Náplň oboru určují převážně zástupci z jedné kliniky

Zuzana Lattová pracuje jako atestovaná lékařka v oboru psychiatrie na 1. lékařské fakultě Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Specializuje se na oblast poruch spánku, zejména na nespavost. Pracovala v Německu na Max Planckově Institutu pro Psychiatrii v Mnichově.

Mladé lékaře trápí stávající systém postgraduálního vzdělávání. Částečně by tento problém měla řešit novela vyhlášky, kterou ministerstvo slibuje lékařům už od letošního března. Měla vstoupit v platnost od prvního září, zatím se její platnost opakovaně protahuje. Jaká je situace nyní?

Ano, novela vyhlášky 185/2009 Sb. stále není na světě. Dle oficiálního vyjádření MZ je   novela připravena a je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. K vyřešení podstaty problému však nestačí jen novela vyhlášky. Určující jsou náplně vzdělávacích programů jednotlivých oborů, které stanovují akreditační komise. Takže pokud nedojde ke změně náplně vzdělávacích programů, nová vyhláška mnoho nevyřeší. Budoucí oftalmolog bude muset nadále trávit několik měsíců na gynekologii a podobně.

Kdo tedy může změnit náplně jednotlivých oborů?

Toto je věcí akreditačních komisí MZ pro jednotlivé obory. Náš požadavek je, aby v akreditační komisi bylo paritní zastoupení odborníků z praxe (primářů okresních či krajských nemocnic) a akademiků.  Například v akreditační komisi pro obor psychiatrie není ani jeden zástupce z psychiatrických léčeben, ani jeden psychiatr, který by zastupoval okresní nemocnice. Drtivou většinu členů komise tvoří lékaři z klinik. A z těchto osmi akademiků tvoří polovinu psychiatři z VFN v Praze. Takže náplň oboru psychiatrie pro celou republiku tvoří převážně zástupci z jedné pražské kliniky. Mladí lékaři o.s. prosazují, aby měli pro každý obor zástupce, který by měl v akreditační komisi alespoň poradní hlas. Přestože jsme seznam našich nominantů doručili MZ již před 4 týdny, zůstává zatím bez odezvy.     Žádný z těchto návrhů se dosud nepodařilo prosadit.

Na březnovém sjezdu jste jednali ještě s ministryní Juráskovou, nyní je funkci ministr Heger. Jaká je vaše dosavadní komunikace s ministrem Hegerem?

Je zde určitý posun. Za doby působení náměstkyně Hellerové slyšeli mladí lékaři, že stávající systém vzdělávání je bezvadný a zaručí jim skvělé podmínky pro rozvoj. S příchodem ministra Hegera už naštěstí slyšíme, že naše požadavky jsou oprávněné. Pořád ale chybí skutečné řešení.

Připojuje se sdružení Mladí lékaři k akci Děkujeme, odcházíme?

Výzvu k podání hromadných výpovědí plně podporujeme. Jedná se dle našeho názoru o legální a zároveň dostatečně účinnou formu protestu proti stávajícím podmínkám naší práce.

Lékaři protestovali v minulosti opakovaně, varovali, že odejdou, ale nakonec nemocnice prázdné nezůstaly…

Obávám se, že tentokrát je mnoho lidí včetně mě skutečně rozhodnuto odejít. V nemocnicích je otřesný personální nedostatek. Média o tom vůbec neinformují. Pacienti naopak stále slyší, že zdravotní péče v České republice je dobrá, že za málo peněz máme lepší kvalitu péče než v zahraničí. Není to pravda. Já jsem pracovala v Německu a mohu říci, že péče je tam daleko lepší než u nás. A nemůže tomu být jinak, když chybí takové množství lékařů. Já jsem donedávna sloužila 72 hodin v kuse. A pokud tři noci nespíte, tak už v neděli pacienty ani nevnímáte. Situace se stále zhoršuje. Lékaři chybí nejen na okresech, ale už i ve fakultních nemocnicích.

Když se pacienti podívají na televizní zprávy, mají dojem, že je všechno v pořádku. Lékaři, které televize oslovuje, jsou většinou spokojeni, výpovědi podávat nebudou.

Takové informace jsou samozřejmě zkreslené. Spokojenost vyjadřuje menšina lékařů. Pokud zavítáte do okresních nemocnic, zjistíte, že protesty podporuje 99 procent lékařů.

Ve fakultních nemocnicích to vypadá, že jsou všichni spokojení…

Ani tam spokojení lékaři nejsou. Například v naší fakultní nemocnici podepsala iniciativu LOKu asi čtvrtina lékařů. A to k 1. srpnu, kdy ještě tato aktivita neměla žádnou mediální propagaci. Z naší kliniky odešlo z různých důvodů osm lékařů, za které jsme přijali jednu náhradu! To je nepoměr. Nikdo nemůže říct, že pokud odejde osm lidí a přijde jeden, že je vše v pořádku.  

Náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Pavelka v rozhovoru pro MT uvedl, že medicína je obtížná profese a vždycky byla. Vy jste z lékařské rodiny, třetí generace lékařů… Pracovali vaši rodiče nebo prarodiče opravdu v horších podmínkách než vy teď?

To, co říká pan doktor Pavelka není zcela pravda. Systém vzdělávání, kterým on prošel, byl mnohem lepší než ten stávající. Za druhé – pan doktor Pavelka nikdy nenastoupil na fiktivní  úvazek na 0.1 při plné pracovní době jako já. Nastoupil a dostal ihned plný plat.

Vaši rodiče tedy nezažili situaci, kdy sloužili v kuse tolik hodin jako vy, kdy chybělo  takové množství lékařů?

I rodiče měli s medicínou těžký život. Moje babička sloužila LSPP, kde služby byly velmi náročné, lékaři dostávali malé peníze. Ale rozhodně nezažili dnešní situaci. Dnes nemocnice trvale pošlapávají Zákoník práce a  lékař je otrok. Systém ani tehdy nebyl dobrý, ale stále byl lepší než ten stávající.

Na argumenty minimálních úvazků na lékařských fakultách někteří namítají, že lékaři mohou nastoupit do okresní nemocnice, kde dostanou plný úvazek. To, že si vybrali fakultní nemocnici s 0.1 úvazkem, je jejich volba…   

Je demagogické tvrdit, že si diskriminovaní zaměstnanci mohou za svou diskriminaci sami. V organizacích přímo řízených státem by takovéto protiprávní jednání nemělo vůbec nastávat!

Iva Bezděková www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz