného zdravotního pojištění, takže všechny jsou ohrožena stejnou měrou. Samozřejmě v tom počtu zdravotnických zařízení jsou ta, která hospodaří už teďka lépe a ta, která hospodaří hůře, takže ta míra ohrožení závisí na tomhle a rozhodně my nemůžeme garantovat tedy existenci absolutně všech zdravotnických zařízení, ale nemyslím si, že by mělo docházet k nějakým plošným bankrotům těch zařízení. To opravdu ne.


Vy už jste zmínil, že by měly nemocnice přistoupit třeba i k rušení lůžek, je to tak? A soustředění na ambulantní péči.


Tak nemocniční sektor je jediný, kterému se jasně odebírá. Jsou to dvě procenta snížení s tím, že oni budou povinni za těch 98 procent paušálu, který dostanou proti roku letošnímu, tak budou povinni udělat 94 procent péče, takže tam je dost velký polštář a my si myslíme, že tohleto bude dostatečný motivační mechanizmus, aby nemocnice opravdu hledaly, co je pro ně výhodné, to jest v tomto případě, aby tu péči snižovaly. Ony nemají prostor snižovat péči u lidí, kteří ji opravdu potřebují, ale v celém světě dvacet let probíhá proces, že se hospitalizační medicína tlumí a je snahou převádět některé výkony do ambulantní péče. U nás ten prostor na to je také, jenom do teď to nebylo pro nemocnice výhodné, tak oni si některé pacienty tak trošku účelově udržovaly. Ono to je výhodné pro lékaře, protože ti pacienty jsou pod větším dohledem, lékaři mají větší bezpečí, lépe se to organizuje, ale když to jde všude jinde na světě, tak já myslím, že to půjde i u nás a nemocnice tím mohou získat nějaké peníze. Kdyby se jim ten útlum podařilo bezpečně udělat úplně celý, což se asi nepodaří, tak by teoreticky získaly dvě miliardy, které by mohly použít na cokoliv, třeba i na mzdy.


Nemůže to ale pocítit pacient jako zhoršení kvality zdravotní péče to, že nebude do systému zdravotnictví přibývat dalších peněz?

No tak je pravdou, že ta vyhláška je restriktivní a že je to po mnoha a mnoha letech, já to zpátky nepamatuju, ale rozhodně v posledním desetiletí nebylo nikdy meziročně snižováno. Letos to bude tedy o ty dvě procenta a je to vynuceno snížením objemu peněz ve všeobecném zdravotním pojistném objemu a prostě nedá se nic dělat. Tak to je. Ale ta dvě procenta jsou opravdu objemem, který je možno ustát.


Pacienti to nepocítí podle vás?


Ne, já jsem přesvědčen, že ne, že zdravotníci si najdou ty rezervy. Ono se tradičně říká, já to hrozně nerad slyším, ale musím to tady použít, že kolik peněz do zdravotnictví dáte, tolik ono ho využije a já myslím, že platí v jisté omezené míře i opačný proces, že se může tedy omezit péče, která je tak trošku zbytná, já nechci říct luxusní, ale je prostě třeba pohodlnější něco udělat některé výkony ve sféře hospitalizace a není to vždy úplně nutné. Takže věřím tomu, že té péče bude dost a pacienti že budou spokojeni.


Lékaři, kteří podporují akci Děkujeme, odcházíme, zveřejnili dnes informaci, že první z nich podají výpovědi už na začátku příštího týdne. Pokud by to bylo skutečně v tom masovém měřítku, toto už by mohlo ochromit české zdravotnictví? Mluví se až o sedmi tisících lékařů.


Tak těch sedm tisíc je velmi nadsazených, to by bylo asi 60 procent skoro lékařů v nemocnicích a to já si nedovedu představit, že tolik lékařů se rozhodne přejít do jiné profese, protože tolik ani do zahraničí odejít nemůže. Takže to já pokládám za absurdní. Pokud by to bylo do těch dvou, tří tisíc lékařů, tak to je asi tak čtvrtina necelá nemocničních segmentů a tam by to způsobilo jistě určité nepohodlí, je to asi takový objem lidí, kteří zmizí z nemocnic, v uvozovkách, během prázdnin na dovolených. Ta péče běží dále, je svým způsobem redukovaná, odsouvají se některé výkony, které lze odsunout a když by se s tím mělo přežívat déle, než čtvrt roku, tak by to vyžadovalo nějaké razantnější organizační změny, ale zase by to nebyla katastrofa pro pacienty, jenom určité nepohodlí, protože by ti zdravotníci měli méně času zcela určitě tak, jak to bývá o prázdninách.


Myslí si ministr zdravotnictví Leoš Heger, děkuji za váš čas. Na shledanou.


Děkuju, dobrou noc.

Moderátor (Veronika SEDLÁČKOVÁ):
Na druhé lince je ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové Roman Prymula.
Pane řediteli, začneme od těch lékařů, kteří jsou rozhodnuti odejít. U vás ve Všeobecné fakultní nemocnici už 26 lidí podepsalo závazně, že dá výpověď. Budou zřejmě přibývat další. Vidíte to taky tak jaksi nevyhroceně, jako ministr zdravotnictví nebo si myslíte, že to třeba vyšší nemocnici může způsobit větší problémy?

Tak my nejsme Všeobecná fakultní, my jsme Fakultní nemocnice jenom, ale co se týká těch odchodů, tak já v tuto chvíli nemám v ruce žádný hmatatelný důkaz o tom, kolik jich je. Zatím jsou to data, která pochází od odborářů, kde se ty výpovědi v tuto chvíli střádají, ale já úplně nesdílím názor, že to bude režim, který by připomínal v podstatě dovolené nebo prázdniny, protože my nejvíce pocítíme to, že tady ten odchod je v podstatě vázán na některé specifické profese. A pokud já mohu hovořit za naši nemocnici, tak nás nejvíce samozřejmě pálí odchodovost specialistu ARO profilu, to znamená anesteziologů a tady to je servisní v podstatě složka, která podporuje celou nemocnici. A pokud my ztratíme polovinu těchto lidí, tak my budeme muset drasticky poměrně omezit celou operativu, to znamená, budeme skutečně moci provádět jenom zákroky, které jsou nevyhnutelné a na ty plánované už nám nezbydou kapacity. Takže v tom já vidím to hlavní nebezpečí a skutečně je to problém, který asi není schopno vyřešit ministerstvo zdravotnictví. Je to problém, který nepochybně sahá až na vládní úroveň a myslím si, že vláda se jím bude muset zabývat.


Vy osobně jako představitel vedení nemocnice s tím asi nic moc udělat nemůžete s těmi požadavky?

Přesně tak. To je aktivita, která není asi namířena proti nemocnicím, protože my jsme schopni kompenzovat mzdu, která je v podstatě kosmetickou úpravou. V tomto případě tady jsou nároky, které samozřejmě nejdou navýšit z fondů zdravotnických zařízení nebo z těch prostředků, které zdravotnické zařízení má k dispozici.

Pokud jde o tu úhradovou vyhlášku, kterou dnes zveřejnil Leoš Heger, podle vás by mohl nějak citelněji zasáhnout nemocnice nebo Fakultní nemocnici v Hradci Králové konkrétně, její chod?


Tak samozřejmě, že by bylo příjemnější mít sto a více procent, nicméně 98 procent určitě není likvidační. My jsme se obávali, že tam bude 95 procent, tak, jak to bylo v té první, v prvním návrhu vyhlášky zveřejněno a to už by byla hodnota, která by nás nutila k nějakým ne úplně populárním krokům a asi bychom ani nebyli schopni udržet mzdy, protože ve svém důsledku to znamená mínus 250 milionů pro naši nemocnici. Co se týká těch 98 procent, tak tady si myslím, že jsme schopni se zapojením rezerv vyjít tak, abychom nějakým způsobem neomezili ani péči, ani nesnižovali platy. Je jasné, že to je trochu příznivější, než to původně vypadalo, protože původně jsme se domnívali, že budeme muset poskytnout úplně celý objem péče, což by samozřejmě při 98 procentech bylo problematické a vyčerpali bychom všechny rezervy, které máme. Pokud tam je tento polštář, o kterém se mluví, to znamená za péči ve výši 94, tak to je svým způsobem výzva pro managementy nemocnic, jakým způsobem se s tím poperou a ten systém samozřejmě nás bude nutit k využívání rezerv, k úsporám, ale na druhou stranu si myslím, že svým způsobem tady můžeme najít i nějaké prostředky, které bychom využili.


Popisuje ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové Roman Primula. Já vám děkuji, na shledanou.


Zdroj: Radiožurnál

Sdílejte článek

Doporučené

Sir Michael Anthony Epstein (1921–2024)

22. 4. 2024

Sir Michael Anthony Epstein, patolog, který identifikoval první známý lidský onkogenní virus, zemřel 6. února ve věku 102 let. Jeho tým zkoumající…

Ruce vzhůru, gatě dolů…

17. 4. 2024

Ne, od zájmu o fungující české zdravotnictví ruce pryč dávat nebudeme. Nemocničním lékařům oprávněně vadí, že ostatní lékaři nejsou ochotni se…

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…