Hovorka: MZ vysává ze systému peníze jako pijavice
Jakými slovy byste popsal realizaci většiny státních zakázek či zakázek z evropských fondů v českém zdravotnictví?
Jako velmi problémovou. Ministerstvo zdravotnictví umožňuje, aby při zadávání veřejných zakázek v přímo řízených organizacích, ale i v regionálních nemocnicích docházelo k vysávání prostředků ze zdravotnictví. Řada veřejných zakázek na dodávky zdravotnické techniky z Regionálních operačních programů a Integrovaných operačních programů je velmi podivných a dosažená cena dodávaných přístrojů je v řadě případů předražená v rozsahu až o 30 % oproti cenám výrobců přístrojů. Počítačové tomografy, magnetické rezonance, rentgeny a další přístroje v řadě případů nejsou dodávány výrobci, ale většinou prostřednictvím několika tzv. kompletátorských firem, nejčastěji se mezi vítězi vyskytují jména firem Hospimed a Puroklima.
Existuje nějaký živý odborník, který by na základě nějakých konkrétních faktů dokázal oněch 30 procent předražení?
Samozřejmě. Někteří lékaři už veřejně vystoupili – v obou reportážích České televize na téma ústecké Krajské zdravotní, a.s. Já jsem pak porovnával ceny přístrojů, které byly pořízeny v Baťově nemocnici Zlín v roce 2006 s přístroji pořízenými o rok dříve v jedné jihočeské nemocnici a vychází to výrazně v neprospěch zlínské nemocnice. Jednalo se konkrétně o digitální duální lineární urychlovač Electa Synergy XVI a CT simulátor Philips + další příslušenství. Jenom na uvedených dvou přístrojích bylo předražení o 29 milionů korun. Kontrolní výbor parlamentu ukázal, že nejasné jsou nákupy i v řadě dalších zdravotnických zařízení. Řadu informací mám právě z kontrolního výboru. Lidé z fakultních nemocnic nebo z regionálních nemocnic jsou většinou nuceni respektovat toto velmi nestandardní prostředí a často riskují možné trestní stíhání. Bojí se poukázat na nesrovnalosti, aby jejich nemocnice dostala vysněný přístroj. Proto většinou mlčí.
Vy o některých takových lidech z nemocnic víte? Znáte je? Jsou to ředitelé nemocnic nebo lékaři?
Znám člověka, který je v představenstvu regionální nemocnice a který mi řekl, že o tom ví, ale nemůže s tím nic dělat, protože, kdyby se proti tomu postavil, tak jeho nemocnice nedostane nic. A na podobnou zkušenost mě upozornili i dva ředitelé regionálních nemocnic.
Takto tiše spolupracují lidé v nejvyšších funkcích nebo i lékaři?
Nevím, kdo konkrétně spolupracuje. Jako spolupracující bychom pak museli označit všechny, kdo rozhodují o vypsání veřejné zakázky a rozhodují o konkrétním vítězi. Spíše se domnívám, že takto je nastaven samotný konkrétní program na pořizování přístrojové techniky. Nepochybuji o tom, že technici i lékaři specialisté musí minimálně musí minimálně tušit, že jsou přístroje předražené. Z účasti na kongresech a veletrzích, z dostupných informací na internetu přece vědí,jaká je běžná cena přístrojů na trhu a za kolik se koupila u nich v nemocnici. Nahlas to ale říkat nebudou, protože dnes se každý bojí se o místo. Tiše se ale diví, co se v jejich nemocnicích děje a za jaké peníze.
Ve kterých odděleních jakých nemocnic bychom se měli zeptat lékařů, zda technika na jejich pracovištích není předražená?
Co se týče přístrojového vybavení, pak kromě výše uváděných případů jsou s otazníkem FN Královské Vinohrady, FN Ostrava, nemocnice Liberec, FN Plzeň a další. Na tyto případy poukázal kontrolní výbor sněmovny.
Můžete vyjmenovat další případy státních zakázek či čerpání z evropských fondů ve zdravotnictví jsou podle vás podezřelé či neprůhledné?
Těch případů je řada. Jednoznačně zakázka na tzv. Centrální úložiště dat zadávaná Státním ústavem pro kontrolu léčiv, zakázky na outsourcing činností ve Nemocnici na Homolce, v současné době vypsaná zakázka na poradenství a pronájem IT v Nemocnici na Homolce za 415 milionů korun, zakázka na dodávky vakcín pro pravidelná očkování (navíc dodávky prostřednictvím distribučních firem jsou v rozporu s platným zákonem o ochraně veřejného zdraví). Stejně tak považuji minimálně za nestandardní výměnu Lekselova gama nože v Nemocnici na Homolce. Samostatnou kapitolou je kauza Tkáňové banky, resp. účasti státu v Národním Tkáňovém centru, a.s. a v Centru buněčné terapie a diagnostiky se společností PrimeCell. Velmi podezřelá byla i zakázka na dodávku informačního systému do Baťovy nemocnice Zlín vypsaná pár měsíců před krajskými volbami 2008. Zakázka byla vypsána nejdříve v hodnotě 100 mil. korun, za 14 dnů navýšena na hodnotu 160 mil. a požadavky na obrat dodavatele stouply ze 300 na 400 milionů korun. Tato netransparentní zakázka nakonec byla zrušena. Těch případů je hodně, ale dostat se k dokumentaci není jednoduché.
Kritizoval jste také způsob, jakým bylo stanoveno, které nemocnice dosáhnou na peníze z evropských fondů v rámci specializovaných center…
Podivné bylo už samotné předurčení, které nemocnice dosáhnou na peníze z evropských fondů a které nikoliv. Na základě auditů ministerstva byla určena traumacentra, onkocentra, kardiocentra, která se mohou ucházet o přístroje z výše uvedených programů. Požádal jsem paní ministryni o několik auditů – konkrétně o audity ze Zlína, z Úrazové nemocnice Brno a z Pardubic. Přestože jsem svoji žádost už několikrát urgoval, dosud jsem žádný audit nedostal a pochybuji, že vůbec existují. Stejně tak jsem nedostal jmenný seznam lidí, kteří o zařazení nemocničních oddělení mezi specializovaná centra rozhodovali. Nemám nic proti specializaci a soustředění péče i investic, ale musí se tak dít transparentně a nesmí se pokoutně narušovat soutěž mezi nemocnicemi.
Podle organizace Transparency International začíná korupce už při zadávání zakázek. Tedy u zakázek, jejichž obecná užitečnost je přinejmenším sporná. Jaké zakázky ve zdravotnictví jsou podle vás zbytečné?
Ano, v řadě případů se jako podmínka pro uchazeče klade požadovaný minimální roční obrat firmy, což v mnoha případech předurčuje konkrétní firmu, případně vede k tomu, že se firmy spojují do výběrového řízení a nabídnutá cena je pak deformována dohodami mezi firmami. Vybavování nejmodernější přístrojovou technikou by se mělo více řídit reálnou potřebou využívání této techniky v daném zdravotnickém zařízení a s ohledem na vybavenost stejnou nebo podobnou technikou u dalších zdravotnických zařízení v daném regionu. Druhá oblast, ve které teď často dochází k úniku státních prostředků, je bezdůvodný outsourcing některých činností ve státem zřizovaných zdravotnických zařízení za podmínek pro stát velmi nevýhodných. Zcela zbytečná byla zakázka na sběr údajů z elektronických i papírových receptů pro tzv. Centrální úložiště dat, kterou vypsal a zaplatil Státní ústav pro kontrolu léčiv, a to bez jakéhokoliv zákonného zmocnění. Dosud stála asi 110 milionů korun a plánovalo se investovat dalších 480 milionů a 90 milionů každoročně jako udržovací poplatek na správu systému. Kvůli tomu se měl narychlo účelově změnit dokonce zákon o léčivech, aby dosud proinvestované prostředky i prostředky naplánované byly jakýmsi způsobem zlegalizovány. Naštěstí zvítězil zdravý rozum a tyto plány zůstaly díky obrovskému odporu odborníků i poslanců v říši snů úředníků. Předpokládám, že prostředky dosud vynaložené na zřízení této databáze v rozporu se zákonem, budou předmětem zkoumání orgánů činných v trestním řízení.
Co konkrétního jste udělal Vy jako poslanec pro to, aby k podobnému plýtvání ze státních peněz nedocházelo?
Využíval jsem písemných i ústních interpelací. Řadou mých podnětů se zabýval i výbor pro zdravotnictví a také samotná sněmovna. Psal jsem a píšu dopisy ke konkrétním případům předsedovi vlády. Odpovědi pana premiéra evidentně stylizuje pisatel odpovědí paní ministryně na moje interpelace. V poslední době se tyto odpovědi téměř doslovně shodují. Předpokládám, že všechny odpovědi píše pan náměstek Šnajdr.
Pokud je za podezřelé státní zakázky zodpovědné ministerstvo, interpeloval jste někdy přímo náměstka Marka Šnajdra?
Interpeloval jsem mnohokrát paní ministryni zdravotnictví Juráskovou, pana premiéra Fischera, pana ministra financí Janotu. Náměstka ministra není možno ve sněmovně interpelovat. Kromě toho se řadou problémových bodů z mého podnětu zabýval také výbor pro zdravotnictví poslanecké sněmovny a také sněmovna samotná. V souvislosti s podivným rozhodnutím ministerstva zdravotnictví o slučování zdravotních pojišťoven Agel, HZP a ČNZ v minulém roce jsem požadoval také odvolání paní ministryně Juráskové a náměstka Šnajdra. Tehdy stačilo, aby zájemce o sloučení s jinou pojišťovnu ovládl většinu ve správní radě pojišťovny a požádal ministerstvo zdravotnictví o sloučení, které mu ochotně vyhovělo a vydalo rozhodnutí o sloučení s pojišťovnou ovládanou zájemcem. To je ale jiná kauza, která umožnila vybudovat elegantně, potichu a zcela zadarmo z miniaturní pojišťovny pojišťovnu, která má 730 tisíc pojištěnců a obrat 14,5 mld. Kč. K žádnému odvolání tehdy ale nedošlo. Zdá se, že kompetence a pravomoci jsou ve vládě velmi zřetelně rozděleny a vždy je zřejmé, kdo rozhoduje.
Naznačujete, že při zadávání veřejných zakázek hraje velkou roli náměstek Šnajdr. Vznášíte poměrně závažná obvinění. Jaké pro to máte důkazy?
Já nenaznačuji, pouze konstatuji, že náměstek Šnajdr ve skutečnosti řídí ministerstvo od roku 2006. Všichni, kdo se od voleb vystřídali na postu ministra byli a jsou pouze reprezentanti ministerstva s hlasem slabším než poradním. Náměstek Šnajdr má pod sebou také všechny přímo řízené organizace ministerstva, tedy všechny fakultní nemocnice, zdravotní ústavy, atd. Z toho pohledu má tedy klíčovou úlohu v personálním obsazení organizací i při zadávání veřejných zakázek, a to jak ministerstva samotného, tak i přímo řízených organizací. Na tom není třeba co dokazovat. Pokud se týká pořizování nákladné zdravotnické techniky do nemocnic, pak v minulosti byla alespoň ustavena tzv. přístrojová komise, která rozhodovala o tom, které přístroje se do kterých nemocnic budou nakupovat a nad systémem byla alespoň nějaká kontrola. Podle informací z kontrolního výboru ale od příchodu náměstka Šnajdra žádná komise neexistuje a vyžádané informace o pořizovaných přístrojích nebyly kontrolnímu výboru z ministerstva zdravotnictví dodány.
Od ledna 2010 sice byl novelizován zákon o veřejných zakázkách. Odstranil ale jen některé formální nedostatky, podstatu úniku státních peněz ale neřeší. I nadále může stát vypisovat zakázky na míru, drobit zakázky do 2 milionů, zadávat nepotřebné zakázky, apod. Vy jste se současným stavem spokojený? Udělal jste jako poslanec maximum proto, aby k tomu nedocházelo?
O poslední novele zákona se hlasovalo na předposlední schůzi sněmovny v březnu, předpokládám, že zákonem se ještě bude zabývat Senát. Novelu považuji za krok správným směrem. Za poměrně klíčové považuji povinné zveřejňování nabídkových cen a veškerých informací vztahujících se k veřejné zakázce na internetu. Drobení zakázek do zakázek s objemem pod 2 miliony Kč je postihnutelné již dnes. Se současným stavem nejsem spokojený, ale vždy bude do značné míry záležet na tom, jací lidé pracují v nemocnicích a ve funkcích státní správy a v samosprávě. Stále dochází k tomu, že jsou vypisovány zakázky tak, aby pomohly konkrétní firmě. Myslím, že osobně jsem pro nápravu řady špatností udělal poměrně dost.
To se nezmění, pokud nebude platit lepší zákon. Proto se ptám - co jste udělal vy, respektive strana KDU-ČSL pro to, aby už k podobnému vysávání státního rozpočtu nedocházelo…
KDU-ČSL přišla s návrhem na zrušení anonymních akcií na majitele a dále s návrhem, aby se firmy s nejasnou majetkovou strukturou nemohly ucházet o veřejné zakázky. Bohužel, právě řada takových firem dostává zakázky od ministerstva zdravotnictví. Klíč k řešení ovšem nespočívá ve změně zákona o zadávání veřejných zakázek, ale ve změně zákona o finanční kontrole, ve změně zákona o rozpočtových pravidlech a ve změně zákona o majetku České republiky. K takové systémové změně ale potřebujete trochu více času, to se nedá v předvolebním období stihnout. Odstranění uchazečů s nejasnou majetkovou strukturou (s akciemi na majitele) při zadávání veřejných zakázek nelze řešit v zákoně o zadávání veřejných zakázek, to je nutno řešit změnou obchodního zákoníku, kterou máme připravenu. KDU-ČSL ve sněmovně také podporuje návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele.
Iva Bezděková
Zdroj: www.tribune.cz