Přeskočit na obsah

Křivka výdajů musí sledovat křivku příjmů


Jakým směrem se budou podle vašeho názoru vyvíjet zdravotní systémy v Evropě?

Shoda kompetentních představitelů v této otázce je poměrně dobrá. Evropa je víceméně kompatibilní a všichni přemýšlejí, jak zvýšit efektivitu a zabránit finančním kolapsům. Pokud se lišíme, tak v akcentech např. na privátní připojištění nebo rozsah konkurence. Osobně se domnívám, že privátní připojištění bude mít svůj význam, ale nemyslím si, že se bude jednat o zásadní nástroj, jehož prostřednictvím lze pro zdravotnictví rychle získat velké finanční prostředky. Myslím, že v podmínkách ČR by bylo úspěchem, kdyby tvořilo zhruba deset procent z celkového objemu peněz, které do zdravotnictví směřují. Ale to je také hodně.

Bude mít privátní připojištění kromě finančního ještě nějaký jiný hmatatelný význam?

Privátní připojištění odstraní šedou ekonomiku. Již v tuto chvíli se za tzv. bezplatnou zdravotní péči bohužel často platí, ale především za obcházení pravidel nebo jiné výhody a pak se jedná o nezdaněné peníze, které přecházejí mezi pacienty a poskytovateli zdravotní péče. Jde o přímý důsledek toho, že si lidé samozřejmě intuitivně chtějí zvýšit dostupnost zdravotní péče nebo si chtějí zajistit kvalitní druhý názor lékaře. To je pochopitelné a asi bychom se všichni v případě nějakých vážných zdravotních obtíží chovali stejně. Ale ve skutečnosti to znamená, že se lidé pohybují v systému, jenž pak nemá zákonná pravidla. Dovoluji si říct, že tento etický rozměr je možná důležitější než faktický ekonomický vliv na systém.

Zdravotnictví se nyní nachází v situaci, jakou již léta nepoznalo...

Je tomu tak. Ze všech ekonomických ukazatelů vyplývá, že se nacházíme v období, jaké tady nikdy nebylo. V roce 2008 poprvé po všech letech dochází k dramatickému snížení nárůstu pojistného, dokonce k jeho poklesu. Nikdo z nás neví, jak dlouho bude ekonomická recese trvat, ale pravděpodobně tento rok ještě neskončí. Ze setrvačnosti a z jiných důvodů zde naopak běží procesy, které stále udržují extrémně velkou dynamiku růstu úhrad. Pokud tyto dva trendy nezlomíme, již v roce 2010 dojde k finanční katastrofě. Já bych nebyl optimista, že rezervy vystačí na několik let.

Někteří hovoří o pěti až šesti letech?

To by platilo v případě, že by hospodářství rostlo svým normálním tempem čtyři až pět procent ročně. Ale pokud budeme i v roce 2010 v ekonomické recesi, tak poslední okamžik, kdy finanční katastrofě můžeme zabránit, jsou cenová jednání na příští rok. V jejich rámci musíme nově nastavit všechny parametry, které tvoří úhrady na rok 2010. Tato jednání již běží, měla by končit v září 2009 s následným tříměsíčním prostorem pro ministerstvo zdravotnictví, které pak vydá nějaké konečné rozhodnutí. Protože rozpory mezi očekáváním a realitou jsou velké, nepředpokládám, že bychom se dokázali beze zbytku o všech segmentech cenově dohodnout.

Lze asi očekávat, že nastavení parametrů úhrad bude dramaticky odlišné od nastavení z minulých let.

Ano, přesně tak. Pro rok 2009 bylo nastavení v několika složkách - v té nejnižší 5%, v ostatních někde až 15%, v průměru odhadujeme 9% nárůst. A já tvrdím, že v roce 2010 musí nárůst oproti letošnímu roku představovat nulu. Potřebujeme co nejrychleji, aby křivka výdajů sledovala křivku příjmů.

Co vidíte jako nejdůležitější moment pro stabilizaci našeho zdravotnictví?

Stále více lidí ze všech sektorů si uvědomuje, že zdravotnictví je jeden z klíčových oborů, nejen pro jeho politický potenciál, ale také pro ekonomické dopady a dopady na sociální smír. Proto by mělo představovat především předvídatelný proces, v jehož rámci by se dělaly seriózní analýzy. Instituce, které do něj mají co mluvit, především státní úřady a ministerstvo zdravotnictví, by měly být ve svých kompetencích stabilní a vývoj systému by měl být předvídatelný. Legislativní boje, které zažíváme v posledním roce a půl, zdravotnictví neuvěřitelně komplikují a destabilizují. Dnes je jasné, že není důležité, jestli je regulační poplatek o korunu větší nebo menší. Nejdůležitější je, aby platil beze změny alespoň celý jeden kalendářní rok.


Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Sir Michael Anthony Epstein (1921–2024)

22. 4. 2024

Sir Michael Anthony Epstein, patolog, který identifikoval první známý lidský onkogenní virus, zemřel 6. února ve věku 102 let. Jeho tým zkoumající…

Ruce vzhůru, gatě dolů…

17. 4. 2024

Ne, od zájmu o fungující české zdravotnictví ruce pryč dávat nebudeme. Nemocničním lékařům oprávněně vadí, že ostatní lékaři nejsou ochotni se…

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…