Pafko a Zeman k vrcholící akci lékařů

13.12.2010
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Akce Děkujeme, odcházíme vrcholí. Finišuje v Praze, kde odstartoval nábor lékařů, nespokojených s pracovními podmínkami. Organizátoři z lékařského odborového klubu chtějí po vládě, aby doktorům zvýšila platy, jinak jich prý tisíce opustí tuzemské nemocnice. Jaký smysl mají hromadné výpovědi vysvětluje kolegům taky přední čeští odborníci, třeba chirurg Pavel Pafko. Dobrý večer, pane profesore.

Jak vysvětlujete tedy lékařům, svým kolegům, že by se měli přidat k˙akci Děkujeme, odcházíme, že to má nějaký význam.

Tak já si myslím, že celá akce má význam, protože ty požadavky na zvýšené platy v˙nemocnicích, mluvíme o nemocničních lékařích, jsou naprosto oprávněné a nevnímám z˙poslední doby žádného politika, ani ministra zdravotnictví, že by říkal, že není správné, aby se platy v˙nemocnicích zvýšily. Jedině tvrdí neustále, že není dostatek finančních prostředků, ale to je argument, který už tady slyšíme 20 let a jednou je třeba prostě říct jasně hodnotu lidské práce. Podívejte se, nástupní plat lékaře dneska je 17340 korun a po složení atestace, tedy po splnění kvalifikace je to 24710 korun. To jsou tabulkové platy. Já velmi dobře vím, že různí organizátoři říkají, že platy lékařů jsou daleko vyšší než to, co já uvádím, ale to dáno přesčasovou prací. Jenom pro vaše posluchače, v˙českých nemocnicích v˙průměru má lékař jednu noční službu týdně, to je šestnáctihodinová a jednou slouží za měsíc víkend, to je dvakrát 24 hodin. To je dohromady 112 hodin. Ano, lékaři mají vyšší příjmy, protože pracujou řekněme těch 112 hodin přesčasové práce měsíčně.

A věříte, pane profesore, že se vám podaří přesvědčit vládu, která říká, že peníze skutečně nejsou. Ministr zdravotnictví Leoš Heger, který je jinak mezi lékaři vcelku oblíbený také tvrdí, že neví, kde má brát.

Ano. Já samozřejmě nemohu radit panu ministrovi, kde má brát, ale je třeba vědět, že Česká republika podle organizace OECD dává na zdravotnictví 7,1 procenta svého hrubého domácího produktu. To jsou informace, které mám z˙ministerstva zdravotnictví. A když se podívám na tu evropskou tabulku, tak od 8,5 až do 11 procent dávají západoevropské státy na zdravotnictví. Já si myslím, že ten náš hrubý domácí produkt je samozřejmě nesrovnatelně menší než produkt těchto zemí, jejich zdravotní systém vlastně poskytujeme našim občanům a teda jestli se dává na zdravotnictví méně, pak se dává do jiných resortů více, jiné vysvětlení já nemám. A ono by stačilo přerozdělit to tak, abychom dostali těch řekněme 8, 9 procent na zdravotnictví a bylo by po problémech. Já nevím, kde jak je to dělené jinak.

Jak akutní je podle vás nebezpečí, že skutečně tisíce lékařů, mluví se zhruba o 4 tisících, po novém roce, respektive tedy zhruba od března, nenastoupí do práce a nemocnice budou mít problémy.

To já těžko odhadnu. Já si myslím, že to až takové číslo nebude, ale není třeba vidět problém teda pražskýma očima, tady problémy nebudou nikdy, protože ve fakultních nemocnicích kromě byť ne dostatečných platů ty mladí lidé získávají know how, ale je to třeba vidět očima těch příhraničních měst, drobných okresních, kde už dneska jsou velké problémy. Já jsem chirurg a dovolte jenom několik čísel. Udělali jsme průzkum českých chirurgických oddělení a v˙58 procentech není naplněn tabulkový stav na chirurgiích českých, 68 procent primářů oznámilo, že nepouští po noční službě lékaře domů a musí pracovat dál, aby zajistili provoz a to je v˙rozporu se Zákoníkem práce. A ve 30 procentech námi sledovaných teda primariátů nejsou kvalifikovaní chirurgové permanentně 24 hodin v˙nemocnici, ale jsou pod telefonem někde doma nebo někde jinde. No, to jsou věci alarmující a proto chirurgická společnost už teď vidí situaci jako velmi vážnou a jestli ještě nějací lidé odejdou, tak to bude zlé, ale hlavně to bude zlé lokálně tam, kde prostě odejde 50, 60, stačí když odejdou anesteziologové a zastaví se veškerá operativa.

Upozorňuje profesor Pavel Pafko. Já děkuji za vaše odpovědi. Na shledanou.

Na druhé lince je ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Marek Zeman. Dobrý večer.

Host (Marek Zeman, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady):
Dobrý večer.


Pane řediteli, co vy si myslíte o té akci Děkujeme, odcházíme. Teď jsme slyšeli, že pan profesor Pavko říkal, že fakultní nemocnice by nemusely mít až takový problém, ale přesto, jaký na to máte názor vy?

Tak nejdřív k˙těm fakultním nemocnicím. Já si myslím, že skutečně nedosáhneme takových počtů v˙celé fakultní nemocnici, protože u nás je zaměstnáno zhruba 500 lékařů. Nicméně předpokládáme, že nějaké výpovědi přijdou po tom 31. nebo 29.prosinci. Já chci asi říct a potvrdit slova, že skutečně souhlasím s˙tím, že platy lékařů jsou nedoceněné a že by měly být vyšší než jsou teď. Je to dáno tím, že v˙podstatě skutečně lékař chodí nebo většinou chodí do dvou profesí, jedna z˙nich stávající zaměstnání a druhá jsou pohotovostní služby a teprve tyto dva součty dohromady dávají jakýsi uspokojující, uspokojivý plat, ale říkám, prakticky za dvojnásobnou délku pobytu na pracovišti. Na druhou stranu určité pochybnosti mám o načasování té akce, protože ve chvíli, kdy v˙podstatě stát a všichni musí šetřit, to znamená jakými způsobem se sahá na mzdy zaměstnanců, požárníků, policistů a dalších, tak nevím, jestli stát bude ochoten peníze zrovna zdravotníkům, teda lékařům přidat.

Tedy si myslíte, že lékaři by měli být solidárnější v˙této době, která alespoň podle vlády bude označovaná za tu, která šetří?

Já si myslím, že nebo jsem o tom přesvědčen, že by měli být, protože skutečně ta situace˙České republiky jednoduchá není, deficit státního rozpočtu se teda neprohlubuje, ale celkový dluh neustále narůstá a myslím si, že všichni by se měli nějakým způsobem podílet na tom, aby ten dluh nerostl. Naopak se snižoval. Je ale pravdou, jak říkám, že dlouhodobě se s˙platy lékařů něco dělat musí a k˙tomu myslím si, že by /nesrozumitelnost/ právě měly být poměrně značné reformy zdravotnictví.

Uvádí ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Marek Zeman. Děkuji za rozhovor, na shledanou.

Radiožurnál

Zdroj: Radiožurnál