Pět rozhovorů o sestrách

Zaplněný sál pražského kina Lucerna, které od otevření v roce 1907 navštívilo téměř 10 milionů lidí, byl 28. března místem ojedinělé premiéry – poprvé se zde konal galavečer Sestra roku. Soutěž se letos pořádala podevatenácté, slavnostní večer byl koncipován jako poděkování za náročnou a zodpovědnou práci všem sestrám, které pracují v českém zdravotnictví.

PhDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka České asociace sester

• Za co by měly být sestry oceněny a co je největším problémem, který je potřeba řešit?

Sestry by měly být oceněny za to, že tu skvělou práci dělají, za to, že u ní zůstávají a neodcházejí do jiných profesí. Všechny nominované v letošní soutěži Sestra roku si nominaci zcela jistě zasloužily, pro mě jsou vítězkami všechny. Tato soutěž je úžasná v tom, že oceňuje sestry, které v profesi jsou dlouhodobě, takže všechny nominované jsou finalistky a vítězky.

• Jaký nejakutnější problém by měl ministr řešit? Mluví se o kompetencích, penězích, co je podle vás nejdůležitější?

To je všechno spojená nádoba. Jsou to finance, potřeba ukotvit profesi i tím, že činnosti vymezíme zákonem, navýšíme sestrám kompetence a profesi zatraktivníme. Jde o to ukázat, že je to krásná práce, kterou stojí za to dělat, a ne jenom poukazovat na to, že to je práce velmi náročná, což bezesporu je.

• Jak získat dívky, které se rozhodují pro střední školu, aby se rozhodly pro zdravotnickou školu?

Ukázat jim pravou tvář profese. Podařilo se nám teď udělat s ČT film o práci sester, na jejich příbězích se ukazuje skutečná práce sester, jak je jejich práce záslužná, skvělá a hezká.

Mgr. Irena Storová, MHA, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv

• Proč je podle vás důležitá profese sestry, v čem je nezastupitelná v českém zdravotnictví?

Myslím si, že bez zdravotních sestřiček by to vůbec nemohlo fungovat. Lékař dělá svoji práci, ke které je vzdělán, a všechno ostatní spočívá na zdravotní sestřičce, celý systém na nich stojí a padá. Neumím vyjmenovat všechny jejich činnosti, sestřičky umějí všechno, co já neumím, bez nich to nejde. Pacient nejprve přichází do kontaktu se sestřičkou, ta se o něj pak stará jak odborně, tak určitě mu poskytne také vlídné slovo, a potom během celého procesu léčení se mu věnuje. Dnes už je to jinde než dřív, sestřičky mají vysoké školy, specializují se, takže pro pacienta je to velmi důležitý článek, možná ten největší, když má nějaké onemocnění a problém.

Ing. David Šmehlík, MHA, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny

• Podporuje VZP posílení kompetencí sester, to znamená i jejich lepší finanční ocenění, a tedy více peněz od pojišťovny?

Zdravotnictví bez zdravotních sestřiček si nikdo neumí ani představit. Zdravotní sestry jsou součástí lékařského týmu a jsou často tím prvním, s kým pacient přijde do kontaktu. Jejich role je velmi důležitá. V současné době už se bavíme o tom, zda a jak se má role zdravotních sester v systému posilovat, a kompetence, které sestry mají, rozšiřovat. Je to celoevropský, celosvětový trend a bude pokračovat i u nás. Za VZP mohu říct, že my určitě tyto aktivity podporujeme. Uvidíme, kam se posuneme v oblasti kompetencí sester, ať už v péči o pacienty, nebo v preskripci, ať už v oblasti nemocniční péče, nebo domácí péče, nebo v rámci sociálně pobytových služeb.

MUDr. Milan Kubek, prezident České lékařské komory

• Máte za manželku zdravotní sestru, znáte problematiku blíže – v čem je potřeba sestry ocenit, v čem jsou nezbytné pro zdravotnictví a jaký největší problém by se teď měl řešit?

Práce ve zdravotnictví je práce týmová, a tak jako sestry nemohou samy léčit pacienty, tak lékaři bez sester je léčit také nemohou. Zdravotní sestra je často pacientům, a platí to zejména v nemocnicích na lůžkových odděleních, blíž než lékař, přichází s pacientem častěji do styku. Kontakt je někdy velmi intimní, protože sestry se starají o nejzákladnější fyziologické potřeby pacientů. Často, když lékař nemá dostatek času nebo se pacient bojí zeptat lékaře, s něčím se mu svěřit, je zdravotní sestra prostředníkem mezi pacientem a lékařem. Samozřejmě práce zdravotních sester je velmi náročná, jak fyzicky, tak psychicky, i navzdory zvyšování platů, ke kterému, a to je férové přiznat, v poslední době dochází, je stále nedoceněna. Společnost práci sester hodnotí poměrně vysoce, ale je tady rozpor mezi společenským oceněním a ohodnocením finančním. Sestry si zaslouží lepší odměnu za práci, zaslouží si, aby k ruce měly další pomocný personál, aby nemusely vykonávat práce, které jsou pod jejich kvalifikační úroveň. Ale rozhodně není nějaký velký prostor pro to, aby se na sestry nakládaly další a další povinnosti. Zakrývá se to často líbivými hesly o tom, že se zvýší prestiž jejich povolání, ale ony prestiž povolání mají vysokou, potřebují spíše pomoc a za svoji práci potřebují slušné peníze.

• Sester by jistě mělo být víc – co by se mělo udělat, aby se dívky hlásily ke studiu právě na střední zdravotnické školy?

Velmi špatným rozhodnutím v minulosti bylo to, že sestrám maturantkám se vzalo právo samostatně pracovat, že ze sester absolventek středních škol se udělaly jakési podřadné sestry. To střední zdravotnickou školu učinilo méně atraktivní, protože proč by někdo studoval čtyři roky tuto školu, když potom nebude moci být plnohodnotnou zdravotní sestrou a bude nucen studovat dál, aby se plnohodnotnou sestrou stal? To je špatně. Je třeba se vrátit k modelu, že po maturitě sestra je schopna samostatně pracovat, jako tomu bylo, a pouze ty, které chtějí vykonávat vedoucí místa, chtějí být staničními sestrami apod., by měly mít ještě nějakou nástavbu. Předchozí systém fungoval a mě mrzí, že aktivistky z řad sester ho rozvrátily a dnes budeme složitě přesvědčovat děvčata, aby po základní škole šla zrovna na zdravotnickou školu, když mohou jít třeba na obchodní akademii, udělají maturitu a dostanou dobře placené místečko v kanceláři.

Bc. Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

• Jak vzpomínáte na svoje sesterská léta, pracovala jste na záchrance… Byla to těžká práce a v čem byla zajímavá?

Práce to byla určitě těžká, ale byla smysluplná, což v současné chvíli o některém svém snažení říci nemohu, protože i když člověk má argumenty, obhajuje je, má například i ekonomické podklady, tak spousta věcí, které se týkají sester, záleží na politickém rozhodnutí. A ta politická rozhodnutí nejsou vždy věcná a nejsou vždy vedena tak, aby sestrám pomáhala.

• Co by pro sestry měli udělat politici? Zvyšují jim peníze, mluví se o zvyšování kompetencí. Je to správná cesta?

Zvyšování peněz není tak úplně pravda. Peníze, o kterých se stále hovoří, že se zvýšily, tak se zvýšily pouze ve fakultních nemocnicích. Nikde jinde sestry to avizované navýšení, které mělo být 5 000 korun měsíčně za směny, v podstatě v plné výši nedostaly. My jsme si udělali průzkum přes naše odborové organizace a víme, že navýšení ve většině případů je kolem 1 250 korun místo avizovaných 5 000 korun, což je v podstatě jedna čtvrtina. Takže já bych byla ráda, aby politici příště, až něco slíbí, to také dokázali právně zabezpečit, protože dnes to zabezpečené není a záleží v mnoha nemocnicích, a nejenom v akciových společnostech, ale i v příspěvkových organizacích, na vyjednávání, protože jsou v nařízení vlády možné rozptyly a rozpětí. A co se týká sester, určitě by si zasloužily, aby se do nemocnic přibrali další zaměstnanci, nižší zdravotnický personál, ale také aby jich bylo v nemocnicích víc, protože jejich přetížení je dnes opravdu velice extrémní a sestřičky vykonávají práci s vypětím všech sil. A kolikrát po službě jsou tak unavené, frustrované, psychicky vyčerpané, že mnoho jich opravdu zvažuje, zda v nemocnici zůstanou dál.

Zdroj: MT